| |
|
Deriváty pyrazinu jako potenciální antituberkulotika (příprava a studium biologických vlastností)
Janďourek, Ondřej ; Doležal, Martin (vedoucí práce) ; Farsa, Oldřich (oponent) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutické chemie a Farmaceutické analýzy Kandidát Mgr. Ondřej Janďourek Školitel Prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D. Konzultant PharmDr. Jan Zitko, Ph.D. Název disertační práce Deriváty pyrazinu jako potenciální antituberkulotika (příprava a studium biologických vlastností) Práce se zabývá deriváty pyrazinu se strukturálním vztahem k pyrazinamidu (PZA), u kterých je předpokládán antituberkulotický účinek. V úvodu této práce jsou shrnuty teoretické poznatky o tuberkulóze (TBC), její epidemiologii a především pak vznik rezistence k současně užívaným léčivům. Je nastíněn stručný přehled aktuálních antituberkulotik, dále nových sloučenin zavedených nedávno do terapie, a také nadějných molekul ve vývoji. Šířeji je popisován PZA řazený mezi léčiva 1. linie, který je stěžejní molekulou této práce. Jsou popsány možné mechanismy účinku a částečně také farmakologický profil. Na závěr je uveden stručný přehled v minulosti již připravených derivátů PZA. Praktická část této disertační práce je zaměřena na syntézu tří výchozích sloučenin (5-chlor-6-methylpyrazin-2,3-dikarbonitril; 3-chlorpyrazin-2-karboxamid; N-benzyl-3-chlorpyrazin-2-karboxamid), které byly substituovány pomocí aminodehalogenační reakce v mikrovlnném reaktoru. Jedná se o 79...
|
|
Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.
|
|
Influence of E/P copolymer composition on impact copolymer properties
Dostálová, Dagmar ; Kučera, František (oponent) ; Buráň, Zdeněk (vedoucí práce)
Impact E/P copolymer is produced using the gas-phase polymerization, which is catalysed by Ziegler-Natta catalyst. This material, which has excellent mechanical properties, is used in many industries, for example in automotive industry to produce bumpers or instrument panels. Its properties depend on chemical structure, which was analysed using DSC, SSA, 13C NMR, ATREF and FTIR. The results were compared with the mechanical properties of the samples – flexural modulus and low-temperature Charpy impact strength. 5 different samples were used for studies, the chosen samples contain different ratio between ethylene and propylene in their copolymer phase. The samples were fractionated using o-xylene extraction to divide the material into crystalline part, composed of crystalline E/P copolymer and PP, and into amorphous phase, formed by E/P rubber. The obtained fractions and the original samples were subsequently analysed using above-mentioned methods.
|
|
Kvalita hydrofobních domén v systémech polyelektrolyt-tenzid
Holínková, Petra ; Vala, Martin (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
V rámci této bakalářské práce byly pomocí fluorescenční spektroskopie zkoumány fotofyzikální vlastnosti čtyř fluorescenčních sond v závislosti na viskozitě jejich okolí. Pro sondy DPH, DPB a perylen byla stanovena závislost anizotropie fluorescence a pro P3P závislost poměru excimer/monomer na viskozitě prostředí. Anizotropní sondy DPH a perylen byly dále použity pro studium interakcí mezi hyaluronanem a kationaktivním tenzidem CTAB (koncentrace pod CMC) ve vodném prostředí a v 0,15 M NaCl. Informace o vznikajících hydrofobních doménách byly získány měřením anizotropie a intenzity fluorescence v závislosti na koncentraci CTAB ve vzorku. Bylo zjištěno, že ve vodném prostředí již po prvních přídavcích CTAB k hyaluronanu vznikají malé hydrofobní domény navázané na jeho řetězec. Od určité vyšší koncentrace CTAB se tvoří gelová oblast a dochází k fázové separaci. Po přídavku NaCl dochází k reorganizaci tohoto systému a u vyšších koncentrací CTAB pravděpodobně ke vzniku volných micel v roztoku.
|
| |
|
Komplexy železnatých solí a flavonoidů
Schröpferová, Tereza ; Volný, Michael (oponent) ; Roithová, Jana (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium interakcí železnatých iontů s flavonoidy (epikatechin, katechin, quercetin) pomocí hmotnostní spektrometrie s využitím elektrosprejové ionizace. Nejprve bylo provedeno měření s modelovými molekulami (pyrokatechol, resorcinol, 3-hydroxy-2- methyl-4-pyron) za účelem zjištění, jak reagují OH skupiny na uhlovodíkových kruzích. U flavonoidů bylo zjištěno, že epikatechin a pravděpodobně i katechin (u něhož se měření nezdařilo kvůli kontaminaci sodíkem) vážou železo mezi OH skupiny kruhu B, může tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci a rozštěpení pyranového kruhu. Jelikož quercetin má na pyranovém kruhu ještě keto a OH skupinu, železo se přednostně váže mezi ně, spíše než na postranní OH skupiny. Nemůže tak dojít k retro-Diels-Alderově reakci (rozštěpení pyronového kruhu) a komplex ztrácí pouze malé molekuly vody a CO z postranních kruhů, jako to bylo pozorováno pro komplexy modelových molekul.
|
|
Možnosti enkapsulace kofeinu
Patočková, Klára ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na možnosti enkapsulace kofeinu do mikro- a nanočástic. Teoretická část práce byla věnována informacím o kofeinu, liposomech a polysacharidech a také na způsobu enkapsulace. V experimentální části byly mikro- a nanočástice s enkapsulovaným kofeinem připraveny 5 různými technikami. Kofein byl enkapsulován do liposomů i polysacharidových částic (chitosan/alginát). Účinnost enkapsulace byla stanovena pomocí HPLC/UV-VIS. U připravených částic byla sledována jejich velikost a stabilita metodou dynamického rozptylu světla. Částice byly vystaveny účinku umělé žaludeční, pankreatické a žlučové šťávy. Byla sledována stabilita částic a množství uvolněného kofeinu. Sedimentační rychlost a stabilita částic byla monitorována analytickou centrifugací. V nealkoholických nápojích byla stanovena koncentrace částic kofeinu, kdy došlo k zakalení nápoje.
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu pro kosmetické a farmaceutické účely
Cimalová, Jana ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium systému kationaktivní tenzid – hyaluronan. Pomocí fluorescenční spektrometrie byla stanovena kritická micelární koncentrace karbethopendeciniumbromidu (Septonex) ve třech prostředích – voda, 0,15 M NaCl, pufr PBS, se třemi fluorescenčními sondami – pyren, perylen, nilská červeň. Bylo zjištěno, že fyziologické prostředí (pufr a NaCl) snižují hodnotu CMC o řád. Při experimentech s nativním hyaluronanem došlo k vytvoření sraženin a tvorbě gelu. V další části bylo studováno agregační chování nového biologicky přijatelného amfoterního tenzidu tetradecylfosfocholinu(TPC) v prostředí vody a NaCl v závislosti na rostoucí molární molekulové hmotnosti hyaluronanu. Jako fluorescenční sonda byl použit perylen . Tato měření prokázala, že molární molekulová hmotnost ani změna iontové síly nemá vliv na hodnotu CMC a nedochází tak k interakcím s hyaluronanem. Posledním studovaným tenzidem byl 1,2-dihexadekanoyl – 3 – dimetylammonium – propan (DPTAP), který je však nerozpustný ve vodě. DPTAP je rozpustný v chloroformu, avšak po odpaření chloroformu a po přidání hyaluronanu došlo k jeho srážení. Získané výsledky zatím potvrdily, že z hlediska studia agregace pomocí fluorescenční spektroskopie nové kationaktivní tenzidy TPC a DPTAP nejsou vhodné pro komplexaci s hyaluronanem .
|
host ::
