|
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.
|
|
Time management
Hanus, Filip ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
Umět hospodařit s časem je nezbytné. Teoretická část se zabývá tím, co je to time management, jak vznikl a jak se vyvíjel. Přibližuje nám zásady správného hospodaření s časem a principy efektivní organizace práce. Zaměřuje se na cíle a jejich stanovování, biorytmy a jejich vliv na naší produktivnost a nejčastější zloděje času. Na základě analýzy časových snímků a polostrukturovaných rozhovorů sledujeme v praktické části dva týdny života šesti studentů vysokých škol. Klademe si za cíl zjistit, jak respondenti využívají svůj čas, jaké mají o time managementu povědomí a jaké je rozložení aktivit u studentů, kteří bydlí v samostatném pokoji a studentů, kteří sdílí pokoj s jedním, nebo více spolubydlícími.
|
|
Vliv hospodářského cyklu na financování resortu obrany ČR v letech 2004–2014
Heres, Ondřej ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Práce zkoumá vliv výkonnosti ekonomiky na financování resortu obrany v České republice v letech 2004-2014, přičemž hlavní otázky jsou, zda je tento vliv jednoznačný a do jaké míry je pro výši financování resortu zásadní. Dále práce poskytuje základní přehled o vývoji a struktuře rozpočtu Ministerstva obrany v uvedeném období. Teoretická část obsahuje teorie hospodářských cyklů a veřejného sektoru a v krátkosti seznamuje čtenáře se základními institucemi, které mají za úkol zajišťovat obranu. Praktická část analyzuje výdaje a příjmy resortu obrany ČR a posuzuje jejich vzájemný vliv a zároveň vliv HDP na tyto ukazatele. V poslední kapitole jsou pro porovnání s předchozími závěry ve zkratce analyzována tempa růstu HDP a tempa růstu výdajů na obranu u vybraných států NATO. Zatímco závěry vycházející z dat MO ČR vykazují spíše proticyklický vývoj výdajů na obranu, u vybraných států NATO je vývoj více procyklický. To poukazuje na velmi nejednoznačný vliv hospodářského cyklu na výdaje na sektor obrany.
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
Infekční choroby v povědomí žáků SŠ
Rančáková, Hana ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Erhart, Lukáš (oponent)
Povědomí o infekčních chorobách a očkování je v dnešní době velice důležité. Dotazníkové šetření, které je součástí této diplomové práce, je určeno pro žáky čtyřletých gymnázií a vyšších ročníků víceletých gymnázií. Je zaměřeno na znalosti a postoje žáků týkající se infekčních onemocnění a očkování. Znalosti i postoje žáků jsou poměrně dobré a žáci dokáží vyjádřit také svůj vlastní názor. Lepší znalosti pak mají dívky a starší žáci. Práce se dále zaměřuje na zařazení tohoto tématu v rámci vzdělávacího programu a zkoumá také preventivní programy nabízené školám. Zabývá se též hrozbou pandemie a současným stavem poznání a informovaností společnosti o tomto tématu.
|
|
Spolupráce sestry a rodinných příslušníků pacienta s poraněním mozku
LIŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester a rodinných příslušníků u pacienta s poraněním mozku. Poškození mozku patří mezi nejzávažnější úrazy. Úrazy mozku mají druhou nejvyšší úmrtnost hned po poranění břicha. Lidé často zaměňují termín úraz hlavy s poraněním mozku. Těžké a časté jsou i trvalé následky u těchto úrazů. Kůže na lebce může sice krvácet, ale abychom mohli hovořit o poranění mozku, musí dojít ke skutečnému poškození nebo útlaku mozkové tkáně, které může mít mnoho příčin.Teoretická část popisuje nejčastější úrazy mozku, změny v chování a fatické poruchy u pacienta s poraněním mozku, ošetřovatelskou péči u pacientů s poraněním mozku, komunikaci mezi sestrou, pacientem a jeho rodinou, poukazuje také na důležitost vztahu sestra pacient a význam rodiny. V teoretické části jsme se snažili podat komplexní srozumitelné informace o problematice spolupráce sester a rodinných příslušníků u pacientů s poraněním mozku.Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v únoru roku 2014. Rozhovory s respondenty byly nahrávány, následně přepsány a zpracovány pomocí kategorizaci dat. Pro zpracování byla stanovena hlavní kategorie a podkategorie, které jsou pro přehlednost zobrazeny ve schématech. K rozhovorům s respondenty docházelo ve Fakultní nemocnici v Motole. Po odsouhlasení výzkumu hlavní sestrou bylo šetření zahájeno. Respondentům byly pokládány předem připravené otázky. Podle toho, jak se rozhovor vyvíjel, byly pokládány doplňující otázky. Rozhovory se sestrami a rodinnými příslušníky byly vedeny odděleně, a to z důvodu možného ovlivňování rodiny ze strany sester. Všechny rozhovory se sestrami i rodinnými příslušníky probíhaly ve Fakultní nemocnici v Motole. Délka trvání rozhovoru se pohybovala okolo 45 minut. Na začátku setkání s respondentem byl nastíněn rozhovor a vysvětlen důvod rozhovoru. Nahrávání rozhovorů nevadilo žádnému respondentovi. U každého rozhovoru byl získán ústní souhlas a vysvětlení anonymity.Při zpracování rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, kdy bylo každé sestře a rodině přiděleno příslušné číslo. Poté byly v rozhovorech očíslovány odpovědi sester a rodinných příslušníků. Očíslovány byly i řádky, aby bylo možné na ně odkazovat. Tato metoda je nazývaná "papír a tužka" kvůli přehlednému zpracování. Například sestra 1 odpověděla řádkem 3, to je zaznamenané S1/3. Celkem byla stanovena jedna hlavní kategorie a sedm podkategorií u obou skupin respondentů. Vytvořené kategorie a podkategorie můžeme vidět ve schématu jedna a čtyři. Jednotlivé podkategorie byly v empirickém šetření popsány s doplněním rozhovorů a citací. Rozhovory byly nahrány na CD, které je součástí bakalářské práce.Výzkumný soubor byl tvořen dvěma skupinami. První skupinu respondentů tvořilo devět sester ve věku 24-50 let. Z dotazovaných dosáhlo šest sester vysokoškolského vzdělání, dvě respondentky vysokou školu studovaly a jedna respondentka dosáhla středoškolského vzdělání. Čtyři respondentky byli z neurochirurgického oddělení, dvě respondentky z anesteziologicko resuscitačního oddělení (ARO) a tři respondentky z oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče (OCHRIP). Druhá skupina výzkumného souboru byla tvořena čtyřmi příbuznými v různém příbuzenském vztahu k pacientovi, rodiny byly ve věkovém rozmezí od 30 let do 68 let.Na výzkumné otázky jsme si odpověděli v rámci výzkumného šetření. Z výzkumné otázky číslo 1 vyplynulo, že sestry rodině nabídnou, že se může zapojovat do ošetřovatelské péče. Sestry s rodinou aktivně komunikují, podávají jí informace o tom, jak pacient spal, jestli jedl, jakou má náladu. Kontakt s rodinou se snažily navázat jako první. Dále sestry spolupracují s rodinou v rámci bazální stimulace, říkají rodině, co mají donést za pomůcky a pak jí bazální stimulaci názorně na pacientovi ukáží.
|
|
Růst Mycobacterium smegmatis na agarovém médiu a agarovém médiu pokrytém celofánovou folií - morfologická a proteomová studie
Ramaniuk, Volha ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Tvorba biofilmů je jednou z nejčastěji používaných strategií umožňujících bakteriím přežít nepříznivé podmínky. Většina bakterií, včetně patogenů jako je například Mycobacterium tuberculosis, je schopna tvořit tyto trojrozměrné struktury. Zástupci rodu Mycobacterium se hojně vyskytují v přírodě, ale mohou způsobit i vážné problémy v případě výskytu ve zdravotnických zařízeních a na umělých náhradách v lidském těle. V našich experimentech jsme použili jako modelový organismus nepatogenní kmen Mycobacterium smegmatis mc2 155. Pomocí binokulární lupy a rastrovací elektronové mikroskopie jsme zkoumali morfologii tří- a šestidenních kolonií (v podstatě biofilmů) na agarových plotnách a agarových plotnách pokrytých celofánem. Zjistili jsme, že typ povrchu, stejně jako zdroj uhlíku, mají velký vliv na morfologii kolonií M. smegmatis. Následně jsme izolovali proteomy z kultur rostoucích na povrchu agaru a celofánu, a z planktonicky rostoucí kultury. Dvojrozměrná elektroforéza byla použita jako hlavní proteomická metoda. Proteinové profily, získané pomocí elektroforetických gelů, byly analyzovány pomocí softwaru PDQuest. Výsledky kvalitativních a kvantitativních analýz jsme porovnali pomocí Vennových diagramů. Identifikovali jsme 7 unikátních bílkovin, které by mohly být specifické pro adhezi M. smegmatis...
|
|
Využítí nestrukturovaných dat v Business Intelligence
Rakhmanova, Malika ; Šperková, Lucie (vedoucí práce) ; Karkošková, Soňa (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat hlavní trendy, které se vyskytují na trhu Business Intelligence a týkají se nestrukturovaných dat, popsat možnosti pro integraci nestrukturovaných dat, objasnit, jaký vliv na podnik mají výsledky, které lze získat pomocí těchto řešení, a jak celkově zakomponovat analýzu nestrukturovaných dat do BI. Dalším cílem je ukázat současnou situaci zpracování nestrukturovaných dat na trhu na příkladu systému BI. Práce je rozdělená do několika částí. Nejdřív je popsaná problematika a základní komponenty Business Intelligence, dále identifikace trendů na trhu. Potom následuje další část: rozdělení dat na strukturované a nestrukturované. Zde je část o tom, jak se dá přistupovat a analyzovat nestrukturovaná data a jaké mají místo v BI. Tímto se končí blok nestrukturovaných dat a začíná popis rozšířené verze BI. Nakonec je představena současná situace na trhu a nástroje BI, které zahrnují nestrukturovaná data. Tato část poskytuje přehled o tom, jak nástroje přistupují k analýze nestrukturovaných dat. Ke zpracování práce je použita odborná literatura, profesionální i volně dostupné internetové zdroje. Smyslem práce je posloužit jako informační zdroj pro rychlé zorientování v současné situaci, sloužit jako průvodce světem BI řešení a ukázat potenciálním uživatelům, jaké jsou možnosti a funkcionality těchto řešení.
|
|
Uzavírání kupní smlouvy podle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží v komparaci s českou právní úpravou
Krčálová, Kristýna ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Levý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, známou také jako Vídeňská úmluva. Hlavním cílem je posoudit samotné podmínky aplikace této mezinárodní smlouvy a zhodnotit proces uzavírání kupní smlouvy v režimu Úmluvy včetně jeho podobností a odlišností s českou právní úpravou. V neposlední řadě práce hledá odpověď na otázku, která z úprav je pro uzavření mezinárodní kupní smlouvy spadající pod aplikaci Vídeňské úmluvy pro českou smluvní stranu výhodnější. Práce je rozdělena do pěti částí. První z nich představuje úvod do problematiky Vídeňské úmluvy a soustřeďuje se na její postupný vznik a vztah ČR k ní. Druhá kapitola mapuje samotné podmínky aplikace Úmluvy a vymezuje tak subjekty mezinárodní kupní smlouvy a její předmět. Třetí a čtvrtá kapitola postupně odkrývají jednotlivé fáze kontraktačního procesu (nabídku a přijetí) a to včetně relevantní judikatury. Poslední kapitola svým pojednáním o vzniku smlouvy kontraktační proces završuje a mimo jiné také zkoumá, jaký vliv na vznik a obsah smlouvy mají obchodní podmínky a to včetně jejich případného konfliktu v podobě tzv. bitvy formulářů.
|
|
Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen
URBÁNKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá současnou úrovní dodržování koncepce prenatální péče z pohledu těhotných žen. Teoretická část je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola je zaměřena na historii porodnictví a prenatální péče. Druhá celkově popisuje prenatální péči, organizace, cíle, předporodní přípravu porodní asistentkou, těhotenskou průkazku a úlohu porodní asistentky v prenatální poradně. Třetí kapitola se zabývá diagnózou těhotenství a poslední se věnuje vyšetření těhotných žen v jednotlivých trimestrech. Výzkumná část bakalářské práce poukazuje na současnou úroveň dodržování koncepce prenatální péče ve srovnání v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Před zpracováním práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je dodržována koncepce prenatální péče, a to z pohledu těhotných žen. Druhým cílem bylo zjistit, zda těhotné ženy chápou důležitost veškerých vyšetření, která se během prenatálních poraden provádí. Třetím cílem bylo zjistit a porovnat úroveň dodržování koncepce prenatální péče u těhotných žen v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Z těchto tří stanovených cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaká je úroveň dodržování koncepce prenatální péče o těhotné ženy? Jaká vyšetření se v prenatálních poradnách provádí během těhotenství? Jaký je rozdíl při dodržování koncepce prenatální péče v Českých Budějovicích a na Benešovsku? K vypracování výzkumné části byla použita kvalitativní metoda výzkumného šetření. Na stanovené výzkumné otázky byly vyhledávány odpovědi při získávání a zpracovávání polostrukturovaných rozhovorů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny těhotné ženy jsou spokojené s danou koncepcí prenatální péče. Takto načasované intervaly návštěv v prenatálních poradnách jim přijdou správné, důležité a potřebně, jak pro svou kontrolu, tak pro kontrolu plodu v bříšku. Koncepce prenatální péče je na dobré úrovni, vyhovující pro všechny matky. Překvapivě bylo zjištěno, že polovina žen není schopna popsat a více rozebrat, jaká vyšetření v těhotenské poradně podstoupila, v kolikátém týdnu a za jakým účelem byla provedena. Zvláště když pouze dvě respondentky si stěžovaly na nedostatečnou informovanost od lékaře o podstupovaných vyšetřeních. Jako obvyklá vyšetření nejvíce matky uvedly hlavně kontrolu tlaku, moče, váhy, natáčení CTG a dále pak vaginální vyšetření lékařem. Na základě provedeného výzkumného šetření v bakalářské práci se podařilo zjistit, že pouze u dvou žen v Českých Budějovicích je dodržována dle nových doporučených postupů ČGPS frekvence pravidelných návštěv v prenatální poradně. Na Benešovsku ani jedna z žen tento fakt nepotvrdila. Lékaři mají stanovené termíny pravidelných návštěv dle svého uvážení. Jiný rozdíl jsme nevypozorovali. Současná úroveň dodržování koncepce prenatální péče je podobná jak na Benešovsku, tak v Českých Budějovicích. Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál v prenatálních poradnách především pro těhotné ženy, které budou chtít znát průběh prenatální péče.
|
host ::
