|
Rozpočtové určení daní obcím v ČR
BLAHOUTOVÁ, Žaneta
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit vliv změn v rozpočtovém určení daní obcím v roce 2008 na alokaci daňových příjmů obcím. Nejprve je práce věnována vývoji daňových příjmů obcí od roku 2001 do roku 2007. Nejvýnosnější daně vykazují růst, naopak méně výnosné daňové příjmy se příliš v průběhu období nemění. Na základě analýzy porovnání daňových příjmů obcí v roce 2007 a v roce 2008 byl zjištěn nárůst všech daňových příjmů kromě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických osob odváděné zaměstnavatelem. V roce 2009 došlo díky možnosti navýšení místního koeficientu k růstu daně z nemovitostí u většiny obcí České republiky. Výše daňových příjmů je pro menší obce stále nedostačující, uvažuje se tedy znovu o jejich navýšení.
|
|
Právní a daňové aspekty obchodu s nemovitostmi v roce 2016 v Rakousku
Banctel, Kristýna ; Filipová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat soukromoprávní a daňovou legislativu týkající se transakcí s nemovitostmi v Rakousku a v České republice v roce 2016 a zjistit, zda může být způsob zdanění právních úkonů s nemovitostmi či výnosů s nemovitostmi spojených účinným nástrojem proti neúměrnému nárůstu tržních cen. V teoretické části této práce jsou analyzovány vybrané statistické demografické a cenové údaje týkající se nemovitostí a také nastíněny aktuální zákonné úpravy platné v obou porovnávaných zemích. Praktická část obsahuje výpočty a porovnání transakčních nákladů a daňového zatížení při koupi a prodeji nemovitosti, která byla využívána k dosažení zisků z pronájmu, porovnání zákonných možností odepisování a výnosnosti investičního bytu v obou zemích.
|
|
Makroekonomický dopad mateřské (a rodičovské) dovolené ve srovnání České Republiky s Brazílií
Kalkusová, Marie ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá makroekonomický dopad mateřské a rodičovské/otcovské dovolené v České republice a Brazílii. Práce si také klade za cíl odhadnout makroekonomické náklady při aplikaci českého systému mateřské a rodičovské dovolené v Brazílii a naopak. První kapitola poskytuje teoretický rámec. Porovnává analyzované politiky v obou zemích a zavádí termíny. Druhá kapitola vyjadřuje náklady na mateřskou a rodičovskou dovolenou za roky 2005-2014 v % veřejných výdajů a HDP. Také uvádí simulační model, který odhaduje náklady spojené s aplikací českého modelu mateřské a rodičovské v Brazílii a naopak. Třetí kapitola analyzuje problémy aktuální struktury a navrhuje případná řešení. Výsledky ukazují, že náklady v roce 2014 představovaly 0,71% HDP a 1,66% veřejných výdajů v České Republice a 0,50% HDP a 2,27% veřejných výdajů v Brazílii. Aplikace českého modelu v Brazílii by byla velmi nákladná a v případě opačného scénáře by došlo ke snížení makroekonomických nákladů v České Republice. Práce také analyzuje vliv mateřské a rodičovské dovolené v ostatních oblastech, jako je například trh práce, kde současné nastavení může dlouhodobě znevýhodňovat postavení české ženy ve společnosti. Práce přispívá k velmi aktuální diskusi o vlivu, délce a nákladech mateřské a rodičovské dovolené.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.
|
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
|
Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. V srpnu a listopadu 2016 se uskutečnily měřické kampaně plánované v tomto roce, během kterých bylo prováděno výškové zaměření celkem 4 vzájemně navazujících nivelačních tras, které jsou těmito body tvořeny. Výškové body jsou v zájmové oblasti stabilizovány několika způsoby - nejčastěji v provedení ocelových výškových značek na objektech, dále pak ve formě železných svorníků zabetonovaných v zemi nebo pomocí hřebů zaražených do betonového základu, případně jiným alternativním způsobem. Rozložení bodů v zájmové oblasti je orientačně zachyceno v mapové příloze. Stávající dohledané a zaměřené body jsou označeny zeleně, dohledané nepřístupné body žlutě, nově zaměřené body červeně a fialově body, u kterých došlo k jejich dlouhodobému znepřístupnění či zničení. Každý ze zaměřovaných bodů je za účelem jeho dohledání v terénu pečlivě zdokumentován (GPS souřadnice, fotografie, textový popis) a zaevidován. Tyto podklady jsou k dispozici u zhotovitele.
|
|
Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.
|
|
Historie Severočeské filharmonie Teplice (od roku 1948 až po současnost)
Kolařík, Tomáš ; PANOCHA, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Ve své magisterské práci se autor zabývá historií Severočeské filharmonie Teplice, jediného profesionálního symfonického tělesa v Ústeckém kraji, od roku 1948 až po současnost (2016). Je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přináší přehled nejvýznamnějších dirigentů, kteří u Severočeské filharmonie působili ať už ve funkci šéfdirigenta, či zastávali post druhého dirigenta. Druhá, stěžejní, kapitola přináší přehled historického vývoje, proměn orchestru a událostí s orchestrem spojený, od doby svého znovuobnovení v roce 1948 až po rok 2016. Ve třetí kapitole nejprve autor zmiňuje nejdůležitější informace o Hudebním festivalu Ludwiga van Beethovena, jehož je v současné době teplická filharmonie organizátorem, a poté podává stručný a neúplný přehled vybraných festivalových ročníků. Čtvrtá, závěrečná, kapitola okrajově doplňuje magisterskou práci o informace týkající se „novinky“ Severočeské filharmonie, a sice její orchestrální akademie, založené po vzoru předních českých orchestrů. Autor práci doplnil obrázkovou přílohou zachycující zkušební a koncertní prostředí filharmonie v průběhu let či fotografie filharmonie z poslední doby, dokreslující, možná strohý, faktografický charakter této práce.
|
|
Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ.
Holubová Šmejkalová, A. ; Ždímal, Vladimír ; Váňa, M. ; Klánová, J. ; Dvorská, Alice
Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ byla přijata na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2016. Její jádro tvoří kolokovaná stanice Košetice-Křešín u Pacova a specializovaná zařízení poskytovaná spolupracujícími partnerskými institucemi. Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ se zaměřuje na atmosférický výzkum, zvláště pak atmosférický aerosol, reaktivní plyny a meteorologické parametry.
Plný tet: SKMBT_C22016111512070 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
host ::
