|
Analýza rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje
Jirková, Barbora ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Straková, Ivana (oponent)
Práce popisuje vývoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji ? mapuje nejzajímavější atraktivity a lokality této oblasti, analyzuje vybavenost regionu infrastrukturou cestovního ruchu, popisuje minulý a současný stav cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Závěrem práce hodnotí využití potenciálu kraje pro cestovní ruch a navrhuje opatření pro zlepšení situace. Jedna kapitola řeší možnosti získání finančních podpor na realizaci projektů v oblasti cestovního ruchu.
|
|
Systém pro podporu činnosti klubu orientačního běhu
Buk, Jindřich ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent)
V současnosti se stále více procesů a oblastí života dočkává IT podpory. Často se jedná o využití internetu pro zrychlení nebo zjednodušení existujících procesů. Mimo to je zde velká oblast sociálních sítí, které lze využít i jinak, než jen k navazování a utužování přátelství. Bakalářská práce se zabývá možností využití webových technologií pro podporu chodu klubu a jeho následného rozvoje. Přitom oddíl má potenciál jak zjednodušit a zautomatizovat mnohé procesy, kterými se dříve musel někdo osobně zabývat, tak využívat sociální sítě pro vlastní rozvoj a propagaci. Cílem práce je nejprve zjistit, jaké oblasti chodu oddílu je vhodné podpořit nějakým informačním systémem. Dalším cílem je zjištění, jak to řeší ostatní oddíly. Posledním cílem je navržení a vytvoření konkrétní aplikace. První dva cíle jsou řešeny pomocí dotazníkového šetření mezi vedoucími velkých českých oddílů. Právě ve velkých oddílech má využití automatizace a zjednodušení existujících procesů největší potenciál. Návrh konkrétní aplikace poté vychází z dotazníkového šetření a zkušeností autora práce. Navržená aplikace přitom obsluhuje již existující procesy v chodu klubu a přidává k tomu mnohé prvky ze sociálních sítí.
|
|
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na Vysočině
Veselá, Markéta ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou udržitelného rozvoje cestovního ruchu na regionální úrovni, pro zpracování problematiky byl zvolen Kraj Vysočina. Pro zhodnocení udržitelnosti jeho rozvoje je zkoumán potenciál turismu destinace v jeho jednotlivých oblastech včetně klíčových produktů, které jsou podrobeny srovnání s doporučeními obecně uznávaných organizací cestovního ruchu. Práce zahrnuje také srovnání se zkušenostmi z oblasti turismu z dalších krajů České republiky. Kraj Vysočina vykazuje v oblasti cestovního ruchu vhodné výchozí předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj, a to především z hlediska nabídky těchto produktů, která zahrnuje jak produkty šetrné k životnímu prostředí, tak kulturní atraktivity přispívající k osobnímu rozvoji jedinců, respektující lidská práva a podporující vzájemnou toleranci rozdílů mezi kulturami a jejich různorodosti. Jako problémová se však jeví prostorová nevyváženost jeho rozvoje v rámci kraje, způsobená především koncentrací turistických atraktivit do konkrétních destinací a nízká místní iniciativa v naopak méně atraktivních oblastech. Pro tyto nedostatky práce navrhuje řešení, na základě analýzy se jako vhodné nástroje jeví geocaching, pořádání kulturních událostí, podpora vzniku místních destinačních kanceláří v kraji, podpora cykloturistiky a zakládání vysoce navštěvovaných turistických cílů.
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
Determinanty industrializace v subsaharské Africe a možnosti jejich rozvoje
Sejkora, Jiří ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Adamcová, Lenka (oponent)
Subsaharské ekonomiky potřebují strukturální změny, které přinesou nárůst produktivity, ekonomický růst a rozvoj. V tomto ohledu hraje klíčovou úlohu industrializace. Cílem této disertační práce je s využitím regresní analýzy identifikovat hlavní faktory (determinanty) procesu industrializace v regionu subsaharské Afriky. Výsledky ukazují, že se jedná o úroveň infrastruktury a velikost ekonomiky (měřenou počtem obyvatel). Práce se též zabývá možnostmi rozvoje těchto determinant. Případová studie rozvoje infrastruktury na Mauriciu zdůrazňuje např. význam privatizace, spolupráce s externími subjekty aj. Negativní dopady malé velikosti ekonomiky lze za určitých okolností řešit mj. preferenčními obchodními dohodami, jak ukazuje analýza tří nejmenších ekonomik v subsaharské Africe.
|
|
Analýza dopadů realizovaných projektů OP Praha - konkurenceschopnost v programovacím období 2007-2013
Kellnerová, Markéta ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit vliv realizovaných projektů operačního programu Praha konkurenceschopnost na rozvoj regionu Praha. Teoretická část bude věnována vzniku a vývoji regionální politiky, následnému vzniku EU a jejímu rozdělení do jednotlivých programových období včetně stanovených cílů. Poté jsou v práci rozvedeny možnosti čerpání fondů EU, následně konkrétně pro ČR. Jelikož se jedná o OP, který se týká pouze hl. m. Prahy, je tomuto regionu věnována celá kapitola. Poslední částí teoretického oddílu je implementace OP. Praktická část se zabývá kvantitativní a finanční analýzou operačního programu, který je rozdělen na jednotlivé programové roky. V závěru praktického oddílu je působení OP celkově zhodnoceno, zejména jeho vliv na rozvoj Prahy prostřednictvím horizontálních témat a plnění stanovených indikátorů. Nakonec je zhodnocen vliv na region Praha v rámci jednotlivých žadatelů o dotaci.
|
|
Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péci
IMRAMOVSKÁ, Simona
Domácí péče se poskytuje člověku v jeho přirozeném sociálním prostředí. Zaměřuje se především na udržení a podporu zdraví, obnovení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Aby sestry mohly poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, musí být v psychické a fyzické rovnováze. Nevyrovnanost psychické a fyzické zátěže je pro sestry určitým rizikem. Je důležité, aby si sestra byla vědoma působení psychických a fyzických faktorů při práci a mohla tak lépe zvládat situace (Misconiová; 1995; Zákon č.96/2004 Sb.; Komačeková, 2009). Prvním cílem bylo zmapovat psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči. Druhým cílem bylo zmapovat rozdíly psychických a fyzických faktorů v profesi sestry v domácí péči a sestry v nemocnici. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, metodu dotazování, techniku hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v první polovině února 2014. Byla provedena přímá transkripce rozhovorů a získané údaje byly metodou otevřeného kódování zpracovány do kategorií. Kvalitativní výzkum byl doplněn o 2 dotazníky, a to Psychická zátěž a Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity. Dotazník Psychická zátěž hodnotí psychické zátěže na pracovišti. Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity slouží k zjištění fyzické zátěže při práci. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester v rozmezí 33-55 let pracujících v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Rozhovorům předcházely písemné souhlasy s rozhovory a dotazníky. Ze zpracovaných rozhovorů bylo identifikováno pět kategorií: psychická zátěž, fyzická zátěž, vypořádávání se se zátěží, následky zátěže a rozdíly v psychických a fyzických faktorech mezi domácí péčí a nemocnicí. Ze zpracovaných výsledků z dotazníků Psychická zátěž, vyšel sestrám průměr zátěže 3,5, to je hranice mezi sníženým a zvýšeným rizikem. U analýzy dotazníků Fyzická zátěž vyšel sestrám průměr 3,1, zátěž jsme vyhodnotili jako střední. Co se týče prvního cíle této práce, ukazují výsledky z rozhovorů a dotazníků na větší psychickou zátěž u sester v domácí péči než fyzickou. Druhý cíl srovnávající domácí péči s nemocničním prostředím poukazuje na větší psychickou a menší fyzickou zátěž v nemocnici ve srovnání s domácí péčí. Praktickým výstupem bakalářské práce je Doporučení pro sestry pracující v domácí péči zaměřené na zlepšení psychického a fyzického zdraví v souvislosti s výkonem profese.
|
|
Zhodnocení vlivu evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu
Podzimková, Ivana ; Tomšík, Karel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením evropské politiky soudržnosti ve vybraném regionu a potenciálu rozvoje pro daný region v rámci vybraného projektu Labské stezky na základě analýzy. V teoretické části této práce bude úvod do problematiky evropské politiky soudržnosti. S vymezením její legislativy, legislativního rámce a zakotvení nástrojů regionální politiky v rámci legislativy daného státu, v tomto případě České republiky. V praktické části bude provedena analýza vývoje sledovaného projektu Labská stezka a její dopad na rozvoj regionu Královéhradeckého kraje. Hodnocení vybraných ukazatelů proběhne sběrem dostupných dat z ekonomických hodnocení zainteresovaných subjektů podílejících se na projektu Labské stezky a následné vyhodnocení proběhne formou srovnávání. Zvolenou metodikou bude komparace, analýza a syntéza na základě zjištěných dat a jejich zhodnocení. Sběr relevantních dat a informací proběhne formou studia odborné literatury, dále sběrem dat poskytnutých od subjektů realizovaného projektu, městem Smiřice a dostupných internetových zdrojů věnovaných cykloturistice v uvedeném regionu. Pro statistické hodnocení projektu, budou použita data od subjektů spolupracující na monitorování projektu Labské stezky.
|
|
Dotační podpora trvale udržitelného odpadového hospodářství
BEDNÁŘOVÁ, Renata
Předmětem práce je problematika odpadového hospodářství se zvláštním zřetelem na oblast recyklace stavebních a demoličních odpadů a nakládání s nimi. Východiskem je rozbor klíčových nástrojů usměrňování činnosti a chování tržních subjektů v dané oblasti směrem k naplňování celospolečenských priorit a principů trvale udržitelného rozvoje, kdy zvláštní důraz je v textu kladen na oblast dotačních politik a programů. Cílem dizertační práce je u vybraného dotačního programu analyzovat a vyhodnotit nastavení systému dotační podpory v ČR z hlediska ekonomické a ekologické efektivnosti s akcentem na posouzení dopadu na příjemce. Předmětem zkoumání bude prioritní osa 4 "Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží" v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013. V literární rešerši jsou definovány základní pojmy a důležité definice, načež následuje zevrubná a komplexní rešerše problematiky z různých úhlů pohledu. Nejprve je pojednáno o globálním hledisku ochrany životního prostřední, jsou zde shrnuty širší historické, legislativní, ekonomické i politické souvislosti, jež jsou nezbytným fundamentem pro pochopení aktuálních i budoucích problémů v celosvětovém měřítku i v jednotlivých regionech. V dalším textu následuje podrobnější deskripce situace Evropské unii, načež přehled je završen detailním náhledem na stav problematiky v České republice. Následné kapitoly jsou věnovány podrobnému rozboru oblasti odpadového hospodářství, a to opět z hlediska globálního, evropského i národního, kdy na závěr je pohled zaostřen na z hlediska zaměření práce klíčovou problematiku stavebních a demoličních odpadů. V aplikační části je prostřednictvím čtyř stanovených hypotéz řešeno naplnění stanoveného cíle dizertační práce. Hypotézy ověřují účinnost a vhodnost nastavení systému dotačních titulů v rámci sledovaného programu. Důraz je kladen na posouzení dopadu přidělených dotací soukromým subjektům na jejich ekonomickou a ekologickou efektivnost.
|
|
Analýza podmínek podnikatelského sektoru města Písek
KOSTOHRYZOVÁ, Andrea
Cílem mé práce je analýza podnikatelského sektoru města Písku a jeho pozitivní přístup města vůči soukromému podnikatelskému sektoru v rámci největší průmyslové zóny v Jihočeském kraji. V teoretické části se zaměřuji na popis a vysvětlení základních pojmů a vztahů, které se zabývají problematikou regionálního rozvoje. Poté se zaměřuji na popis veřejného a soukromého sektoru a možnosti čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. První sekce praktické části se zabývá podrobným popisem regionu Písek a to z hlediska sociálního, demografického, ekonomického, skladby průmyslových odvětví a konkurenceschopnosti. Dále popisuji a analyzuji podmínky podnikání v průmyslové zóně ležící na severním okraji města Písek a to se zaměřením na minulost, současnost a budoucnost. Také popisuji klastry a hodnotím úspěšnost a efektivnost města Písku z hlediska čerpání finančních prostředků z národních a evropských fondů. V závěrečné části používám zjištěné informace pro porovnání průmyslové zóny Písek s podobnou průmyslovou zónou ve Vodňanech. V závěrečné části shrnuji a hodnotím všechny zjištěné informace. Navrhuji možnosti dalšího vývoje průmyslové zóny Písek a způsoby čerpání finančních zdrojů z dostupných evropských fondů pro rozvoj podnikatelského sektoru města Písek.
|
host ::
