| |
|
Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých
SKOŘEPOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma: Výskyt sebevražedného chování u drogově závislých se v teoretické části zabývá vývojem drogové scény v České republice, protidrogovou politikou v České republice, vybranými studiemi zabývající se užíváním omamných a psychotropních látek, zdravotními a sociálními důsledky užívání omamných a psychotropních látek. Dále se zabývá sebevražedným chováním, jeho formami, druhy, způsoby a příčinami, motivací sebevražedného jednání, vývojem sběru dat a léčbou sebevražedného chování. Soubor tvořili pacienti Psychiatrické léčebny Červený Dvůr (dále jen PL ČD). Cílem práce bylo zjistit nejčastější důvody a způsoby sebevražedného chování u drogově závislých jedinců v PL ČD. Dalším cílem bylo zjistit, zda klienti PL ČD podstoupili nějakou léčbu po sebevražedném pokusu. Jako výzkumná metoda byl zvolen semistrukturovaný rozhovor s klienty PL ČD. Před vlastním výzkumem proběhlo v PL ČD dotazníkové šetření týkající se sebevražedného chování pro týmový projekt GA JU č. 103/2013/S "Vliv systematické psychoterapie na míru incidence úmyslného sebepoškozujícího jednání". Na základě údajů z dotazníkového šetření byli vybrání klienti pro vlastní diplomovou práci. Rozhovory byly provedeny s 8 respondenty.
|
|
Rozhodování pražských filmových diváků
Macháček, Ivan ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Cílem této práce je zmapovat postoje pražských filmových diváků ke sledování filmů v kině a doma a zjistit, podle jakých faktorů se rozhodují při výběru konkrétního filmu ke zhlédnutí. Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou rešerše existující literatury spojené s tímto tématem a vlastní výzkum formou dotazníkového šetření na vzorku obyvatel Prahy s odpovídajícím demografickým složením. Nejzásadnější závěry tohoto šetření se týkají četnosti sledování filmů v kině a doma, postojů k původu a lokalizaci filmů, postojů k jednotlivým žánrům, faktorů ovlivňujících výběr filmu a porovnání výsledků jednotlivých demografických skupin (podle pohlaví, věku a vzdělání) v rámci těchto okruhů.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
| |
|
Chemické složení PM2,5 na venkovské pozaďové stanici Košetice.
Schwarz, Jaroslav ; Cusack, Michael ; Karban, Jindřich ; Chalupníčková, E. ; Havránek, Vladimír ; Smolík, Jiří ; Ždímal, Vladimír
Měření atmosférických aerosolů na venkovských pozaďových lokalitách jsou důležitá, protože nejsou ovlivněna městskými emisemi, a jsou proto vhodnější pro zkoumání vlivu dálkového transportu a dlouho¬dobých trendů koncentrací jednotlivých polutantů. Shrnutí měření celkových koncentrací a koncentrací ně¬kterých složek PM10 a PM25 bylo provedeno v pracích Putauda et al. (2004, 2010). Ačkoliv pozdější z prací zahrnovala měření z více než 60 stanic po celé Evropě, z postkomunistických zemí obsahovala údaje o PM25 pouze ze čtyř lokalit (Praha, Debrecen, a dvě venkovské maďarské lokality). Ačkoli Košetice, místo kde byla provedena tato studie, jsou ve studii Putauda et al. (2010) také zmíněny, jednalo se u nich pouze o PM10 a celkový uhlík (TC).\nProto bylo cílem této studie tuto informační mezeru vyplnit, a poskytnout další informace týkající se frakce PM25 a jejího složení na středoevropské pozaďové stanici Košetice.
Plný tet: SKMBT_C22016110313110 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Age management
Jirásková, Barbora ; Dvořák, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává pojetí koncepce řízení lidských zdrojů s ohledem na věkové složení zaměstnanců v intencích České republiky. V teoretické části je přiblížena historie uplatňování principu age managementu, zaměřuje se na současný demografický vývoj, predikci vývoje věkové struktury obyvatelstva, stárnutí pracovní síly a potřebě zachování pracovní schopnosti do vysokého věku. Poukazuje na nutnost přizpůsobit firemní strategie personálního řízení trendu stárnutí populace. Představuje myšlenky, hlavní výchozí programy a legislativní opatření, která tvoří základ nejnovějších koncepcí a strategických plánů v České republice a Evropě. Empirická část se věnuje specifické úrovni příspěvkové organizace zřízené ÚSC a obsahuje dvě dílčí šetření. Prvním je případová studie řízení věkové struktury zaměstnanců. Výsledná data jsou konfrontována s výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci organizace. Druhým šetřením jsou polostrukturované rozhovory se členy managementu a pracovníky personálního oddělení o otázce zavedení age managementu, jejich informovanosti o konceptu age managementu, otázce věkové diskriminace, otázce udržení kontinuity znalostí v organizaci a jejich názorech na uvedená témata. Výstupy z tohoto šetření poukáží na ochotu a připravenost organizace již přijaté principy age managementu dodržovat a dále rozvíjet.
|
| |
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Mikrobiota trávicího traktu včel a příbuzného hmyzu a faktory ovlivňující její složení
Hroncová, Zuzana ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Disertační práce se skládá ze šesti výzkumných kapitol, z nichž pět již bylo publikováno ve vědeckých časopisech, jeden je v oponentském řízení a poslední kapitola představuje originální nepublikovaná data v procesu přípravy rukopisu.
Výzkum prezentovaný v této práci se zabývá složitými mechanismy imunitního systému včel a vos, se zaměřením na mikrobiotu jako součást imunity. Jak je popsáno v úvodu, sociální hmyz, jako včely a čmeláci, hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě. Nedávné ztráty včel jsou připisovány používání pesticidů, špatné výživě, zvýšenému infekčnímu tlaku a ničení přírodních stanovišť. Během několika posledních let se včelaři i široká veřejnost zabývají úbytky včelstev po celém světě a dožadují se dalšího výzkumu zaměřeného na řešení těchto problémů. Naším hlavním cílem bylo prozkoumat vazby střevní bakteriální populace včel a příbuzných druhů, jejich propojení s imunitou a zjistit možnosti ovlivnění těchto vztahů prostřednictvím suplementace. Součástí cíle bylo charakterizovat střevní mikrobiotu čmeláků a vos pomocí 16S RNA sekvenování, použitého při hledání potenciálně nových bakteriálních druhů.
V práci jsme se snažili objasnit, jak mikrobiom interaguje s hostitelem a prokázat, že hlavní členy těchto komunit ho pozitivně ovlivňují. Bakteriální komunity nacházející se v trávicím traktu včel, jsou ideálním modelem pro zkoumání evolučních a genetických vztahů. Informace založené na našich výsledcích můžou díky objasněným fyziologickým podmínkám v trávicím traktu včel pomoci při vývoji vhodných probiotických preparátů.
|
host ::
