|
Makroekonomické souvislosti Velké hospodářské krize v Československu
Patková, Kateřina ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
The work analyses an economic development of Czechoslovakia mainly during the thirties. The work deals with origins and consequences of the Great Depression, which is in most cases associated with the economic collapse in the United States after the stock market crash in October 1929. In most of other countries the business cycle was characterized by decline of product, deflation, record-breaking unemployment and had a destructive impact on economic, social and political arrangements. In Czechoslovakia the crisis hits all economic branches and under the pressure of the catastrophic results the economic policy changed. Economic recovery was slow and even at the end of the thirties most of the economic indicators were below their 1929 levels.
|
|
Smoot - Hawley tariff and its effects on economy of The United States
Šimo, Dávid ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma dosahů přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku ve Spojených státech amerických v roce 1930. Konkrétně se práce zaměřuje na vliv sazebníku na průběh Velké hospodářské krize a pokouší se zodpovědět otázku, zda přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku krizi zhoršilo. V první části práce je popsána hospodářská situace ve Spojených státech, před přijetím sazebníku, tedy před hospodářskou krizí, a následně postupná cesta k jeho přijetí. Další část práce je rozdělená na tři kapitoly, při čemž každá z nich se zaobírá vlivem sazebníku na ekonomiku z jiného pohledu, změnou situace výrobců a investorů, monetárními dopady a vlivem na světový obchod, také analyzuje důsledky těchto dopadů na průběh krize ve Spojených státech. Výsledkem práce je konstatování, že přijetí Smoot-Hawleyho celního sazebníku průběh hospodářské krize určitě ovlivnilo, avšak nepřímo přes nárůst protekcionizmu ve světě, který způsobil pokles mezinárodního obchodu a brzdil zotavení z recese.
|
|
Vliv legislativy New Dealu na společenské postavení černochů ve vybraných sektorech americké ekonomiky
Schwammenhöfer, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji vlivu legislativy New Dealu na černošské obyvatelstvo ve 30. letech 20. století. Konkrétně se analyticky zaměřuji na vliv jednotlivých politik tohoto programu na jejich postavení v rámci americké ekonomiky. Pro porozumění celé problematice je zapotřebí pochopit situaci černochů v předchozí dekádě a v době Velké hospodářské krize, čemuž se věnuji v prvních dvou kapitolách. Následně nastiňuji situaci vedoucí k volbě F. D. Roosevelta prezidentem Spojených států amerických. V poslední a zároveň nejdůležitější kapitole celé práce se věnuji analýze jednotlivých programů a jejich vlivu na černochy. V práci docházím k závěru, že New Deal měl jak pozitivní tak negativní vliv na tuto menšinu a to v závislosti na příslušném ekonomickém sektoru a dané politice. Celkově tento program pro černochy znamenal velký posun v ekonomických a politických záležitostech.
|
|
Hospodářské a politické důsledky kolektivizace v Československu
Pučelík, Karel ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat důsledky kolektivizace v československém zemědělství. Sledované období je mezi lety 1948-1960. V teoretické části jsou popsány politické a ekonomické motivy kolektivizace a stav československého poválečného zemědělství. Popsány jsou i výzkumné metody a teoretická východiska. V analytické části je předkládán vývoj kolektivizace a dopad zemědělských reforem na zemědělský sektor. Sledované období je rozděleno do tří částí podle intenzity kolektivizace. V závěru se podařilo verifikovat hypotézu, že kolektivizace výrazně ovlivnila československé zemědělství.
|
|
Nekonvenční měnová politika ECB a FEDu v letech 2008-2015
Pörner, Marek ; Šetková, Lenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza dosažení vytyčených cílů jednotlivých vybraných nekonvenčních měnových politik přijatých Federálním rezervním systémem a Evropskou centrální bankou v reakci na poslední finanční krizi. U FEDu je pozornost věnována kvantitativnímu uvolňování, u ECB pak programům Enhanced credit support, SMP, OMT a EAPP. Důležitou součástí práce je také vysvětlení transmisního mechanismu nekonvenční měnové politiky, zhodnocení makroekonomických dopadů těchto nestandardních nástrojů, komparace postupů dvou sledovaných centrální bank, ale především analýza vybraných rizik souvisejících s těmito nástroji. Stěžejní metoda byla empirická analýza podpořená ekonomickými studiemi zabývající se zmíněnou problematikou. V práci bylo zjištěno, že byly dosaženy jednotlivé vytyčené cíle sledovaných programů (s výjimkou SMP). U programu EAPP není učiněn závěr, neboť ještě nebyl ukončen. Nicméně tyto nestandardní nástroje s sebou přináší určitá rizika, jako například vznik bubliny na trzích aktiv, redistribuce bohatství, spill-over efekt a další. Z tohoto důvodu bude možné celkový efekt nekonvenčních měnových politik zhodnotit teprve s větším odstupem času.
|
|
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Model finančních kompenzací při umisťování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v ČR v období od roku 2010 do roku 2016
Englerová, Anna ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Autor se zabývá způsobem přidělování finančních prostředků přidělovaných státem obcím v kandidátních lokalitách na umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Hledá způsob, jak procesu přidělování finančních prostředků přidat motivační funkci cílenou na zlepšení postoje lokalit vůči hlubinnému úložišti. Hypotéza, kterou práce ověřuje, obsahuje dvě tematicky blízké části. Předpokládá se, že jednak (1) množství a struktura finančních prostředkůmohouvýznamněovlivnitrozhodováníobcía také,že(2)stávajícímechanismus rozdělování kompenzací je z hlediska motivace neúčinný. V době vzniku práce (konec roku 2016) se jednání mezi obcemi a státem o umístění hlubinného úložiště nacházejí ve fázi krize, a to přes značný přísun finančních kompenzací z jaderného účtu do obcí. Přínos práce spočívá v možnosti změnit odmítavý postoj obcí prostřednictvím motivačního modelu přidělování prostředků. Teoretická část osvětluje základní teoretická ekonomická východiska a seznamuje s problematikou radioaktivity a hlubinného úložiště z pohledu historického, sociologického, technologického a ekonomického. V praktické části autor analyzuje socioekonomickou situaci v lokalitách, porovnává vývoj příspěvků obcím s postojem lokalit k hlubinnému úložišti na časové ose a prokazuje, že stávající způsob přidělování příspěvků nemotivuje kandidátní lokality k vstřícnějšímu postoji vůči hlubinnému úložišti. Tím se potvrzuje druhá část hypotézy. Autor dále navrhuje motivační model rozdělování finančních prostředků. Ověřuje ho porovnáním se zahraničními modely, dotazníkovým šetřením u starostů obcí a u veřejnosti a také vyjádřením odborníků. Ověření modelu potvrdilo jeho motivační účinek. Tím byl potvrzen předpoklad první části hypotézy, že struktura finančních prostředků může významně ovlivnit rozhodování obcí.
|
|
Strategie při stanovení převodních cen v období hospodářské krize
Skrbková, Lucie ; Francírek, František (vedoucí práce) ; Jakoubek, Jiří (oponent)
Při stanovování tržního rozpětí převodních cen se ve většině případů vychází ze statistických dat z předchozích let. V případě těchto dat dochází k časovým spožděním při jejich sběru a tato data nezohledňují, zda jsou sbírána za období hospodářského růstu nebo hospodářské recese. V důsledku toho může docházet ke zkreslení finálního rozpětí převodních cen. Z tohoto důvodu je důležité znát strategie a postupy, které je možné použít, aby se tato data "očistila" od vlivu výkyvů hospodářského cyklu. O těchto strategiích a postupech detailněji pojednává tato diplomová práce. V první teoretické kapitole je představena tematika převodních cen, určeny základní pojmy, analyzovány základní dostupné zdroje zabývající se převodními cenami, definovány metody pro určený jejich výše a určeny důsledky hospodářské krize v souvislosti s převodními cenami. Druhá kapitola je zaměřena na způsob volby vhodné metody pro stanovení výše převodních cen a na srovnávací analýzu jak na teoretické, tak i praktické bázi. V poslední kapitole jsou představeny strategie a postupy, které je možné použít v rámci srovnávací analýzy, aby došlo k eliminaci zkreslení použitých statistických dat od vlivu výkyvů hospodářského cyklu.
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
host ::
