| |
|
Návrh metodiky BI řešení v prostředí QlikView
Judová, Eva ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Kunst, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem metodiky řešení BI projektů v prostředí QlikView. Hlavním cílem práce je navrhnout doporučený postup řešení reflektující slabá a silná místa při vývoji QlikView aplikací. Průvodní kapitolou do popisované problematiky je kapitola Business intelligence, vysvětlující principy, charakteristiky a důvody zavedení do společnosti. Součástí je vymezení rozdílů mezi tradičními a samoobslužnými řešeními, které slouží jako teoretické východisko pro pochopení zvyšující se atraktivnosti samoobslužných řešení a prostředí navrhované metodiky. Následující kapitola představuje společnost Qlik, jakožto lídra na trhu BI a vlastníka vedoucího produktu QlikView. Uvedeny jsou důvody jejího vzniku, následný vývoj a stávající vize pro vytvoření uceleného pohledu na prostředí, kde vznikl popisovaný produkt. Společně s kapitolou věnující se charakteristice a hlavním přednostem QlikView je tak vytvořena znalostní základna pro realizaci navrhované metodiky. Stěžejní kapitola této diplomové práce vychází z autorčiných zkušeností získaných při realizaci QlikView projektů. Navrhovaná metodika je založená na popisu jednotlivých fází, jejich činnostech, vstupech a výstupech a jejich konkrétní aplikaci v demonstračním prostředí pro oblast pohledávek výrobního podniku. Klíčovým přínosem autorky je upozornění na potenciální problémy během vývoje či poukázání na kritická místa anebo poskytnutí patřičných doporučení a přínosů navrhovaných postupů. Navrhovaná metodika může posloužit jako vhodný průvodce pro projekty samoobslužných řešení realizovaných v QlikView prostředí.
|
|
Řízení IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému
Šebesta, Michal ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Zdeněk (oponent) ; Příklenk, Oldřich (oponent) ; Král, Jaroslav (oponent)
Předmětem odborného výzkumu je sourcing již několik desítek let. Evoluce v oblasti informačních systémů v poslední době charakterizovaná především komoditizací ICT služeb však významně mění celkový kontext rozhodování. Služby dostupné na vyžádání přes Internet umožnují organizacím implementaci požadovaných funkcí oproti dřívější době za zlomek času. Tento trend znamená významnou šanci pro organizace, které by rády využily pokročilé ICT služby, bez nutnosti vysokých investic. Problémem je současný nedostatek metod a nástrojů pro řízení služeb informačního systému a jejich outsourcing. Vzhledem k vývoji a trendům na trhu ICT služeb lze očekávat, že v budoucnu velká část řízení IT bude zahrnovat ICT služby a strukturované řízení jejich úrovně. Současně dostupné metody jsou buď příliš široké, anebo naopak zahrnují pouze malou část celého problému. Nahodilá a nepodložená rozhodnutí v této oblasti mohou způsobit značné komplikace z hlediska kvality, využitelnosti, integrace, a v důsledku toho významně ovlivnit celkové náklady na IT daného podniku. Organizace musí buď revidovat existující modely, anebo navrhnout a zavést zcela nové modely řízení svého IS/ICT. Tato disertační práce se zabývá řízením IS/ICT se zaměřením na sourcing služeb informačního systému. Diskutuje dostupné sourcingové modely uváděné v literatuře a propojuje je se souvisejícím oblastmi. Na základě těchto oblastí pak prezentuje integrovaný pohled na možné strategie sourcingu IT. Především pak práce navrhuje originální concept rozhodování o sourcingu ICT služeb nazvaný SOURCER framework. Tento přístup navazuje na zmínené strategie sourcingu, a předkládá komplexní metodiku a kritéria pro rozhodování. Ty pomohou organizacím s výběrem ICT služeb s cílem udržování a řízení co nejvhodnějšího portfolia ICT služeb. Rozhodování je založeno na čtyřech základních pohledech: funkce, cena, čas, a kvalita. Tyto pohledy jsou diskutovány, individuálně analyzovány, a slouží jako základ pro další zkoumání. Celý framework je vyvíjen a validován s využitím přístupu Design Science Research Methodology (DSRM). Individuální komponenty jsou vyhodnoceny s využitím průzkumu mezi vybranými IT manažery. Další ověření přístupu je pak zajištěno realizováním případové studie, která mapuje reálné využití frameworku v organizaci. Tato případová studie zahrnuje specifikaci strategie, business--IT alignment, specifikace architektury služeb a její propojení, sourcing, and řízení portfolia ICT služeb.
|
|
Multimediální komunikace
Vondra, Zdeněk ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Skrbek, Jan (oponent) ; Jurášková, Olga (oponent)
Multimédia jsou formou sdělování informací a sdílení znalostí prostřednictvím synergického efektu paralelně propojených komunikačních rovin. Jejich hlavní uplatnění je v tvorbě komunikací coby produktů i služeb a v tvorbě uživatelských rozhraní. Hlavním cílem této disertační práce je vytvořit model multimediální komunikace pro pochopení významu a smyslu použití multimédií v komunikačním procesu. Model popisuje návaznosti prvků a parametrů multimediální komunikace v rámci vnitřního i vnějšího kontextu. Dále je cílem práce vytvořit metodiku multimediální komunikace, která slouží pro návrh, tvorbu a vyhodnocování konceptů multimediálních komunikací. Metodika je vytvořena aplikací modelu multimediální komunikace. Disertační práce vychází ve své teoretické části z analýzy různých definic a přístupů vybraných k řešení modelu multimediální komunikace. Na to navazují rozbory teorií komunikace, pojmů média, multimédia, doručovací platformy a funkce komunikace. Na teoretickou část navazuje popis výzkumu v praxi čtyřech odlišných oblastí využití multimédií. Získané poznatky jsou v následujících částech práce analyzovány za účelem vytvoření modelu multimediální komunikace a odvozené metodiky multimediální komunikace. Metodika je dále ověřena prostřednictvím případové studie a jsou formulována doporučení pro její další rozvoj. Model a metodika multimediální komunikace vytvořené v této práci prezentují ucelený pohled na problematiku multimediální komunikace jako na nástroj využitelný pro konkrétní komunikační účel. Práce tak přináší nástroj pro řešení a studium multimediálních komunikací a zároveň definuje prostor pro rozvoj metodických postupů v této oblasti.
|
|
Hodnocení chatovacích botů
Hazdra, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením schopností strojů napodobovat lidské chování. Předkládá stručnou historii oboru umělé inteligence a inteligentních strojů, konkrétně chatovacích botů a popisuje jejich vývoj napříč 20. stoletím. Popisuje nejdůležitější vlastnosti a stavební kameny chatovacích botů včetně nejpoužívanějších programovacích jazyků pro jejich tvorbu. Dále popisuje teorie A. Turinga, jeho test i imitační hru, z kterého následně vychází metodika pro hodnocení chatovacích botů. Dále zkoumá kritiku Turingova testu od J. R. Searla na argumentu čínského pokoje, která slouží k jeho lepšímu pochopení a nalezení jeho hranic. Práce také popisuje předpoklady H. Dreyfuse, které vedly k optimismu v druhé polovině 90. let ve vývoji v oboru umělé inteligence, a meze umělé inteligence, na které poukazoval. Hlavním cílem práce je metodika navržena v druhé části, která slouží k srovnání několika vybraných chatovacích botů a následně použita k jejich hodnocení. Celkové hodnocení se skládá z hodnocení v dílčích kategoriích, v kterých budou jednotliví chatovací boti obodováni. Metodika vychází z Turingova testu, který lehce obměňuje, ale také rozšiřuje díky myšlenkám dalších autorů.
|
|
Informovanost žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu
STAŇKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy mají dostatek informací o výživě a životním stylu jako prevenci karcinomu prsu, kde informace hledají, zda mají o problematiku zájem a jak často konzumují potraviny, které se vyznačují svými preventivními účinky. Dalším cílem bylo zaznamenat případné rozdíly v přístupu k prevenci mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. ženami nad 45 let. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: "Jaké mají ženy znalosti o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu?", "Do jaké míry jsou ve stravovacím režimu žen zastoupeny potraviny, které působí preventivně proti vzniku karcinomu prsu a potraviny, které naopak nádorový růst podporují?", "Kde ženy informace o problematice získávají?", "Jaký je rozdíl v informovanosti a konzumaci potravin mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. nad 45 let?" Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části bakalářské práce se věnuji anatomii prsu, základním informacím o karcinomu prsu a rizikovým faktorům, které se dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Nejrozsáhlejší část mé práce se zabývá faktory ovlivnitelnými, tedy výživou a životním stylem. Věnuji se zejména živinám, potravinám a dalším faktorům životního stylu, jež jsou s rakovinou prsu nejvíce spojovány a mají protirakovinné účinky, nebo naopak nádorový růst podporují. Praktická část byla zpracována pomocí dotazníku, který jsem umístila na internet a rozdala v čekárně u praktického lékaře. Dotazník byl anonymní a celkem v něm bylo uvedeno 34 otázek uzavřeného a polootevřeného typu. Otázky se týkaly výživy a životního stylu ve vztahu k riziku rakoviny prsu a byly položeny tak, aby odpovídaly na předem stanovené výzkumné otázky. Dotazníkové šetření probíhalo v lednu a únoru 2013. Celkem jsem získala 105 dotazníků, z kterých jsem náhodným výběrem vybrala 86, abych vytvořila dvě početně stejné skupiny. Jednu tvoří ženy bez potenciálního rizika a druhou ženy se zvýšeným rizikem, tzn. starší 45 let. Z výzkumné části vyplývá, že ženy nemají mnoho informací o životním stylu v souvislosti s rakovinou prsu. Některé respondentky při výběru potravin s preventivním účinkem pouze tipovaly a často také označovaly potraviny, které s karcinomem prsu nijak nesouvisí. Přibližně jedna třetina z dotazovaných žen se dokonce domnívá, že výživa a další faktory životního stylu nemají na vznik rakoviny prsu vůbec žádný vliv. Jedna třetina respondentek také uvedla, že nemá zájem dozvědět se více informací o této problematice. Pokud ženy nějaké znalosti o karcinomu prsu mají, získávají je nejčastěji z časopisů a z internetu. Co se týče stravovacího režimu žen, u většiny dotazovaných nedosahují potraviny takového množství, aby mohly mít preventivní účinky. Na druhou stranu ani potraviny a nápoje, které naopak nádorový růst podporují, se v jídelníčku respondentek nevyskytují příliš často. Při porovnávání odpovědí žen mladších 45 let s odpověďmi starší skupiny respondentek, bylo zjištěno, že mladší respondentky uváděly častěji neznalost této problematiky. V ostatních otázkách nebyly zaznamenány výraznější rozdíly. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny v závěrečné části bakalářské práce. Přínos této práce spatřuji v objasnění současné situace dané problematiky. Věřím, že mé téma je aktuální a doufám, že se mi podařilo shrnout nejpodstatnější informace týkající se tohoto tématu a splnit cíle, které jsem si stanovila. Byla bych velmi ráda, kdyby má práce vedla k zamyšlení nad problematikou a následně k větší propagaci možné prevence rakoviny prsu.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Metodika aplikace testu obvodu založená na identifikaci testovatelných bloků
Herrman, Tomáš ; Plíva, Zdeněk (oponent) ; Racek, Stanislav (oponent) ; Kotásek, Zdeněk (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou číslicových obvodů popsaných na úrovni meziregistrových přenosů. Je v ní zahrnuta pouze problematika související s testovatelností obvodových datových cest, řadičem ovládajícím tok dat těmito cestami se nezabývá. Stěžejní částí práce je návrh konceptu testovatelného bloku (TB), pomocí něhož se obvod rozdělí na části, jež jsou plně testovatelné přes jejich vstupy a výstupy, přes takzvané hraniční registry bloku nebo primární vstupy/výstupy. Přínosem nové metodiky je také redukce počtu registrů v řetězci scan, do něhož jsou zařazeny pouze hraniční registry. Segmentací obvodu dosáhneme také zjednodušení generování testu rozdělením tohoto problému na více menších částí. Navržená metodika pro identifikaci TB v číslicovém obvodu využívá dvou vybraných evolučních algoritmů operujících na formálním modelu obvodu na úrovni RT.
|
|
Postavení sestry v prevenci civilizačních chorob
PAVLOVÁ, Martina
Současný stav Prevence je komplexní péče o pacienta, kdy se snažíme zabránit vzniku či rozvoji onemocnění, nebo zabránit či zmírnit jeho následky. Preventivní doporučení stanovená lékařem musí mít vědecký základ a jsou součástí všech oborů medicíny. Jejich efektivita je závislá na spolupráci pacientů a zdravotníků. Základní a nejvíce efektivní metodou prevence je podpora zdraví a s ní úzce související zdravotní výchova. Pod pojmem podpora zdraví se skrývá soubor činností a opatření k upevnění a podpoře zdraví. Civilizační choroby jsou skupiny nemocí, které se vyznačují svým spojením s naším životním stylem. Náš organismus je stále více ohrožován nepříznivými vlivy vnějšího prostředí, jako je kvalita ovzduší, pracovní i životní prostředí, nedostatek pohybu, nesprávné stravování, kouření, alkohol. Seznam civilizačních onemocnění se mění spolu se společností a stylem jejího života. V dnešní době se mezi nejčastější řadí kardiovaskulární onemocnění, kam spadá ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční a také obezita. Dále mezi civilizační onemocnění patří diabetes mellitus 2. typu či nádorová onemocnění. Cíle práce Pro tuto práci byly stanoveny dva cíle. Prvním bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob. Druhým cílem bylo zjistit, jaké je postavení sester v prevenci civilizačních chorob z pohledu pacientů. Metodologie Pro výzkumné šetření provedené v této práci byla zvolena kvalitativní metoda s použitím polostrukturovaných rozhovorů. Respondenti byli rozděleni na dvě části, kdy první část tvořilo 8 sester pracujících na interní a neurologické ambulanci českobudějovické nemocnice a setra pracující v soukromé ordinaci obvodního lékaře pro dospělé. Druhou část tvořilo 8 pacientů zmíněných ordinací. Výsledky Podle námi zjištěných odpovědí vidí sestry a pacienti postavení sester jinak. Sestry se v prevenci nemocí spíše vidí vedle lékaře, kdy plní jeho ordinace a pokyny. S pacienty mluví jen, aby mu zdůraznily, co jim sdělil lékař a zopakovali mu nejdůležitější body. Dávají jim k dispozici letáky a brožury, nebo internetové zdroje. Naopak většina pacientů vidí sestru jako důležitější zdroj informací než je lékař. Pacienti mají pocit, že lékař na ně nemá tolik času ani ho nechtějí svými dotazy zdržovat či obtěžovat. Raději se obrátí na sestru, kterou vidí jako svého rádce a někoho komu se mohou svěřit, aniž by ho obtěžovali. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zaměřit se na prevenci, na civilizační choroby a na postavení sestry v prevenci těchto chorob. Prostudovat danou problematiku, nahlédnout na ni očima pacientů a sester díky provedeným rozhovorům a analyzovat tyto informace. Z této analýzy nám vyšla doporučení pro sestry a pacienty.
|
|
Lze u pacientů s AML indikovaných k nepříbuzenské transplantaci provádět v klinické praxi výběr nepříbuzných dárců na základě KIR genotypů?
FRYČOVÁ, Michaela
Akutní myeloidní leukémie (AML) je agresivní maligní onemocnění, kdy pro většinu pacientů je jedinou kurativní léčbou alogenní transplantace krvetvorných buněk (aloTKB). Kromě reakce štěpu proti hostiteli je základním limitujícím faktorem úspěšnosti transplantace relaps onemocnění. Podle několika nedávno publikovaných studií mohou být výsledky transplantací u pacientů s AML kromě HLA genů ovlivněny i dalšími, tzv. non-HLA geny. Obzvláště roste počet důkazů vlivu genů KIR (Killer-cell Immunoglobulin-like Receptors) dárce na ochranu před relapsem po transplantaci. HLA a KIR geny jsou kódovány na různých chromozomech (HLA-6. chromozom a KIR 19. chromozom), tudíž se segregují nezávisle a HLA shodní dárci s příjemce mají obvykle různé složení KIR genů. Cooley et al. (2010) doložil, že specifické složení motivů centromerních a telomerních B haplotypů KIR genů přispívá k ochraně před relapsem a zvyšuje šanci na úplné vyléčení AML. V případech kdy existuje více HLA shodných nepříbuzných dárců (UD) by pak logicky kompozice KIR genů u jednotlivých dárců mohla být kritériem výběru toho nejvhodnějšího, tedy toho s největším potenciálem protekce před relapsem. Na základě této studie a dalších dat byla zahájena genetická typizaci KIR u potenciálních dárců, pokud bylo možné volit z několika 10/10 nebo 9/10 HLA shodných UD u daného pacienta. Genotypizace byla prováděna metodikou PCR-SSP pomocí komerčně dostupných kitů. Byla provedena genová typizace 160 nejlépe shodných HLA dárců pro 55 vybraných pacientů s AML. Přítomnost KIR haplotypů A a B stejně jako jejich kombinací byla určena z druhu a počtu genů KIR. Všechny genotypy byly zadány do kalkulátoru, který umožňuje zadání až pěti potenciálních dárců a získání jejich přiřazení do jedné z 3 skupin dle obsahu KIR B. Skupiny, "neutrální", "lepší", "nejlepší", odkazují na příslušnou ochranu proti relapsu. Genová typizace KIR při hledání dárců odhalila 43 dárců s AA haplotypy, 90 dárců s AB haplotypy a 27 dárců s BB haplotypy. Po přiřazení stavů přítomnosti KIR B bylo objeveno 107 "neutrálních" dárců, 35 "lepších" dárců a 18 "nejlepších" dárců. U 40 (~73%) pacientů byli k dispozici dárci s různými stavy přítomnosti KIR B. Tito pacienti představují skupinu pacientů, kde by mohlo být použito výběrové kritérium přítomnosti KIR B genu u dárce. Potvrdila jsem, že dodatečný výběr HLA shodného nepříbuzného dárce na základě obsahu KIR B genů je proveditelný. Výběr takového dárce může zlepšit transplantační výsledky u pacientů s AML.
|
host ::
