Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,648 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.69 vteřin. 


Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.

Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.

Působení řádových sester v sociální a charitativní oblasti po roce 1948
BÁRTOVÁ, Hana
V předkládané bakalářské práci se zabývám osudy ženských řádů a kongregací, jimž nastolený komunistický režim znemožnil Akcí Ř v roce 1950 vykonávat svoji tradiční činnost ve školských a zdravotnických zařízeních a snažil se je těžkou prací v továrnách a JZD přinutit odložit hábity a jít do civilních zaměstnání. Ženské řehole, jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání a výchova dětí a mládeže, a řády kontemplativní musely hledat nové oblasti své činnosti. I přes nelehkou situaci se řádové sestry snažily vykonávat sociální a charitativní práci tam, kde jim to komunistický režim dovoloval. Mnoho takto zasažených ženských řádů a kongregací našlo uplatnění jako ošetřovatelky ve zdravotnictví a v sociálně charitativní oblasti, především při ošetřování lidí nemocných, starých a s mentálním a tělesným postižením. V teoretické části se soustřeďuji na charakteristiku vztahu církve a státu po roce 1948, na pozici řeholnic po únorovém převratu 1948 a na úkoly OCT a KCT ve vztahu k řeholnicím. Podrobněji se věnuji soustřeďovacím táborům pro řádové sestry, v nichž vládl přísný režim a řád a velice nuzné podmínky k důstojnému životu.. V přehledu ukazuji jednotlivé soustřeďovací tábory s továrnami a výrobnami, v nichž musely řádové sestry pracovat. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem na základě kvalitativního výzkumu metodou orální historie hledala odpovědi na otázku, jak vypadalo působení řádových sester v sociální a charitativní práci v období po roce 1948 a jaké impulsy pomáhaly řádovým sestrám zdolávat překážky nastavené totalitním režimem. Na základě životních příběhů čtyř řádových sester jsem sestavila jejich jednotlivé portréty, které mapují jejich životy s ohledem na témata z teoretické části bakalářské práce, a vše se snažím dokládat vhodnými citacemi. V diskusní části bakalářské práce se pokouším zmapovat společné a rozdílné zkušenosti jednotlivých řádových sester a zamýšlím se nad tím, jak se otázky velkých dějin promítly do jejich životních příběhů. Závěr bakalářské práce předkládá zamyšlení nad motivací řádových sester pro jejich oddanou službu svým bližním, zamyšlení nad jejich postoji, názory a zkušenostmi.

Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.

Specifika sociální práce u klientů s drogovou závislostí
HANZALOVÁ, Vendula
V populaci stále roste počet osob, které užívají návykové látky a dostávají se do nepříznivé životní situace. S tím jsou spojeny i sociální, zdravotní a právní problémy, s kterými se musí uživatel drog vypořádat. V takovém případě může vyhledat pomoc v podobě nízkoprahového zařízení, kterým je kontaktní centrum. V teoretické části jsem se zaměřila na tři témata. Prvním z témat je drogová závislost, její vznik, důsledky, formy odborné pomoci. V práci se dále zabývám teoriemi, které jsou významné pro práci s drogově závislými. Posledním tématem byla specifika sociální práce v kontaktním centru. Vybrala jsem jen stěžejní činnosti a techniky, které jsou specifické pro toto zařízení. Stanovila jsem si cíle práce. Jaký teoretický přístup je nejlépe uplatňován sociálními pracovníky při práci s drogově závislými. A dále jsem zjišťovala, jaké jsou příklady dobré praxe. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci příliš nedokážou říci, zda pracují podle nějaké teorie. Většinou se jedná o eklekticismus, což znamená, že vybírají z různých směrů a to pak uplatňují při práci. Základ je pro ně bio-psycho-socio-spirituální model, který bere v potaz celistvé pojetí osobnosti, a filozofie Harm Reduction, což je hlavní bod kontaktní práce. Výzkum přinesl názory sociálních pracovníků, jejich doporučení a techniky, které se jim při práci osvědčily, následně úskalí jejich práce. Dle mého názoru by tato práce mohla posloužit jako přehled osvědčených technik pro nové pracovníky, kteří by chtěli pracovat s drogově závislými. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.

Význam každodennosti pro konstrukci nových filmových světů na příkladech československých filmů o 19. století
Dufková, Kristina ; POZZI, Jaroslav (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Diplomová práce Význam každodennosti pro konstrukci nových filmových světů na příkladech československých filmů o 19. století zkoumá z několika úhlů, co je vlastně myšleno každodenností a jak je s ní nakládáno. Detailně rozebírá různé vrstvy každodennosti ve filmech Divá Bára (1949), Babička (1971) a Tisícročná včela (1983).

Bob Krčil
Douša, Jan ; MOUCHA, Josef (vedoucí práce) ; Buddeus, Hana (oponent)
Život a dílo Boba Krčila byly dosud známy prostřednictvím fragmentů a nepodložených legend. Cílem této esejisticky pojednané práce je přiblížit hlubší motivy jeho osobního směřování, fotografické tvorby a činnosti pro českou exilovou komunitu. V Krčilově případě je tvorba s pohnutým životním osudem neoddělitelně propojena. Vzniku této biografické práce předcházelo dohledání a propojení Krčilovy roztříštěné pozůstalosti, zpracování jeho korespondence i spisů a pořízení rozhovorů s lidmi, kteří ho osobně znali. Účelem práce je propojením těchto materiálů poskytnout co možná nejzasvěcenější vhled do života této zásadní postavy české exilové kultury a proniknout tak skrze mlhu neinformovanosti, která osobnost Boba Krčila doposud zahalovala.

SAN MINN (ANEB) UMĚLEC, KTERÝ DÁVÁ PŘEDNOST TVORBĚ A OBRAZŮM PŘED SVÝM ŽIVOTEM
Zeya, Pyin Nyar ; JANEČEK, Vít (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Nikdo nemůže ovládat svobodné myšlení a inspiraci umělce. Přestože jeho obrazy a tvorba byly vystaveny velkému tlaku a na nátlak shora zakázány, jejich umělecká hodnota nikdy neklesla. Proto píši tuto práci. San Minn vystoupil zbarmského malířského mainstreamu a nikdy nenamaloval komerční obraz. Je stále věren své víře v umění a malbu a přichází vždy s novými způsoby, jak přistoupit malování. Jeho tvorba se podstatně odlišuje od jeho souputníků a jeho styl se výrazně liší. V barmském malířství je unikátním jevem. Naskytla se mi možnost studovat jeho styl, myšlenky, způsob uvažování a jeho odhodlání s jakým umění vytváří. Moje práce má za cíl ukázat život umělce a malíře, který vyrostl a žil 50 let pod vojenskou nadvládou, a skrze pohled na jeho případ popsat vývoj a stav výtvarné scény v Barmě. Zprostředkuji tak nejen zájemcům o malbu, ale všem ostatním čtenářům vhled do barmského malířství a místní umělecké scény. Doufám, že moje práce tak bude vhledem prospěšným a barvitým. Zdá se, že jakožto malíř, San Minn chce, aby jeho publikum cítilo a zažilo jeho práce, ale jen zřídka odhaluje svůj osobní život, který se odvíjí za jeho plátny. Pro mě je tato práce zároveň i příležitostí jeho osobní rovinu alespoň trochu poodkrýt na následujících stránkách. xxxxxxxxx Cíl Práce Má práce může být zajímavá pro každého, kdo se zajímá o současnou uměleckou scénu Barmy (Myanmaru). Umožňuje čtenáři, aby se dočetl o jednom z nejslavnějších a nejvýznamnějších umělců a uměleckých směrů v Barmě (Myanmaru). Jeho malby jsou svědectvím o více než 40 let dlouhé cestě pod dohledem cenzury, avšak na každém kroku ukazují na jeho nebojácnost řešit politické a sociální otázky. Mnohé z uměleckých děl San Minna jsou autobiografické, vytváří břitký sociální komentář k populární kultuře a zrcadlí sociální hodnoty, stejně jako situace, které jejich autor prožíval. xxxxxxxxxxxx

Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.