|
Životní a pracovní podmínky u osob s Downovým syndromem
MUSÁLKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se věnuje problematice dospělých osob s Downovým syndromem. Teoretická a praktická část představuje základní údaje o tomto syndromu, oblast vzdělávání, bydlení a možnosti pracovního uplatnění. Sekundární analýza dat poukazuje i na náhled v sociální a právní oblasti. Cílem diplomové práce bylo zmapovat životní a pracovní podmínky u osob s Downovým syndromem v oblasti Českých Budějovic a Ostravy. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, vzhledem ke zkoumanému vzorku. Jako základní metoda výzkumu byl použit rozhovor. Jako doplňovací metoda kasuistika a sekundární analýza dat zaměřená zejména na oblast práce. Ze získaných dat vyplynulo, že lidé s Downovým syndromem pracují převážně v chráněných dílnách, organizace zaměřené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením nezaměstnávají převážně osoby s mentálním postižením. Lidé s Downovým syndromem pracují v chráněných dílnách podle pracovněprávních předpisů. Diplomová práce může v praxi sloužit spíše jako zdroj informací pro organizace zabývající se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, tedy i s Downovým syndromem.
|
|
Situace osob zdravotně postižených na trhu práce v oblasti Hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015
Majorová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem práce je na základě odborné literatury a zjištěných dat vyložit situaci těchto osob na trhu práce v Praze v letech 2014 a 2015. V rámci teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti. Práce se dále zabývá skupinou osob zdravotně postižených, jejich charakteristikou, kategorizací a jejich zaměstnáváním. Pozornost je též věnována legislativě týkající se tématu, rehabilitačním programům a zaměstnavatelům, jejichž podíl pracovníků tvoří z poloviny osoby zdravotně postižené. Praktická část je založena na analýze zjištěných statistických dat získaných z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a také z portálu Českého statistického úřadu. Součástí je také vlastní anonymní dotazníkové šetření vybraných firem, které má za cíl ukázat, jak si stojí pražští zaměstnavatelé v této oblasti. Tímto šetřením bylo zjištěno, že situace uplatnění zdravotně postižených na pražském trhu práce je velmi pozitivní. Zaměstnavatelé nabízejí velkému množství zdravotně postižených osob pracovní uplatnění a to i v případě, že k tomu nemají zákonnou povinnost.
|
|
Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.
|
|
Externí financování podnikatelských záměrů v ČR
Kubíčková, Kateřina ; Filipová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti externího financování podnikatelských záměrů v ČR. V teoretické části práce jsou shrnuty odborné poznatky a definice týkající se podnikání, osoby podnikatele, právních forem podnikání a klasických způsobů externího financování podniku. Protože nedostatek prostředků nebo obtížný přístup k tradičním zdrojům kapitálu může být někdy překážkou v realizaci vítaného a životaschopného podnikatelského záměru, věnuje se druhá polovina práce alternativním možnostem financování podnikatelských projektů s důrazem na čerpání dotací z EU. Dalšími analyzovanými externími zdroji financí jsou investice soukromých investorů tzv. Business Angels, financování prostřednictvím rizikového a soukromého rozvojového kapitálu, crowdfunding a nakonec i zvýhodněné úvěry pro začínající podnikatele nebo nové projekty ze strany bankovních institucí. Cílem práce je poskytnout přehled dostupných externích zdrojů financování projektů, zjistit jak si v České republice vedou a v závěru zhodnotit, pro jaké typy projektů se ta která forma financování hodí. Podnikatelům, kteří nemají pro rozjezd svého nápadu dostatek finančních prostředků, by práce mohla pomoci zorientovat se v existujících možnostech externích zdrojů financování.
|
| |
|
Imigrace jako faktor ohrožení bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem
Jakšová, Karolína ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá tématikou bilaterálních vztahů mezi EU a Švýcarskem se zaměřením na současný fenomén migrace. EU a Švýcarsko spolupracují na bilaterální sektorové bázi, jelikož se Švýcarsko (potažmo občané Švýcarska) nechce integrovat do evropského vnitřního trhu pro zachování své suverenity a autonomie. V rámci I. série bilaterálních smluv byla mezi EU a Švýcarskem uzavřena dohoda o volném pohybu osob, čímž Švýcarsko otevřelo svůj pracovní trh občanům EU. V únoru 2014 ovšem občané Švýcarska využili institutu přímé demokracie a přijali těsnou většinou iniciativu o zastavení masové imigrace. Tímto krokem byla narušena dohoda o volném pohybu osob a byla odstartována složitá vyjednávání ohledně řešení této patové situace. Cílem práce je vyhodnocení dopadů imigrace na švýcarskou ekonomiku a následné zhodnocení o oprávněnosti rozhodnutí pro zmírnění imigrace skrze občanskou iniciativu.
|
|
Multimedia Data Processing in Heterogeneous Distributed Environment
Kajan, Rudolf ; Ferko,, Andrej (oponent) ; Míkovec, Zdeněk (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Ubiquitous computing, a paradigm in which the processing of information is linked with each activity or object as encountered, was proposed by Mark Weiser as the next era for interacting with computers. Its goal is to enable people to interact with devices more naturally and casually in ways that suit whatever location or context they find themselves in. Ubiquitous computing focuses on learning by removing the complexity of computing and increases efficiency while using computing for different daily activities. But after more than 15 years since Weiser formulated these goals, several aspects of ubiquitous computing are still not a part of user experience with today’s technology. Seamless integration with environment leading to technological invisibility or user interaction spanning across multiple devices pose still a great challenge. The main goal of our work is to make a step towards making the idea of ubiquitous computing a reality by addressing the question about intuitive information sharing between a personal device and a situated display. We have developed three interaction techniques which support unobtrusive content exchange between touch-enabled personal device and a large display - whether it is shared-private or public. These techniques are based on video streams, augmented reality, and analysis of gaze data. Besides the interaction techniques, we also present a framework for real-time application state acquisition and reconstruction on target platform. We report on user studies focused on the usability of our prototypes and a system performance evaluations. Our experiments were formed around real-life scenarios which are commonly experienced throughout the day. For interactions based on video streams, the results indicate that our techniques outperform the existing solutions: the localization and task migration is done in real time on a midlevel cellphone; the localization is reliable even for different observation angles and for cluttered screen content. Our technique based on gaze analysis goes even further by allowing for modeling of implicit user preferences through gaze data, while being accurate and unobtrusive.
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
host ::
