| |
| |
| |
|
Aktivizující metody a techniky učení na základní škole
DĚDOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na aktivizující metody a techniky učení na základní škole. V teoretické části byl proveden rozbor aktivizujících metod z doporučené literatury a časopiseckých článků. Cílem praktické části bylo zjistit, s jakými problémy se učitel setkává při zavádění aktivizujících metod a technik práce s učivem a jak zvolené metody ovlivňují výsledky výuky. Pro získání představy o vývoji poznatkových systémů u žáků 1. stupně byly v jednotlivých ročnících porovnány myšlenkové mapy. Z výzkumu bylo zjištěno, že častým problémem je hluk ve třídě, časová náročnost a malé prostory. Hierarchická forma map se objevila již ve 2. ročníku, největší zastoupení má ale v 5. ročníku.
|
|
Úložné prostory v rodinném domě
Sobotková, Alena
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ukládání oblečení v rodinném domě. V úvodu je práce zaměřena na ukládání oděvů a předmětů z historického hlediska. Je zde nastíněno, jak se vyvíjelo ukládání oděvů z hlediska životního stylu a způsobu bydlení. Také se zabývá ergonomií, antropometrií a rozměrovými požadavky na úložný nábytek. Na základě získaných informací byl vytvořen vlastní návrh úložného systému do šatny, kam bude možno ukládat oděvy i příležitostně nošenou obuv. Úložný prostor by měl být funkční, ale také by měl plnit funkci estetickou. Pokud není interiér zahlcen velkým množstvím nábytku, místnost je pak vzdušnější a tím člověku poskytuje pocit uvolněnosti a pohody.
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Saida, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Parcela se rozkládá na území brněnské části Komín severně od řeky Svratky. Lokalita je velmi dobře dostupná do centra Brna, a zároveň se nachází na jeho okraji. Napojení na přírodu a hlavní cyklostezku je také bezesporu výhodou. Samotné území sousedí se zástavbou řadových rodinným domů z jihu(ulice Houškova) a ze západu(ulice Pastviny). Ze severu se sběrným dvorem a zalesněnou částí. V současné době slouží jako zahrádkářská kolonie. Základní myšlenkou bylo vytvořit kompozici dvou až třípodlažních rodinných domů, která by nenarušila okolní stávající zástavbu, ale vytvořila vlastní uzavřený celek. Urbanistický koncept je založen na podlouhlém veřejném prostoru ve tvaru části výseče kružnice. Vyplývá z tvaru parcely, která má podlouhlý tvar, který se postupně zužuje. Vytvořil jsem pobytovou ulici která se nachází v centru bydlení. Ulice a veřejné prostory jsou doplněny o městský mobiliář mmcité. Jednoduchá urbanistická struktura je přehledná a její uzavřenost dodává pocit bezpečí. Tuto strukturu doplňují další dva uzavřené veřejné prostory. Celý koncept se přizpůsobuje svažitému terénu. Hladní příjezd je z ulice Pastviny. Pro pěší je mimo již zmíněného umožněn přístup od ulice Houškova. Dopravně je soubor obsluhován jednosměrnou okružní komunikací.
|
|
Divadelní kostým jako psychosociální znak.
Krompholcová, Simona ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (oponent)
Ve své práci se zabývám zpracováním výtvarného konceptu a realizací kostým-ních návrhů a masek v dramatickém prostoru Žebrácké opery Václava Havla. Zaměřuji se na kostým jako psychosociální znak společnosti.
V úvodu se zabývám osobností Václava Havla jako dramatika, politika a autora Žebrácké opery. Srovnávám Žebráckou operu s původní Beggar´s operou Johna Gaye a porovnávám ji i s ostatními Havlovými hrami. V první části své práce chci ukázat význam Havlovi Žebrácké opery a chování postav hry vzhledem k post-moderní společnosti dneška a světovému konzumerismu. Zabývám se chováním společnosti a pojmy postmodernismu, consumerismu a performance art v kon-textu k chování konzumní společnosti. Ve svém textu poukazuji na vývoj společnosti a význam sexuality v mediálním světě consumer culture, který je převážně řízen nadnárodními konsorcii světových bank, a kde společnost znovu hledá svou identitu a své lidství.
Ve své práci také cituji mnohé autory, jejichž tvorba mě při práci ovlivnila
a nejvíce pak samotného Václava Havla, v jehož tvorbě jsem hledala odpověď na řadu otázek týkajících se hry samotné a chování dramatických postav.
Ve druhé části diplomové práce se zabývám svým výtvarným pojetím Žebrácké opery Václava Havla, výtvarným konceptem divadelního prostoru hry a pojetím zpracování psychosociálních znaků v kostýmu a masce dramatických postav Žebrácké opery.
Dramatický divadelní příběh jsem formou ?putovního divadla? zasadila do pro-středí Anglie a Čech 21. století, děj hry se odehrává v několika různých prostředích Londýna a Prahy. Představou k realizaci Žebrácké opery je mi blízký typ kontaktního divadla Andreje Kroba, Grossmanova či Scherhauferova režijního pojetí hry. Atmosféru podsvětí, manipulaci jednotlivých postav a jejich des-truktivní chování ukazuji v kontextu konzumní společnosti využitím barevné symboliky agresivních pop ? artových barev a symboliky grafitti. V kontrastu pak ukazuji prostředí hry ?syrové prostory starých továren, metra i divadel. Věnuji se významu symboliky barev i grafice v pojetí divadelního prostoru. Zabývám se otázkou herce v prostoru spolu s hledáním úzkého kontaktu s divákem
a jevištním prostorem.
Toto téma jsem si zvolila, protože já sama pociťuji občasnou nejistotu ohledně vývoje naší společnosti a izolovanosti současného člověka. Současně mám ráda poetiku Havlových her a rozumím jeho stylu používání mluveného slova.
Odpovědí na všechny položené otázky i na další vývoj postmoderní společnosti, sama nalézám v odpovědích Václava Havla v rozhovorech s Karlem Hvížďalou v knize Prosím stručně. Kde jde především o hledání identity člověka a spo-lečnosti, uchování si morálních hodnot a lidství.
?Všechny důležité děje reálného světa ? krásné i obludné ? mají totiž vždy svou předehru ve sféře slov?.
Václav Havel ? Slovo o slovu
|
| |
|
Městský polyfunkční dům Brno
Strachoň, Jan ; Drobníček, Ladislav (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Polyfunkční dům se nachází na nároží ulic Milady Horákové a Francouzská v městské části Brno-Zábrdovice. Dům má tři základní provozní části – obchodní a galerijní část nacházející se v parteru domu, administrativní část v druhém nadzemním podlaží, která je přístupná pouze z vnitrobloku, a bytová část nacházející se ve třetím až pátém patře budovy. Nejdůležitějším prvkem návrhu je vytvoření vnitrobloku, který je na úrovni druhého nadzemního podlaží a zastřešuje tak prostory zázemí domu a parkovací plochy. Vnitroblok je přístupný pouze přes průchod z ulice Francouzská a je určen jako komunikační a klidová zóna pro bytovou a administrativní část domu. Fasáda je tvořena bílou barvou a nepravidelným rastrem vysokých oken, který je uzpůsoben dispozici vnitřních prostor. Nároží domu je tvořeno prosklenou stěnou a v dalších patrech vysokými rohovými okny. Parkování je řešeno parkovacími místy v prostoru domu na úrovni veřejné komunikace a podzemním parkovacím systémem. V těsném okolí domu se nenacházejí žádné významné budovy. Dům svojí hmotou kopíruje uliční čáry, výškově je na úrovni okolních budov. Svou velikostí a řešením by se tento dům měl stát významným prvkem ulice Milady Horákové.
|
|
Vývoj nové výstavby kancelářských prostor v Praze po roce 1989
Císař, Milan ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Sýkora, Luděk (oponent)
V 90. letech minulého století vypadal pražský trh s kancelářskými prostory naprosto odlišně od situace, která je na tomto trhu v současnosti. Trh, na kterém výrazně převažovala poptávka, byl typický nedostatkem kvalitních kancelářských prostor a jejich budováním převážně v centru města. Malé projekty zaměřené především na rekonstrukce stávajících administrativních či rezidenčních budov se potýkaly s nedostatkem prostoru a s omezeními památkového úřadu, potažmo světové organizace UNESCO. Současný trh kancelářských prostor v Praze je trhem s převažující nabídkou, s čímž souvisí výrazná změna situace jak z hlediska developerských společností, tak ze strany nájemců. Konkurence mezi developery vzrostla a lze čekávat, že se bude nadále zvyšovat. Nová výstavba kanceláří se přesunula z centra města do oblasti vnitřního a vnějšího města, kde namísto jednotlivých kancelářských budov vyrůstají multifunkční komplexy či celé nové městské čtvrti. Praha je z hlediska rozvoje výstavby kancelářských prostor srovnatelná s Budapeští a Varšavou. Trendy, jako komercializace centra města či suburbanizace, jsou typické pro všechna čtyři hlavní města zemí regionu střední a východní Evropy.
|
host ::
