|
Právo a informace
Kilbergrová, Šárka ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá právem a informacemi, jejich vývojem, významem pro společnost a vzájemným vztahem. Informace se vyskytuje téměř ve všech právních oblastech, zmíněno je především právo na informace a jeho ochrana a právní úprava informace spojená se zveřejňováním informací na Internetu. V souvislosti s Internetem je v práci ještě popsána informační kriminalita. K informaci lze přistupovat z různých hledisek, práce je zaměřena na hledisko právní, organizační, bezpečnostních standardů a morální. Na závěr jsou popsány soudní kauzy týkající se informace v různých podmínkách.
|
| |
| |
| |
|
Uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí v Evropské unii : (mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky)
Čáslavská, Eliška ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem "Uznání a výkon cizích rozhodnutí v Evropské unii" (Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky). Záměrem práce je poskytnout systematický přehled právních nástrojů, v jejichž režimu může uznání a výkon cizího rozhodnutí v praxi probíhat. Práce je řazena do osmi kapitol, kterým předchází úvod a následuje závěr. V úvodu práce je nastíněna hlavní snaha o přehlednou analýzu jednotlivých nařízení, která tuto problematiku regulují a dále jsou vysvětleny základní pojmy důležité pro zpracovávanou problematiku. Následující kapitoly se již zabývají příslušnými nařízeními a mají logicky jednotnou strukturu. V úvodu každé kapitoly je nastíněna základní charakteristika daného nařízení, jeho přijetí a základní cíle. Následuje vymezení věcné působnosti nařízení a poté již samotná úprava uznání a výkonu cizího rozhodnutí, následně je kapitola zakončena přehledem vztahu daného nařízení k ostatním právním nástrojům. Náplní druhé kapitoly je uznání a výkon cizích rozhodnutí podle nařízení Brusel I (Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech), které je v této oblasti prvním právním nástrojem a pro následně přijímaná nařízení určitým vzorem. Třetí kapitola zpracovává postup...
|
| |
| |
| |
| |
|
Postpenitenciární zacházení a prevence recidivy
Hrnčíř, Luděk ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Postpenitenciární péče o pachatele trestných činů je dovršením procesu ochrany společnosti realizovaného trestním právem. Samotné spáchání trestného činu je znamením toho, že selhává primární funkce trestního práva, kterou je předcházení trestné činnosti. Nastupuje postih ve formě trestu stanoveného trestním zákonem. V účelu trestání se odráží zájem společnosti na tom, aby pachatel trestného činu znovu v nelegální činnosti nepokračoval, aby se nevracel coby recidivující pachatel. Významnou součástí účelu trestání je tedy jeho výchovná a resocializační složka. Ta se neobejde bez prostředků podporujících návrat do běžného života, tedy bez pomoci společnosti k tomuto návratu. Nastavení principů takové podpory je nezbytným předpokladem pro snižování kriminality a znakem moderní demokratické společnosti. Je to právě trestní právo, které svými prostředky nejcitelněji zasahuje do práv a svobod jedince. Trestní represe je subsidiární vůči ostatním právním řešením a případná trestní sankce představuje až poslední možnost ochrany společnosti. Následky trestání tak logicky musí významně ovlivnit každého, kdo se dostane do střetu s nástroji trestního práva. Je zřejmé, že nejcitelnější zásah představují tresty spojené s odnětím svobody. Odsouzený ztrácí kontakt se světem, jsou zpřetrhány jeho sociální vazby,...
|
host ::
