| |
|
Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.
|
|
Kdo kupuje luxusní českou módu?
Hříchová, Monika ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá determinanty nákupu luxusní módy od českých návrhářů. Hlavní závěry světových studií jsou v českém prostředí zkoumány na základě dat samotných návrhářů a podnikatelů. Informace o svých zákaznících zprostředkovaly firmy Veršatyl a One Life. Kvalitativní data získaná z dotazníku od značky Veršatyl jsou zkoumána pomocí popisné statistiky. Informace plynoucí ze statistik nákupu od výrobců oděvů One Life jsou převedeny na numerické veličiny a dále jsou zkoumány pomocí regresní analýzy. Mezi nejvýznamnější determinanty nákupu luxusní české módy patří kvalita výrobku a jeho zpracování.
|
|
Možné způsoby narušení vodárenské soustavy a návrh opatření k zabránění jejího zneužití v Jihočeském kraji.
SOUKUPOVÁ, Eva
Diplomová práce je v teoretické části zaměřena na charakteristiku vody jako na základní stavební prvek života na Zemi. Dále práce zmiňuje právní předpisy související s kritickou infrastrukturou, ochranou vod a vodním hospodářstvím. Je zde popsán systém vodního hospodářství v České republice a v Jihočeském kraji. Podrobně jsou zde charakterizovány nejpravděpodobnější chemické, biologické či radiologické vodní kontaminanty, které by mohly být zneužity člověkem v případě jeho vniknutí do objektů vodárenské soustavy. Cílem práce je zmapování možných ohrožení vodárenské soustavy a následné navrhnutí opatření k ochraně Vodárenské soustavy jižní Čechy. Na základě identifikace možných ohrožení na území Jihočeského kraje, a z hlediska rozsahu této diplomové práce je text dále zaměřen pouze na úmyslné ohrožení vodárenských objektů ze strany člověka. Výzkumná část se nejprve zabývá detailnějším popisem Vodárenské soustavy jižní Čechy a to od zdrojů pitné vody, přeš její čerpání, úpravu, skladování, až po její distribuci ke konečnému spotřebiteli. Je zde rozdělen systém zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihočeském kraji metodou AKIS a to na sektory. Na základě tohoto rozdělení byl vytvořen dotazník pro pracovníky působící v oblasti vodního hospodářství a podle získaných informací z jejich odpovědí byla vyhodnocena především zranitelnost a úroveň bezpečnostních opatření jednotlivých sektorů Vodárenské soustavy jižní Čechy. V druhé řadě je výzkumná část této práce zaměřena na popis použitých bezpečnostních prvků v objektech Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je doplněný o pořízení vlastní fotodokumentace objektů a areálů, které jsou v působnosti Jihočeského vodárenského svazu. Jsou zde zdokumentovány a popsány prvky pasivní a aktivní ochrany použité právě Jihočeským vodárenským svazem v jeho objektech a areálech. S touto částí souvisí i použití dvou metod operační analýzy. Nejprve je provedeno kvantitativního šetření zabezpečenosti vodárenských objektů, které spočívá ve zhodnocení nejlépe zabezpečeného objektu Vodárenské soustavy jižní Čechy. Toto šetření je aplikováno na prvky pasivní a aktivní ochrany. Získané výsledky umožní stanovit ten areál a objekt Vodárenské soustavy jižní Čechy, který je nejlépe pasivně i aktivně zabezpečen proti vniknutí nepovolaných osob. Pro porovnání relevantnosti použitého kvantitativního šetření zabezpečenosti, je použita i metoda relativního porovnání zabezpečení vodárenských objektů a její následné vyjádření indexem bezpečnosti. Index bezpečnosti popisuje zabezpečení objektu před možným narušením vyskytující se na celé ploše objektu. Aplikací této metody je dosaženo číselného vyjádření a identifikace celkové bezpečnosti Vodárenské soustavy jižní Čechy s ohledem na preferenci sledovaných parametrů. Oběma metodami je dosaženo shodného výsledku. Nejzabezpečenějším objektem se dle použitých metod operační analýzy jeví srdce Vodárenské soustavy jižní Čechy, kterým je úpravna vody Plav, která je na jihu Čech jedinou úpravnou zásobující pitnou vodou převážnou část obyvatelstva v Jihočeském kraji. Dalšími neméně zabezpečenými objekty jsou čerpací stanice a vodojemy. Na vodárenské soustavě se vyskytují i objekty, které nejsou zabezpečené vůbec. V závěru jsou navrhnuta některá opatření, která by měla zabránit vniku nepovolaných osob do všech vodárenských objektů a bránit tak následnému znehodnocení pitné vody. Jak vyplývá z pozorování, zdá se, že ochrana vodárenských objektů by se měla zlepšovat, vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. S tím souvisí i náklady Jihočeského vodárenského svazu, které by se měly vynaložit na oblast zabezpečení, aby mohly být uvedeny v praxi ty nejnovější dostupné prvky ochrany. S úspěchem lze sdělit, že převážná část vodárenských objektů je chráněna proti zneužití a to jak pasivně, tak i aktivně.
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
Proces adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti
Maturová, Inha ; Šmíd, David (vedoucí práce) ; Legnerová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem adaptace nových zaměstnanců ve vybrané společnosti. Její cílem je zjistit, jak probíhá adaptační proces nových zaměstnanců ve vybrané společnosti a zda odpovídá potřebám organizace v této oblasti. V praktické části se zabývám zkoumáním a vyhodnocením průběhu adaptačního procesu nově přijatých zaměstnanců ve vybraném podniku. V rámci praktického výzkumu bylo použito několik kvalitativních metod. První metodou je rozbor vnitropodnikové dokumentace věnované adaptačnímu procesu. Tou druhou je strukturovaný rozhovor s vedoucí personálního úseku vybrané společnosti. Výsledkem této práce je závěr, že adaptační proces ve vybrané společnosti naprosto odpovídá potřebám organizace.
|
| |
|
SAN MINN (ANEB) UMĚLEC, KTERÝ DÁVÁ PŘEDNOST TVORBĚ A OBRAZŮM PŘED SVÝM ŽIVOTEM
Zeya, Pyin Nyar ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Nikdo nemůže ovládat svobodné myšlení a inspiraci umělce. Přestože jeho obrazy a tvorba byly vystaveny velkému tlaku a na nátlak shora zakázány, jejich umělecká hodnota nikdy neklesla. Proto píši tuto práci.
San Minn vystoupil zbarmského malířského mainstreamu a nikdy nenamaloval komerční obraz. Je stále věren své víře v umění a malbu a přichází vždy s novými způsoby, jak přistoupit malování. Jeho tvorba se podstatně odlišuje od jeho souputníků a jeho styl se výrazně liší. V barmském malířství je unikátním jevem. Naskytla se mi možnost studovat jeho styl, myšlenky, způsob uvažování a jeho odhodlání s jakým umění vytváří.
Moje práce má za cíl ukázat život umělce a malíře, který vyrostl a žil 50 let pod vojenskou nadvládou, a skrze pohled na jeho případ popsat vývoj a stav výtvarné scény v Barmě. Zprostředkuji tak nejen zájemcům o malbu, ale všem ostatním čtenářům vhled do barmského malířství a místní umělecké scény. Doufám, že moje práce tak bude vhledem prospěšným a barvitým.
Zdá se, že jakožto malíř, San Minn chce, aby jeho publikum cítilo a zažilo jeho práce, ale jen zřídka odhaluje svůj osobní život, který se odvíjí za jeho plátny. Pro mě je tato práce zároveň i příležitostí jeho osobní rovinu alespoň trochu poodkrýt na následujících stránkách.
xxxxxxxxx
Cíl Práce
Má práce může být zajímavá pro každého, kdo se zajímá o současnou uměleckou scénu Barmy (Myanmaru).
Umožňuje čtenáři, aby se dočetl o jednom z nejslavnějších a nejvýznamnějších umělců a uměleckých směrů v Barmě (Myanmaru). Jeho malby jsou svědectvím o více než 40 let dlouhé cestě pod dohledem cenzury, avšak na každém kroku ukazují na jeho nebojácnost řešit politické a sociální otázky.
Mnohé z uměleckých děl San Minna jsou autobiografické, vytváří břitký sociální komentář k populární kultuře a zrcadlí sociální hodnoty, stejně jako situace, které jejich autor prožíval.
xxxxxxxxxxxx
|
|
Management následné péče u pacientů se srdeční arytmií po propuštění z kardiologického oddělení
JANÁSOVÁ, Věra
Poruchy srdečního rytmu neboli arytmie, patří mezi nejčastější onemocnění srdce. Vznikají na podkladě poruchy tvorby nebo vedení elektrických vzruchů na srdci. Často se vyskytují arytmie, které si člověk ani neuvědomuje a je možné je zachytit při dlouhodobém monitorování EKG. Pacientovi většinou působí obtíže poruchy rytmu, které jsou záchvatovité nebo setrvalé. Ty mohou pacienta ohrožovat na životě. Mezi subjektivní potíže u pacientů patří nepříjemné bušení srdce, únava, dušnost, pocity tísně, kratší dech, závratě až ztráta vědomí, někdy může pacient pociťovat nepříjemnou bolest na hrudi. Takovéto subjektivní prožívání bývá pro člověka se srdeční arytmií velmi nepříjemné a může mu znemožňovat zvládání běžných denních aktivit. Úkolem sestry je pomoci pacientovi toto obtížné období překonat a naučit ho zdravému způsobu života jako prevenci srdečních onemocnění. Důležitá je zde spolupráce sester v nemocnici a v kardiologické ambulanci. Stanoveny byly čtyři hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že péče o pacienty se srdeční arytmií po propuštění do domácího léčení je dostatečná, vzhledem k jejich potřebám. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, že u pacientů je dostatečná edukace o prevenci recidiv srdečních arytmií. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají dopady srdečních arytmií na jejich celkové zdraví a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají další možnosti péče po propuštění z nemocnice. Tato hypotéza se nepotvrdila. V praktické části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno v nemocnicích v Českých Budějovicích, Jihlavě, Plzni a Praze, formou anonymních dotazníků, které byly rozdány pacientům v odborných kardiologických ambulancích. Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v SPSS programu. Cíle byly splněny. V příloze v diplomové práci je přiložen stručný návrh, na co by se měla ošetřovatelská péče po propuštění pacienta z nemocnice zaměřit. Výsledky budou nabídnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a také sestrám v kardiologických ambulancích.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
host ::
