| |
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
Možnosti využití hradu Houska pro cestovní ruch
Polach, Miroslav ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Hrad Houska je jednou z atraktivit Máchova kraje. Tento původně gotický hrad, přestavěný na renesanční zámek, byl veřejnosti poprvé ve své historii otevřen v roce 1999. V roce 2008 se tak návštěvníkům Houska otevírala již desátým rokem. Cílem této práce je zhodnotit, jak se hradu podařilo zaujmout a prosadit, a popsat potenciál a možnosti Housky pro využití v cestovním ruchu.
|
|
Psychological aspects of the gothic in Joseph Sheridan Le Fanu's fiction
Procházková, Ilona ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Wallace, Clare (vedoucí práce)
Ačkoli se označením "gotika" v českém kontextu rozumí především období pozdního středověku, s ním spojená kultura a zvláště architektonický styl, za našimi hranicemi můžeme narazit na alespoň zdánlivě velmi odlišný význam tohoto slova. Zejména v souvislosti s anglickou kulturou gotika značí nejen onu vzdálenou středověkou kulturní epochu, během níž vznikaly majestátní, avšak často chladné a nehostinné gotické stavby, ale také daleko pozdější trend, jenž je do značné míry spojen s literární tvorbou. V tomto novějším smyslu tak můžeme hovořit o gotické literatuře, či přesněji o gotickém hororu, který se objevuje přibližně ve druhé polovině osmnáctého století a částečně pod vlivem romantismu čerpá inspiraci právě v temných dobách středověku, odkud má i svůj název. K navození správné hororové atmosféry totiž využívá scenérie odlehlých zákoutí gotických hradů, strašidelných starodávných pokojů a polorozpadlých hřbitovů. Krom toho jsou však neodmyslitelnou součástí tohoto žánru také nadpřirozené jevy a bytosti jako duchové, upíři a nejrůznější strašidla či monstra, jejichž podobu i hrůzostrašnost omezují pouze hranice takřka bezuzdné lidské fantazie.
|
| |
|
Kvalitní výzkum oblíbených hraček předškolních dětí vzhledem k genderu dětí.
PECHKOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se snaží zachytit, jak a jakým způsobem gender dětí ovlivňuje výběr hry a hračky. Otevírá otázky, do jaké míry ovlivňuje genderovou socializaci a identitu rodina, mateřská škola, ale i společnost. Teoretická část objasní vymezení základních pojmů, jako jsou gender, genderová identita, hra, hračka. Předkládá různé názory na tuto problematiku a to z historického i současného pohledu. Práce se pokusí odkrýt tajemství dívčí a chlapecké role v předškolním věku. V praktické části se za použití kvalitativních metod pokusím na vzorku dětí MŠ objasnit výsledky svého šetření, odhalující výběr oblíbených her a hraček dívek a chlapců předškolního věku.
|
|
Fantaskní modifikace realismu v drobné próze zlomu 19. a 20. století
STŘELEČKOVÁ, Alena
V této závěrečné práci srovnáváme fantaskní modifikace realismu v drobných útvarech z přelomu 19. a 20. století. Pokoušíme se vystihnout specifika fantastiky vybraných textů. Rozborem jejich fantaskních i realistických motivů chceme poukázat jak na rozmanitost uchopení fantaskní tématiky, tak na jejich společný základ. První část práce se věnuje rozboru povídek Karla Švandy ze Semčic a srovnání Švandovy poetiky s poetikou E. T. A. Hoffmanna, německého romantického tvůrce fantastické literatury. Součástí komparace je studium přímých i nepřímých vlivů Hoffmanna na Švandu, všímáme si také vnětextových záležitostí. Druhá část práce obsahuje stručnější analýzy děl Jakuba Arbesa, Julia Zeyera, Růženy Svobodové a Jiřího Karáska. I zde sledujeme hlavně fantastické motivy a motiv tajemství v různých rovinách. V závěru porovnáváme poetiky všech uvedených autorů. Sledujeme, čím navazují na tradici romantické fantastiky a ke kterým dalším typům literatury inklinují. Základní metodou je naratologická analýza, základní publikací Poetika vyprávění autorky Shlomith Rimmon-Kenanové.
|
| |
|
SMRT V TAJEMSTVÍ Z POHLEDU TEOLOGICKÉ ANTROPOLOGIE
HUSÁKOVÁ, Petra
Práce pojednává o smrti v perspektivě tajemství zjeveného výkupnou smrtí Ježíše Krista, popisuje a zasazuje ji do kontextu teologického a antropologického. Rozebírá pohled na smrt ve Starém a Novém zákoně a definuje základní pojmy ve vztahu k eschatologii. Ukazuje důsledky pro praktickou službu umírajícím, která v plnosti rozvíjí vztah člověka a Boha. Téma smrti je pojednáváno ve víře v život věčný, který nám byl odkázán vykupitelskou smrtí Ježíše Krista.
|
|
Heinrich Wilhelm Ernst
Valečková, Barbora ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; HŮLA, Pavel (oponent)
Heinrich Wilhelm Ernst (1812 - 1864) je dokonce i v dnešní době znám hlavně jako autor dvou skladeb pro sólové housle - Poslední růže léta a Krále duchů op. 26. Hlavní část této práce proto mapuje Ernstův život, který byl plný tajemství - až do nedávné doby nebylo známo ani přesné datum jeho narození. Doplněna je pak o kapitolu o Ernstových nástrojích a seznamem díla dochovaného i ztraceného.
|
host ::
