|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
|
Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.
|
|
Problematika sociálního bydlení v České republice v letech 2000 - 2010
Jelínková, Tereza ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Bakalářské práce analyzuje problematiku vymezení sociálního bydlení v podmínkách České republiky, vzhledem k okolnostem, které jeho vymezení ovlivňují tj. neexistence definice sociálního bydlení v České republice a dále především historické a společenské souvislosti. V České republice žijí, tak jako v jiných zemích, skupiny občanů, pro které je zajištění trvalého bydlení relativně nedostupnou záležitostí. Jedná se o skupiny lidí, jako jsou například handicapovaní, samoživitelé, nezaměstnaní, drogově závislí, lidé opouštějící dětské domovy nebo zařízení pro výkon trestu aj. Pro tyto občany je obtížně dostupné uplatnit se na trhu s bydlením a z tohoto důvodu obvykle potřebují obecní, resp. státní podporu a pomoc. Z těchto příčin se práce zabývá analýzou stávajících státních programů podpory bydlení určených nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, jejich nástroji a efektivností. V závěrečné části práce zpracovává základní komparace této problematiky s vyspělými státy Evropské unie, konkrétně Velkou Británií a Německem.
|
|
Vybrané sociální determinanty zdraví imigrantů ve zvolených lokalitách České republiky
BRABCOVÁ, Iva
Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování vlivu vybraných sociálních determinant na zdraví cílové skupiny imigrantů. Metoda výzkumu vycházela z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona a Marmota (2003). Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden 2010 až prosinec 2012. Samotný sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první etapě výzkumného šetření byl zkoumán vliv dvou sociálních determinant zdraví (výživy a závislosti) na zdravotní stav respondentů. Druhá fáze výzkumu byla soustředěna na pracovní prostředí a využití zdravotní péče respondenty. V první části šetření bylo osloveno 246 imigrantů v regionu: Jihočeský kraj, hlavní město Praha a Kraj Vysočina. V druhé etapě výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii 18 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Z výsledků šetření je zřejmé, že cílová skupina imigrantů je vystavena více nepříznivým pracovním podmínkám než majoritní populace. Ve srovnání s českou populací byly u cílové skupiny imigrantů prokázány statisticky významné rozdíly především v oblasti nadměrného pracovního zatížení a diskriminace na pracovišti. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních podmínek statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem povolání. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Muži imigranti kouří a konzumují alkohol významně více než ženy-imigrantky. Mladá generace imigrantů (18 až 29 let) kouří statisticky významně více než střední a starší generace imigrantů. Vyšší týdenní konzumace vína a destilátů byla potvrzena u střední generace (30 až 50 let) imigrantů. Subjektivně "hůře" hodnotili své zdraví respondenti, kteří zároveň udávali přítomnost fyzické bolesti a psychickou zátěž v zaměstnání. Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří: zajištění rovnocenných pracovních podmínek mezi imigranty a českými zaměstnanci, zvyšování jazykových znalostí imigrantů, zkrácení doby k získání trvalého pobytu imigrantem, zjednodušení podmínek k získání občanství a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
|
|
Vliv investice do vysokoškolského vzdělání na výši mzdy v regionu Praha
Diessner, Daniel ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda a jakým způsobem vysokoškolské vzdělání ovlivňuje výši hrubé mzdy. V teoretické části se zaměřím na teorii lidského kapitálu, především pak investice do vzdělání. Teorie předpokládá, že s vyšší investicí do lidského kapitálu jednotlivec dosahuje i vyššího výnosu, vyšší mzdy. Platnost tohoto konceptu se pokusím ověřit na skupině respondentů, kteří vstoupili na trh práce na přelomu tisíciletí. Koncentrace uchazečů o pracovní místa s terciálním vzděláním v tomto období výrazně stoupla, což mohlo vyvolat nerovnováhu na trhu práce. Praktická část vychází z práce Mincera (1974). Použiji jeho výdělkovou funkci jako základ pro sestavení regresního modelu. Dílčím cílem je prokázání klesající míry návratnosti investice do terciálního vzdělání za využití metody funkce příjmů.
|
|
Společnost s ručením omezeným dle zákona o obchodních korporacích ve srovnání se společností s ručením omezených dle dánského práva
Luptáková, Lucia ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Společnost s ručením omezeným je kapitálovou obchodní společností, kterou využívají ke své činnosti zejména malé s střední podniky. Tato forma je velmi populární, a to nejen na území České republiky. V posledních letech byly v mnoha zemích přijaty nové zákony upravující mimo jiné právě společnost s ručením omezeným. V České republice se jedná o zákon o obchodních korporacích z roku 2012, přičemž úprava některých otázek je svěřena jiným zákonům. V dánském právním řádu upravuje tuto formu společnosti zákon o kapitálových obchodních společnostech z roku 2009. Tato práce se zabývá popisem právní úpravy obchodních společností v českém a dánském právu. Dánské úpravě je vyhrazen značný prostor vhledem k tomu, že k ní existuje málo dostupných pramenů v českém jazyce, a tyto obsahují pouze kusé informace. Cílem této práce je pak srovnání obou prvních úprav s důrazem na jejich klady a zápory.
|
|
Románský kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
Kolářová, Šárka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
1 Resumé Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním stavbám v Čechách. Pozoruhodnost a zárověň jistou vyjiměčnost mu ve srovnání s dochovanou skupinou tribunových kostelů propůjčuje početný soubor 11 románských figurálních reliéfů (z nichž 8 je zachováno v relativní úplnosti) osazených do lícového zdiva jižního průčelí věže a lodi kostela. Nemalou zásluhu na uměleckohistorické vyjimečnosti stavby mají také slepé arkády spolu s obloučkovými vlysy. Již v době svého "objevení" Janem Erazim Vocelem před vice jak 150 lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a domněnek, vycházejících především z nalezené autentiky biskupa Daniela I. a neporozumněním problematice restaurování na konci 19. století. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v posledních dvou desetiletích minulého století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Srovnávací materiál pro poznání románského stavitelství je velmi malý a řada ho zaniká při opravách staveb bez odborného dohledu, nebo při jeho nedostatečném...
|
|
Změna managementu Divadla Na zábradlí v sezóně 2013/14
Levý, Adam ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Abstrakt: Tématem bakalářské práce je management změny, konkrétně změna managementu divadla, na praktickém příkladu Divadla Na zábradlí, velmi úspěšné a známé pražské příspěvkové organizace. Bakalářská práce se zabývá specifiky managementu, obzvláště pak managementu změny a jeho zvláštnostmi v oblasti divadla, subjektu v rámci neziskového sektoru. Věnuje se managementu divadla jakožto příspěvkové organizaci, problematickému skloubení umění a managementu, který je v podmínkách českých neziskových organizací stále podceňován. Má práce je zaměřena na změnu v organizaci s ohledem na specifika divadelního prostředí. Po teoretickém úvodu do problematiky se věnuje konkrétním tématům přímo navázaným na situaci, která v Divadle Na zábradlí roku 2013 v nastala.
|
|
Netgraph-A Tool for Searching in the Prague Dependency Treebank 2.0
Mírovský, Jiří ; Hajič, Jan (vedoucí práce) ; Rosen, Alexandr (oponent) ; Ondruška, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá spojením tří existujících stran. Na straně jedné byl Pražský závislostní korpus 2.0, jeden z nejvyspělejších korpusů lingvistického světa. Na straně druhé existoval omezený, ale velmi intuitivní vyhledávací nástroj Netgraph 1.0. A na straně třetí byli uživatelé toužící po takovém jednoduchém nástroji, který by však byl dostatečně silný pro vyhledávání v Pražském závislostním korpusu. V této práci zkoumáme anotaci Pražského závislostního korpusu 2.0, obzvláště tektogramatické roviny, jež je zdaleka nejsložitější rovinou tohoto korpusu, a vytváříme seznam požadavků na dotazovací jazyk, který by umožnil vyhledávání a studium všech lingvistických jevů v korpusu anotovaných. Navrhujeme rozšíření dotazovacího jazyka existujícího vyhledávacího nástroje Netgraphu 1.0 a ukazujeme, že tento rozšířený dotazovací jazyk vyhovuje formulovanému seznamu požadavků. Ukazujeme rovněž, jak pomocí tohoto dotazovacího jazyka mohou být vyhledány všechny podstatné lingvistické jevy anotované v korpusu. Navržený dotazovací jazyk byl rovněž implementován - zmiňujeme se tedy i o vyhledávacím nástroji a hovoříme o datech pro tento nástroj. Nástroj je možno nainstalovat z přiloženého CD-ROMu.
|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
host ::
