|
Son-Rise jako nová alternativní metoda v přístupu k dětem s autismem
GÓRNÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá Son-Rise programem a rodinou, která touto metodou vychovává syna s autismem. Předkládá ucelené informace o dané problematice. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních celků. První je věnován historii a současnému pohledu na autismus. Je zde popsána triáda základních charakteristických oblastí, ve kterých se postižení projevuje. V první části je věnována pozornost i terapiím, které se používají v České republice. Druhá část práce je komplexní popis Son-Rise metody v práci s autistickými dětmi. Popisuje historii, vznik, principy a cíle Son-rise metody. Zabývá se terapeutickým týmem, podpůrným systémem pomoci a vzdělávání v Son-Rise programu a nastiňuje situaci v České republice. V praktické části je popsán cíl, metodika, zkoumaný soubor a výsledky výzkumu. Celá práce je zakončena diskusí a závěrem. Cílem práce je seznámit širokou veřejnost s využitím Son-Rise metody v rodině, která její pomocí vychovává syna s autismem. V práci je uplatněn kvalitativní výzkum. Je zde použita metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s rodiči dítěte i vlastní zkušenosti z pozorování. Práce by mohla být vhodným materiálem pro rodiče dětí s autismem i odborníky zabývající se problematikou autismu. Práce by měla vyvolat zájem i z řad studentů, potenciálních terapeutů.
|
|
Význam psychoterapie pro léčbu závislosti na alkoholu
Říhová, Julie ; Sivek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na význam psychoterapie pro léčbu závislosti na alkoholu. Pojednává o závislosti na alkoholu, jejích příčinách, průběhu této choroby a jejích důsledcích. Další část mé práce popisuje léčbu tohoto fenoménu a jednotlivé formy léčebných procesů, a to z pohledu jednotlivých léčebných přístupů (medicínský, psychoogický a sociální). Zásadní je pro léčbu alkoholismu tzv. multidisciplinární přístup. Poslední část této práce (teoretické části) se zabývá psychoterapií, různými psychoterapeutickými směry a nakonec používanými psychoterapeutickými postupy (přístupy) v léčbě závislosti na alkoholu. Poslední kapitola pojednává o výzkumu psychoterapie. Praktická část mé práce je tvořena třemi kasuistikami, případovými studiemi a jedním rozhovorem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Léčba Alzheimerovy choroby
Veselá, Michaela ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Michaela Veselá Školitel: PharmDr. Ludmila Melicharová Název diplomové práce: Léčba Alzheimerovy choroby Alzheimerova choroba se stává stále palčivějším problémem současné populace. Jedná se o velmi závažnou progresivně-neurodegenerativní poruchu, která se projevuje ztrátou paměti, kognitivní dysfunkcí a změnou osobnosti. Tato práce poskytuje aktuální shrnutí nejdůležitějších aspektů terapie Alzheimerovy choroby. Jsou zde uvedeny základní charakteristiky choroby, její možné příčiny a stručný přehled dosud používaných i nově zvažovaných terapeutických přístupů.
|
|
Způsob emocionálního ovlivnění žáků s ADHD/ADD v rámci edukačního procesu
Lázníčková, Petra ; Housarová, Blanka (oponent) ; Michalová, Zdena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je zmapování úspěšnosti výuky sociálních dovedností u dětí s ADHD/ADD. Jedná se o zjištění, zda výuka sociálních dovedností přispívá k pozitivním změnám v oblasti emocionality a dílčích rysů osobnosti u těchto dětí. Teoretická část je zaměřena na problematiku syndromu ADHD/ADD, jeho historii, definice, etiologii, projevy a možné terapeutické přístupy. Dále se zabývá problematikou emocí, emocionalitou a osobností dětí s ADHD/ADD. V závěru teoretické části jsou v rámci koncepce emoční inteligence rozebrány vhodné způsoby rozvoje emočních a sociálních dovedností zejména v průběhu edukačního procesu. Praktická část je postavena na dotazníkovém šetření žáků Základní školy pro žáky se specifickými poruchami chování, které mapuje úspěšnost implementace výuky sociálních dovedností. První z dotazníků vyhodnocuje vybrané rysy osobnosti na základě sebehodnocení žáků této školy. Druhý dotazník se soustřeďuje na oblast emocí, jejich rozlišování, chápání a hodnocení.
|
|
Genetické aspekty sporadického ovariálního karcinomu
Jančárková, Natalia ; Freitag, Pavel (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Kohoutová, Milada (oponent)
57 8. SOUHRN Molekulárně biologické parametry, včetně genetických alterací, představují nový prvek a perspektivní směr v oblasti diagnostiky, predikce prognózy, monitorování průběhu i možných terapeutických zásahů u onkologických onemocnění. Předložené výsledky představují výzkumný projekt zaměřený na výskyt genetických přestaveb v karcinomech ovaria a děložního hrdla a jejich korelaci s dostupnými charakteristikami molekulárně biologické i klinické povahy. Bylo vyšetřeno 60 pacientek s karcinomem ovaria a 20 pacientek s karcinomem děložního hrdla. Histopatologem byl stanoven typ nádoru i jeho diferenciace, dále byl imunohistochemicky proveden průkaz p53 a proliferačního markeru MIB-1. Chromozomální aberace byly zjišťovány pomocí cytogenetických (konvenční karyotypizace) a molekulárně-cytogenetických metod (fluorescenční in situ hybridizace, komparativní genomová hybridizace). Statistické zpracování (analýza rozptylu a chí-kvadrát test) bylo zaměřeno na vztahy vybraných parametrů kvantitativní i kvalitativní povahy, kam patřily věk, stadium nemoci, histologický typ, grading, CA 125 před a po léčbě, MIB-1, p53, operační reziduum, lymfadenektomie, léčebná odpověď a velikost chromozomální přestavby. Ve skupině ovariálních karcinomů byly zjištěny, pomocí genetických analýz, typické amplifikace na chromozómech...
|
|
Sociální práce s rodinou - význam role otce a její podpora
Frýdlová, Anna ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Venglářová, Martina (oponent)
V době, kdy jsem přemýšlela nad tématem diplomové práce jsem pracovala s rodinami jejichž děti byly zanedbávány ve výchově a hrozilo stanovení výchovných opatření, dohledu nad výchovou a nařízení ústavní výchovy. Během let práce s rodinami jsem se setkala také s několika klientskými rodinami, kde byli pouze otcové a zpravidla jedno dítě. Práce s touto neúplnou rodinou se stala novou zkušeností. Zajímavé bylo pro mne hledání přístupu k těmto rodinám, vhodného jazykového projevu a aktivizace těchto rodin, kdy se setkávají především s feminizovaným světem pracovníků sociálně právní ochrany a sociálních služeb pracujících s rodinou. Uvědomila jsem si, jak je důležité, jak které věci podávám, a že očekávání a reakce otců jsou odlišné od matek, které pečují samostatně o dítě. Téma role otce v rámci rodiny a výchovy dětí se nakonec začalo ukazovat jako zajímavé i v ostatních rodinách, kde byli fyzicky přítomni oba rodiče. Vtažení otce do dění rodiny a podpora důležitosti jeho role se stala jedním z hlavních témat v práci s rodinou, které jsme považovali za přínosné podpořit a rozvinout. Obohatit tak naše zkušenosti v komunikaci a nabízení socioterapeutické pomoci v rámci sanace rodiny. Přemýšleli jsme, zda existují rozdíly v přístupu, jazykovém kódu a v potřebách otců a matek. Jakým způsobem nastavit metodiku...
|
|
Ektopická gravidita - příčiny, moderní diagnostický a léčebný přístup
Fischerová, Michaela ; Drahoňovský, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce na téma Ektopická gravidita - příčiny, moderní diagnostický a léčebný přístup, má za cíl podat komplexní a ucelený pohled na toto téma. Mimoděložní těhotenství je u nás nejčastější gynekologickou náhlou příhodou břišní a jakož to významný faktor ženské mortality a morbidity si zasluhuje zvláštní pozornost. V práci jsou detailně popsány rizikové faktory vzniku mimoděložního těhotenství, společně s možnostmi a doporučeními pro jejich prevenci a léčbu. Následující část textu čtenáři přiblíží jednotlivé klinické formy ektopické gravidity. Dále jsou zde rozebrány možnosti moderní diagnostiky, zvláštní význam je kladen na ultrazvukové vyšetření. Závěr práce je věnován dnešním léčebným možnostem, jak z hlediska celkového tak z pohledu zvládání konkrétních situací u jednotlivých forem ektopické gravidity.
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
| |
host ::
