| |
|
Zjištění úrovně základních schopností a dovedností předškolních dětí v obci s méně než 2000 obyvateli - Radomyšl
KOCOUREK, Petr
Záměrem bakalářské práce je zjistit úroveň základních motorických schopností a dovedností u dětí předškolního věku v obci s méně než 2000 obyvateli. Výzkum proběhl v červnu 2011 v mateřské škole v obci Radomyšl. Měření se zúčastnilo 48 dětí. Z toho bylo 29 děvčat a 19 chlapců. Dále byly rozděleny podle věku na děti mladší čtyř let, čtyřleté, pětileté a děti starší šesti let. U dětí byla zjišťována data o jejich tělesné výšce a hmotnosti. Následně byly vypočítány hodnoty BMI. Při motorickém testování byly použity vybrané testy: běh na 20 metrů, hod míčkem z místa pravou i levou rukou a skok do dálky z místa snožmo. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny a následně porovnány s projektem ?Růst a motorická výkonnost předškolních dětí? z roku 2010 a dále pak s výzkumem z roku 1977 s názvem ?Tělesný a pohybový vývoj dětí od 4 do 6 let v Čechách, na Moravě a ve Středoslovenském kraji?.
|
|
Taneční výchova hyperaktivních dětí předškolního věku
Lacková, Ivana ; LÖSSL, Jiří (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tématem práce je Taneční výchova hyperaktivních dětí předškolního věku. Cílem výzkumu bylo popsat zvláštnosti výuky hyperaktivních dětí s ohledem na taneční výuku.
V první části je popsán syndrom ADHD. Jsou zde popsány zvláštní potřeby dětí s tímto syndromem s ohledem na výchovu.
Druhá část je zaměřena na praktickou taneční hodinu dětí s ADHD. Je zde popsána ukázková taneční hodina, která je založena na teoretických poznatcích a zkušenostech odborníků.
Výsledek výzkumu přinesl zjištění, že nabídka speciálních hodin je velmi omezená a je to velká škoda. V diplomové práci bylo zjištěno, že výuka se speciálním programem může pomoci dětem s ADHD a může být dobrým doplňkem ke standardní lékařské terapii.
|
|
Časoprostorové vztahy v dětském vyprávění
Šmídová, Barbora ; Pacovská, Jasňa (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou dětského vyprávění z hlediska vyjadřování časoprostorových vztahů. Dětské narativní texty jsou zkoumány v kontextu kognitivní a především diskurzivní lingvistiky. Východiskem práce se stala teoretická část, která je založena na studiu dostupné domácí a zahraniční literatury zabývající se dětským jazykovým obrazem světa z hlediska vývojové psychologie, vyjadřováním času a prostoru v češtině a teorií naratologie. Empirická část vychází z analýzy autentických textů, resp. nahrávek dětských vyprávění. Diplomantka sledovala, jakým způsobem se děti předškolního věku učí vyprávět, zaměřila se na dětí tříleté a pětileté a sledovala specifika tvorby narativu v těchto dvou životních fázích, tzn., sledovala, jakým způsobem vyvíjí dětská schopnost vyprávět. V závěru práce diplomantka zhodnotila současnou reálnou péči o rozvoj jazykové výchovy v předškolním věku.
|
|
Teorie mysli u dětí předškolního věku
Hončíková, Dana ; Mertin, Václav (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Teorie mysli jakožto schopnost porozumet vlastní mysli i mysli druhého je predpokladem normálního fungování v lidské spolecnosti. Díky ní dokážeme vysvetlit a predvídat chování druhého, umožnuje nám sdílet významy, porozumet humoru a je základem sociálních interakcí vubec. Teorie mysli je porozumením subjektivite cloveka - skutecnosti, že nikoli objektivní stav vecí, ale jeho reprezentace je tím, co urcuje lidské chování.
|
|
Problematika dětí z neúplných rodin
RAŠKOVÁ, Pavlína
Má bakalářská práce se zabývá pozorováním dětí z neúplných rodin v předškolním věku, studiem jejich chování v rámci jejich problematiky. V teoretické části definuji rodinu jako sociální skupinu, její rozdělení, funkci a neopomíjím náhled do historie, který se značně liší od současnosti. Rodina úplná ukazuje dítěti mužský a ženský vzor chování, poskytuje citové zázemí, je zdrojem jistoty a bezpečí. Rodina úplná, ale disfunkční tyto hodnoty do jisté míry postrádá. Dále vysvětluji rodinu neúplnou, její vznik a typy, ve které je jeden vzor. Druhý je buď nahrazován, a tudíž nedostatečně plní svou roli, a nebo úplně chybí. Proto často dochází k citové deprivaci, která vede k labilnímu chování. V praktické části aplikuji výzkumnou metodu pozorování na vzorek dětí předškolního věku, kterých se daná problematika osobně dotýká. Závěrem výzkumu potvrdím či popřu, na základě podrobných kazuistik, jestli se u daného vzorku dětí vyskytuje problematické chování a psychické deprivace či ne.
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
Kvalitativní výzkum vnímání pohádek a příběhů dětmi předškolního věku
LANDOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na téma pohádek a jejich souvislost s usínacími rituály. Jejím cílem je zjistit, které pohádky a pohádkové postavy jsou u dětí oblíbené i neoblíbené, které mají rády a které naopak nikoliv, jaké usínací rituály používají rodiče pro uspávání svých dětí. Část teoretická obsahuje vývojové srovnání teorií týkající se dětí ? Freud, Piaget, Kohlberg a teorie týkající se pohádek jakožto literárního útvaru i psychologického výkladu pohádek. V metodické části jsou uvedeny principy kvalitativního výzkumu. Dále jsou zde zpracovány části rozhovorů s rodiči dětí, týkajících se rituálů před usnutím, jejich vlastních vzpomínek. V závěru jsou shrnuty poznatky od dětí i rodičů a jsou zde uvedeny výsledky usuzování týkající se pohádkového děje a postav.
|
| |
|
Využití a aplikace Testu pohádek v České republice (pro chlapce z hlavního města ve věku 6-12 let)
Daňová Jurčová, Ivana ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
DAŇOVÁ JURČOVÁ, I. Využití a aplikace Testu pohádek v České republice (pro chlapce z hlavního města ve věku 6-12 let). Praha, 2011. 125 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, katedra psychologie. Vedoucí práce: E. Bidlová Práce se zabývá Testem pohádek a jeho uplatněním v České republice. Teoretická část uvádí charakteristiku dětí v předškolním, raném a středním školním věku. Zpracovává význam pohádek pro děti a zaměřuje se na pohádky, které využívá test pohádek. Uvádí do problematiky dětské diagnostiky a podrobněji seznamuje s Testem pohádek. Empirická část se zabývá praktickým užitím Testu pohádek v České republice. Test byl použit u 60 chlapců ve věku 6-12 let z hlavního města. Získaná data byla porovnávána u 6-7letých dětí s jiným krajem a u dětí 8-12 letých s testem CPQ a Dotazníkem stylů výchovy s využitím korelační analýzy. Získaná data ukazují, že Test pohádek je i v České republice dobrým diagnostickým nástrojem s širokým uplatněním. Snad bude brzy standardizován i pro Českou republiku. KLÍČOVÁ SLOVA: předškolní věk, školní věk, pohádky, interpretace pohádek, psychodiagnostika, Test pohádek.
|
host ::
