|
Rozvoj lázeňství a wellness v Jihočeském kraji
KLIMEŠOVÁ, Markéta
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení a analýzu nabídky lázeňských a wellness produktů v Jihočeském kraji. Jedná se o tři lázeňská místa {--} Třeboň, Bechyni a Vráž u Písku. Na základě různých analýz byly vypracovány návrhy na rozvoj, zlepšení a zkvalitnění služeb v uvedených objektech.
|
|
Téma paktu s ďáblem v české literatuře
Hartigová, Barbora ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na téma paktu s ďáblem v české literatuře v letech 1968-1989. Zabývá se podrobně osmi vybranými literárními díly z tohoto období. Většinou jde o díla samizdatová či exilová. Je to dáno především tím, že téma paktu s ďáblem přímo vybízí k tomu stát se prostředkem kritické reflexe doby, což ovšem v nesvobodných podmínkách socialistického státu nebylo v oficiální literatuře možné. V práci jsou odlišeny dva hlavní typy tématu: pakt s ďáblem faustovského typu a pakt s ďáblem na způsob Dostojevského legendy o Velkém inkvizitorovi. Faustovský typ paktu s ďáblem zde zastupují díla Daniely Fischerové, Ludvíka Aškenazyho, Ivana Binara, Jana Trefulky, Josefa Šafaříka a Václava Havla. Vycházejí z loutkářské i literární faustovské tradice v Čechách a navazují i na českou tradici filosofické reflexe faustovského příběhu (Jan Patočka, Zdeněk Neubauer). Oproti dílům inspirovaným Velkým inkvizitorem se zaměřují na existenciální střet jedince a zla, na individuální motivace uzavření smlouvy s ďáblem a na následný trest či naopak východisko z dané situace. Pozitivní východisko, tedy možnost vystoupení z paktu s ďáblem, naznačuje D. Fischerová ve hře Báj, Trefulka v románu Svedený a opuštěný a Havel v dramatu Pokoušení. Fischerová zdůrazňuje význam budoucnosti, Trefulka vidí zdroj síly trvale nepodlehnout...
|
|
Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku
Gavenda, Lukáš ; Doležalová, Eva (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Severozápadní Čechy jsou často a priori vnímány jako kraj bez velkých tradic, bez mnohých kulturních stop či jako krajina pouze průmyslová, s poničeným životním prostředím, a tedy prostor někdy až okrajového zájmu. Ve skutečnosti se ale jedná o plnohodnotnou oblast, srovnatelnou v historickém i kulturním vývoji s vyspělými regiony českých zemí a Střední Evropy. Příčiny jejího ve společnosti poněkud upozaděného obrazu jsou zhusta hledány v složitých událostech 20. století, kdy došlo k přetržení přirozené kontinuity soužití Čechů s Němci. Nové obyvatelstvo, přišlé v době po 2. světové válce, muselo složitěji a často zcela znovu hledat svou pozici v kraji. Postupně se tato bilance zlepšuje. Snaží se tomu pronikáním ke kořenům původní bohatosti přispět i historická věda a její obory. Netýká se to jen výzkumu minulého politického a hospodářského života, ale také oblasti kulturní, vývoje architektury, výtvarného umění či slovesnosti. Tyto složky se vždy prolínaly a vzájemně ovlivňovaly. Celkově i detailně nahlíženo se tak vytvářely zajímavé obrazy charakterizující svět laiků i duchovních, lidí prostých i bohatých, obchodníků i urozených. Ke studiu dějin a reálií hasištejnské větve rodu Lobkoviců mne přivedl můj trvalý zájem o historii, architekturu a výtvarné umění. Získal jsem ho v zázemí své rodiny, ve které...
|
|
Královny a věnná města v Čechách za vlády Lucemburků
Sejtková, Mirka ; Žemlička, Josef (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Dějiny měst mají v české historiografii dlouholetou tradici. Zájem o rodné či srdci blízké město vedl kroky nejen mnoha historiků ale i laických badatelů k napsání bezpočtu monografií o svých oblíbených městech. Někteří se snaží odvyprávět příběh vybraného města od samých počátků až do současnosti s přihlédnutím ke všem možným faktorům, jež ho ovlivňují, jiným stačí postihnout jen určitou etapu vývoje či problematiku. V zájmu této práce stojí skupina měst, která byla nazvána královskými městy věnnými. Přestože se věnná města dodnes hrdě hlásí ke své historické tradici, která je spojuje s českými královnami, jak můžeme vysledovat z názvů odborných knih, průvodců i webových stránek, zůstává problematika věnných měst, její počátky zvláště, opomíjená. Samozřejmě, že jednotlivá města, jež řadíme do tohoto okruhu, byla a jsou v zájmu především regionálních historiků a badatelů. Ale ucelených prací, které se věnují této instituci v širším rámci, existuje jen pár. Navíc období středověku je většinou odbyto na několika málo stránkách a hlavní pozornost bývá věnována spíše novějším obdobím, pro která se také pochopitelně dochovalo mnohem více pramenů.
|
|
Klášter v Sedlci mezi zničením a "druhým založením"
Lavický, Jan ; Boháčová, Veronika (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Předmětem této práce JSou dějiny kláštera cisterciáků v Sedlci U Kutné Hory, přičemž práce je rozdělena do dvou hlavních oddílů. V prvním z nich je stručně vylíčeno založení cisterciáckého řádu a jeho proniknutí do Českých zemí, kde se první jeho fundací stal právě sedlecký klášter. Pozornost je věnována rovněž cisterciáckým řádovým regulím a podobě sedleckého kláštera ve středověku, neboť pozdější obnova za opata Jindřicha Snopka na starobylou klášterní historii programově navazuje. Ostatně, stopy středověké tradice jsou zřetelně přítomné v celých dějinách sedleckého kláštera od jeho zničení husity až po zrušení za josefinských reforem. Druhá část této práce je věnována klášterním dějinám v raném novověku a je zahájena právě popisem zničení kláštera husitskými vojsky, které s sebou nese některé nejasnosti a je zajímavé zejména kvůli tomu, jak opat Jindřich Snopek rozuměl historii svého kláštera. V následujících částech této práce JSou líčeny dějiny sedleckého kláštera po návratu mnichů až do nástupu opata Jindřicha Snopka. Toto období bylo charakterizováno překonáním počáteční existenční krize a určitou stabilizací celkové situace za vlády panovníků jagellonské dynastie. Poté ovšem následuje v dějinách konventu velmi rozporuplné období, které vrcholí konfiskací majetku kláštera za stavovského povstání....
|
|
Josef Kramolín (1730-1802)
Doleželová, Markéta ; Mádl, Martin (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Dílo Josefa Kramolína je kolísavé kvality. Sdílím názor uváděný dosavadní literaturou, že dílo Josefa Kramolína je eklektizující, podle povahy objednané práce malíř také přizpůsobuje způsob jeho podání. Řadí se spíše do druhé kategorie umělců, přestože aspiroval na vyšší cíle. V kostele svatého Mikuláše na Malé Straně a v Klementinu dostal příležitost pracovat vedle prvotřídních umělců, jakými byli F.X.Palko a J.L.Kracker. Další takové šance již nedostal. Kostelní interiéry v Praze byly už zaplněny výzdobou od malířů předchozí generace, nových církevních velkorysých staveb bylo stále méně a nyní byla příležitost dostávat zakázky spíše na venkově, kam se produkce postupně přesouvala, a kde pomalu doznívalo baroko v době, kdy v centru už nastupoval nový sloh. Z tohoto pohledu působí Kramolínovy oltáře a fresky někdy až jako anachronismus. Přesto právě díky malířům Kramolínova rázu, kteří zaplňovali regionální kostely freskovou výzdobou i plátny, jakkoli jsou někdy tato díla pochybných kvalit, je svět těchto kostelů značně obohacen a bez nich by byl zoufale chudý. Už z toho důvodu stojí dílo J.Kramolína za povšimnutí a doufám, že postupně nezmizí z našich památek, protože právě situování jeho díla především na venkov a do měst, které měly dříve povahu menších center, dnes však již upadlých (Chcebuz), jej často...
|
|
Houslové party v nejstarších sbírkách české lidové hudby ( se zaměřením na región západních a jižních Čech).
Kočová, Kristýna ; Čepický, Leoš (vedoucí práce) ; Štajnochrová, Adéla (oponent) ; Panocha, Jiří (oponent)
V této bakalářské práci jsou zmapovány notové a zvukové prameny české lidové hudby a jejich využití při rekonstrukcích a pěstování folklóru v dnešní době. V první kapitole jsou charakterizovány jednotlivé rukopisné sbírky a zvukové prameny. Druhá kapitola je věnována analýze těchto notových pramenů. Kapitola též obsahuje notové příklady s ukázkami rekonstrukce vybraných písní na základě analyzovaných notových pramenů. Třetí kapitola je zaměřena na vlastní houslovou interpretaci. Reflektuje způsob interpretace lidové hudby dnes v porovnání s nejstaršími zvukovými prameny a problematiku ladění různých obsazení dudácké muziky. Notové příklady v poslední části kapitoly znázorňují zvuková spektra jednotlivých ladění.
|
|
Štuková výzdoba lidové architektury Vysočiny 19.století
Minář, Ivan ; Škabrada, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Stuccoed decoration of a folk architecture in Bohemian- Moravian Highlands in 19th century Thesis is describing an area of a newly specified region Vysočina (Bohemian- Moravian Highlands specified in 2000) on the borders of Bohemia and Moravia, which is not well explored esp. in the topic of a folk architecture. According to pieces of knowledge coming from author's own field study (since 2000) and to processing of accessible materials coming from older field studies (Ethnological institute Academy of Science of Czech Republic, SÚRPMO, Museum of Bohemian-Moravian Highlands in Jihlava etc.) it tries to restore a shape and circumstances of an origin of traditional stuccoed decoration of a folk architecture built in brick in 19th century at Bohemian- Moravian Highlands. This phenomenon, often comparable in its qualities with well-known South-Bohemian marshland, was completely marginalized according to its long distance from the sight care residences (in České Budějovice and Brno). Therefore many valuable objects were ravaged or devalued. Besides the analysis of a historical and territorial development the thesis tries to describe activities of each single plasterer working in region and analyses individual techniques of decoration. (This part was consulted with professional restorers.) The essence of thesis is...
|
| |
|
Dějiny a vyprávění. Palackého Dějiny jako zdroj historické obraznosti národa
Činátl, Kamil ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertační práce představuje vyprávění o dějinách a jeho kulturotvorný potenciál - tedy schopnost utvářet společenství představ. V popředí zájmu stojí velké historiografické syntézy národních dějin (Michelet, Palacký, Lelewel aj.), které nově vznikaly zejména v 19. století a v nichž důležitou roli hrály nejen osvícenský kriticismus a heuristika, ale též tradiční imaginativní síla vyprávění. V detailu tento model "nové" národní historiografie zastupují především Palackého Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Podrobná naratologická analýza textu, jenž byl pro moderní české historické povědomí v mnoha ohledech zakládající, by měla osvětlit podíl historické obraznosti na konstituování moderní představy národa. Proto se analýza zaměřuje nejen na samotné Palackého Dějiny, ale též na přilehlé gravitační pole historiografických i uměleckých reprezentací národních dějin. Z naratologické perspektivy je podroben analýze též vzájemný vztah mezi historiografickým vyprávěním a historickou fikcí (historickým románem). Nezřetelnost epistemologického předělu mezi dějepisectvím a historickým románem se přitom zdá být pro situaci "národních obrození" v mnoha ohledech typická, což nutně obrací pozornost k bližší analýze recepční situace textů, které vypráví o dějinách národa. Dílčí naratologický rozbor...
|
host ::
