|
Vegetation succession in old fields at broad landscape scales
JÍROVÁ, Alena
Práce je zaměřena na sukcesi opuštěných polí v České republice. První zahrnutý článek jest opakování snímkování opuštěných polí v CHKO Český kras po 30ti letech. Druhý článek rozšířil oblast zájmu na okolí opuštěných polí do vzdálenosti 1km. Do třetího článku byly navíc zahrnuty snímky z celé České republiky s cílem odhalit základní principy sukcese v co nejširším krajinném měřítku.
|
|
Biomasa vegetace různě starých rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek
Dvorščík, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cudlín, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zpracována jako část komplexního výzkumu sukcese na Podkrušnohorské výsypce u Sokolova (severo-západních Čechy, GPS: 50ř13'34.695"N, 12ř42'6.627"E). Cílem této práce je popsat vývoj množství biomasy rekultivovaných a nerekultivovaných lokalit na dvou paralelních chronosekvencích. Nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánní sukcesním porostem s převážným zastoupením Vrby jívou (Salix caprea) s příměsí Topolu osiky (Populus tremola) a Břízoy bělokoré (Betula pendula). Rekultivoné plochy jsou zastoupeny lesnickou výsadbou Olše lepkavé (Alnus glutinosa) s příměsí Olše šedé (Alnus incana). Na těchto plochách byla provedena inventarizace celkové biomasy (nadzemní i podzemní biomasa bylinného i stromového patra) daných lokalit. K stanovení biomasy dřevin bylo použito původních alometrických rovnic vytvořených na základě destruktivní analýzy hlavních druhů stromů z lokalit odpovídajících výzkumným plochám. Analýzy prokázaly, že na lokalitě Podkrušnohorské výsypky není statisticky významný rozdíl z hlediska způsobu obnovy lokality a to jak pro celkovou biomasu, tak pro jednotlivé sledované komponenty. Klíčová slova: chronosekvence, biomasa, sukcese, rekultivace, výsypka, alometrie
|
|
Sukcese hmyzenek (Protura) a vidličnatek (Diplura) na haldách chemické továrny
Rusek, Josef
Primární sukcese Protura a Diplura byla studována na haldách bývalé chemické továrny v Petrovicích u Karviné, SV Morava, Česká republika, v letech 1978-1979,1993 a 2002-2004. Chemicky extrémní substráty byly v roce 1979 staré 15, 25 a 60 let a probíhala na nich primární sukcese bez rekultivačních zásahů. Sukcese byla zpomalená na svazích a malých hromadách substrátu, na nichž byly na začátku pouze porosty půdních řas, lišejníků a mechů. Jeden druh Protura se začal objevovat až na 15 leté haldě s porostem mechů. Tři druhy byly zjištěné teprve na 20 leté haldě s porostem trav. Vyskytovaly se v nízké početnosti až do stádia 74 leté haldy, na níž byla zastoupena již společenstva 4-6 druhů v hustotách 5400-10200 jedinců.m-2. Diplura vstoupila do sukcese na 20 leté haldě (2 druhy), ale pouze .i.Campodea suensoni./i. byla zastoupena v pozdějších stádiích. Přítomnost obou skupin euedafických bezobratlých dokládá příznivý vývoj edafických poměrů v sukcesní řadě.
|
|
Morfologie a vývoj střevních patogenů lýkožrouta smrkového
TONKA, Tomáš
S rozvojem kůrovcové kalamity na Šumavě šel ruku v ruce i výzkum biologie, bionomie a ekologie lýkožrouta smrkového, jeho patogenů, parazitů a predátorů. Výzkum entomopatogenů se zaměřil především na tři skupiny: viry, mikrosporidie a entomopatogenní houby. Po počátečním monitoringu, a zjištění výskytu výše uvedených skupin, bylo přistoupeno k izolaci jednotlivých druhů patogenů, popř. kmenů entomopatogenních agens. Většina těchto organizmů byla již známa z dřívějších popisů, nicméně nebylo známo nic o jejich vývoji v hostiteli, jejich přenosu mezi jedinci v přírodních populacích, nic o patogenitě a virulenci, ani o ultrastruktuře a morfogenezi vývojových stádií. Výzkum se také zaměřil na využití entomopatogenních organizmů v biologické ochraně smrčin s výskytem lýkožrouta smrkového. Práce shrnuje výsledky a poznatky studia morfogeneze a vývoje entomopatogeního viru, Ips typographus Entomopoxvirus (ITEV), jejichž poznání je nezbytné pro další pochopení infekčního procesu ve střevě hostitele. Tyto poznatky o ultrastruktuře a předpokládaný životní cyklus viru je srovnán s údaji, shrnutými v literatuře k tomuto tématu, které byly publikovány během posledních let nejenom u bezobratlých, resp. hmyzích hostitelů, ale i u teplokrevných hostitelů poxvirů. Virus ITEV napadá hospodářsky významného škůdce smrkových monokultur, lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Práce je ale také příspěvkem k diskuzi o využití entomopoxvirů, a zvláště ITEV, v biologické ochraně proti hmyzím škůdcům. Důležitou otázkou je efektivní produkce patogenních agens, která musí být ekonomicky výhodná a zajímavá pro potenciální investory. Během výzkumu se také podařilo popsat nové struktury ve vývoji již dříve popsané mikrosporidie Chytridiopsis typographi. U této mikrosporidie se v současné době připravuje její molekulární profil tak, aby bylo možno tuto mikrosporidii zařadit do taxonomického systému.
|
|
Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují.
Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj.
Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický.
Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou.
Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.
|
|
Sukcese půdních biot na výsypkách - srovnání rekultivovaných a nerekultivovaných ploch
Pižl, Václav ; Frouz, Jan ; Tajovský, Karel ; Lukešová, Alena ; Nováková, Alena ; Starý, Josef ; Háněl, Ladislav ; Balík, Vladimír
Půdní organismy byly studovány na výsypkách v Sokolovské pánevní oblasti, na které nebyl po dosypání proveden žádný rekultivační zásah a jejichž povrch byl členěn systémem hřebenů a úžlabí mezi nimi. Pro studium jejich sukcese byla použita deduktivní metoda. Rozdíly v sukcesním vývoji na nerekultivovaných a výsadbou olše rekultivovaných plochách byly zjišťovány porovnáním společenstev půdních biot na stejně starých plochách. Abundance půdních organismů se, s výjimkou hlístic a larev dvoukřídlých v průběhu spontánní sukcese zvyšovaly, narůstal i počet druhů. Výrazná diverzifikace společenstev půdních živočichů však byla pozorována až po více než 20 letech sukcesního vývoje. Rozdílná byla i struktura společenstev půdních biot, přičemž na nerekultivovaných plochách byla zjištěna řada druhů zcela chybějících či jen vzácně nalézaných na zalesněné výsypce. Zachování ploch bez rekultivace může proto významně podpořit celkovou biodiverzitu výsypek.
|
| |
|
Struktura rozptýlené zeleně kolem Lovoše na Litoměřicku
Kuperová, Zuzana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Tato práce byla zaměřena na revizi dřevinného složení rozptýlené zeleně v obhospodařované krajině. Místem revize bylo Litoměřicko, konkrétně okolí vrchu Lovoš, které je zajímavé svým dendrologickým vývojem s ohledem na historické souvislosti. Cílem práce bylo zjistit druhovou bohatost v závislosti na stanovištních podmínkách a tendence ve vývoji jejího složení. Složení skladby dřevin zde výrazně ovlivnilo poválečné období a období kolektivizace. Na jednotlivých stanovištích bylo mimo druhového složení z dendrologického hlediska sledováno také množství mrtvého dřeva, skeletovitost:přítomnost skeletu viditelně vystupujícího nad povrch půdy, zápoj, patrovitost a v neposlední řadě ovlivnění vodou, kterým se zde rozumí vodu stále přítomnou. Bylo zjištěno významné zastoupení starých ovocných stromů i solitérně se vyskytujících, avšak nejúspěšnější dřevinou z hlediska sukcese byla zjištěna růže šípková (Rosa canina) a bez černý (Sambucus nigra). Tyto dřeviny patří mezi keře a vliv na jejich úspěšnost má zcela jistě i způsob přenášení semen ptactvem a odolnost proti poškození. Ze stromů byly nejúspěšnějšími dřevinami ořešák královský (Juglans regia) a hrušeň (Pyrus communis). Zjištěné skutečnosti byly porovnány na snímcích v systému Marushka a dobových snímcích z roku 1953, které vysvětlují mnohé výskyty starých ovocných stromů.
|
| |
|
Diverzita motýlů s noční aktivitou (Lepidoptera) na raných sukcesních řadách vybrané hnědouhelné výsypky.
Oktábec, Martin ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Lokality silně narušené těžbou nerostných surovin často hostí ochranářsky významné druhy organismů. Extrémní stanoviště vzniklá povrchovým dobýváním hnědého uhlí zvyšují územní heterogenitu dnešní krajiny a poskytují ekologickou niku specialistům a raně sukcesním skupinám rostlin a živočichů, které bychom ve volné krajině marně hledali. Teoretická část této práce pojednává o současné legislativě rekultivační činnosti a o ekologii na výsypkách. Praktická část analyzuje druhovou rozmanitost nočních motýlů na hnědouhelných výsypkách na severu Čech. Celkem 3013 jedinců bylo odchyceno v období od dubna do září 2015 na šesti lokalitách na území dolů Bílina. Na čtyřech lokalitách různého stáří probíhá neřízená sukcese. Další dvě prošly lesnickou rekultivací. Práce by měla vyzdvihnout významnou roli, kterou hraje přítomnost disturbovaných území v uniformně rekultivované post těžební krajině.
|
host ::
