| |
|
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
|
|
K aplikaci etických zásad ve vztahu ke klientům v církevních a necírkevních sociálních zařízeních
CHMELOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá aplikací etických zásad v sociální práci a srovnáváním církevních a necírkevních sociálních zařízení. Je zde kladen velký důraz na vztah sociálního pracovníka a klienta. Dělí se celkem na 6 kapitol. První kapitola se zabývá vysvětlením základních etických pojmů, které s prací souvisí a pro snazší orientaci v dalších kapitolách. Druhá se týká rozdělení církevní a necírkevní organizace zabývající se sociální péčí, popisuji jejich organizační strukturu a srovnání. Třetí kapitola je věnovaná lidským právům, spolu s nimi související etický kodex a jeho význam i kritika. Čtvrtá poukazuje na hodnoty v sociální práci, jaké jsou hodnoty ve vztahu sociální pracovník a klient. Pátá kapitola vymezuje pojem kvalita života, lidskou důstojnost a s ní spojenou sociální práci. V závěrečné kapitole jde o vztah člověka k sobě samému, ke klientovi a křesťanské pojetí člověka.
|
|
Josef Kuffner a vývoj jeho kritického myšlení
Pelcrová, Tereza ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Diplomová práce představuje osobnost a dílo divadelního kritika Josefa Kuffnera, jehož kritická činnost časově spadá do období formování realismu na českých jevištích, a odráží první roky fungování Národního divadla v Praze. Na základě analýz deníkových recenzí osvětluje Kuffnerovy požadavky na inscenaci, divadelní text, herectví a scénografii. Studium vydaných sborníků přibližuje jeho postoj k teoretickým otázkám českého divadla a divadelní praxi a tím i jeho význam pro českou teatrologii. Rovněž přináší konfrontaci s názory na pojetí divadla jednoho z nejvýznamnějších kritiků té doby, F. X. Šaldy.
|
| |
|
Kritika skandinávského modelu sociálního státu
Grusserová, Adéla ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Bakalářská práce Kritika skandinávského modelu sociálního státu má za cíl popsat a posoudit sociální systémy jednotlivých zemí Skandinávie. Po identifikaci typu sociálního státu v těchto zemích se podrobněji zabývá příčinami jeho současné krize a jejími projevy ve Skandinávii. Práce se dále zaměřuje na některé ekonomické ukazatele a jejich hodnoty v průběhu posledního desetiletí a porovnává je s průměrem všech vyspělých zemí. Na závěr hodnotí souvislost mezi sociálním systémem a ekonomickou výkonností severských států.
|
|
Změna ústavy v Maďarsku: analýza okolností, průběhu a dopadu
Štveráková, Iveta ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
V Maďarsku od 1. ledna 2012 platí nová ústava, která se již od okamžiku schválení potýká s negativní kritikou nejen na domácí půdě, ale především ze zahraničí. Kritika se týká jak procesu vytvoření a schválení nové ústavy, který proběhl během roku 2011, tak i jejího obsahu. Ústavě je vytýkáno především narušování demokratických principů. Cílem práce proto bude analyzovat proces vytvoření a schválení této ústavy, její obsah a reakce domácích i mezinárodních aktérů. Na Maďarsko byla v dubnu 2012 kvůli některým sporným ustanovením v ústavě podána žaloba k Soudnímu dvoru EU. V práci se proto také zabývám příčinami tohoto závažného rozhodnutí a zároveň způsobem, jakým bylo s Maďarskem kvůli nesrovnalostem v ústavě jednáno.
|
|
Jak interpretovat Kafku? Kritika české recepce Kafkova díla a pokus o nový přístup.
Soukup, Jiří ; Bílek, Petr (oponent) ; Pokorný, Martin (vedoucí práce)
Východiskem práce je detailní zkoumání Kafkových raných časopiseckých publikací a s nimi spojené nejranější německé recepce. Česká recepce, která následuje teprve první Kafkovu knižní publikaci, je zde zkoumána v několika krocích: v úplnosti je popsána česká recepce za Kafkova života (1913-1923), zevrubně období do Února (1924-1948) a ve shrnující kapitole se věnujeme osudům Kafkovy české recepce do dnešních dnů (1948-2010). Typologická část práce pak detailně rozebírá dva odlišné filosofické přístupy ke Kafkovi: nepřesvědčivé pojetí Calassovo a originální uchopení Matěje Krále. Cílem je skrze důkladný rozbor a kritiku vytyčit produktivní linie filosofické interpretace Kafky.
|
|
Co je umělecká kritika?
POSPÍŠILOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce bude zaměřena na prozkoumání pojmu umělecké kritiky. V první části se autorka zaměří na představení základních typů aktivit, s nimiž je umělecká kritika spojována (výtka, interpretace, hodnocení apod.) a na prozkoumání jejich vztahů. Oporu této části práce budou tvořit teoretické spisy z 20. století, věnované pojmu umělecké kritiky. V druhé části práce studentka získané analýzy uplatní při rozboru českých uměleckých kritik jedné osobnosti, která publikuje v odborném časopisu, jedné osobnosti publikující v denním tisku a jedné osobnosti publikující na veřejném internetovém portálu.
|
|
Sociální kritika v pojetí Michaela Walzera. Spor liberalismu a komunitarismu
Kubeczka, Aleš ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Velek, Josef (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Úvodní část práce se snaží vymezit postavení Michaela Walzera v diskusi liberálů a komunitaristů. Popisuje jednotlivé roviny diskuse a reflektuje jednak sekundární literaturu k tématu, jednak to, jak své místo v diskusi chápe samotný Walzer. V další části práce se autor pokouší popsat možné způsoby sociální kritiky tak, jak je vidí M. Walzer; postupně tedy prochází tři cesty sociální kritiky tak, jak je vytyčil Walzer. Zároveň podává kritiku Walzerova vymezení a ukazuje jeho jisté slabiny. Tvrdí nejen, že se vůči Walzerově kritice metody vynalézání dá bránit, je také přesvědčen, že Walzerova sociální kritika je vnitřně rozporná. Pokouší se shrnout a hlavně objasnit základní argumentaci, upozornit na vzájemné souvislosti kritické argumentace a přidat nový způsob argumentace. Z toho důvodu se pouští do rozboru hermeneutické interpretace a uvažuje o jejích možnostech a limitech jako nástroje sociální kritiky. Dále interpretuje Walzerovo pojetí sociální kritiky s ohledem na kategorie moci, historie a členství, které vymezuje jako podstatné samotný Walzer. Za jeden z klíčových konceptů, který je v pozadí Walzerovy koncepce, lze považovat koncept sdílených významů. Autor se v souvislosti s nimi pokouší ukázat jisté jednostrannosti Walzerova přístupu.Interpretuje Walzerovo pojetí tolerance a reflektuje Walzerovu...
|
host ::
