| |
| |
| |
|
Tick-borne encephalitis - from pathogenesis to therapy
PALUS, Martin
The proposed thesis contributes to the knowledge about tick-borne encephalitis and its pathogenesis. The thesis describes pathogenesis and immunopathogenesis of tick-borne encephalitis, impact of host's genotype in clinical course determination, immune response of patients with acute tick-borne encephalitis, the mechanism of tick-borne encephalitis virus migration into central nervous system and virus interaction with cells of neurovascular unit as well as potential medical interventions.
|
|
Využití techniky orientovaných fólií v TEM
Buček, Petr ; Kruml, Tomáš (oponent) ; Petrenec, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala využitím metody orientovaných fólií v transmisní elektronové mikroskopii. S použitím této metody byly identifikovány dislokační struktury v obou fázích, pro dvě amplitudy plastické deformace ap, cyklicky zatěžované polykrystalické austeniticko-feritické korozivzdorné oceli SAF 2507. Byly také určeny osy zatěžování jednotlivých zrn a hodnoty Schmidových faktorů aktivních skluzových systémů. V austenitické fázi byla určena planární struktura pro obě ap. Ve feritických zrnech se dislokační uspořádání lišila pro dvě pozorované amplitudy ap. U nižší ap=1x10-4 se nacházely volné šroubové dislokace a nakupení hranových dislokací zatímco u vyšší ap=2x10-3 bylo dislokační struktura tvořena směsí žil a stěn. Pozorované dislokační struktury byly diskutovány s cyklickou plastickou odezvou duplexní oceli.
|
|
Effect of low doses of herbicide paraquat on antioxidant defense in Drosophila
SÁBOVÁ, Michala
Disruption of cell equilibrium between production of free radicals and antioxidant defence is named oxidative stress. The main component of antioxidant mechanism is activity of antioxidant enzymes, which include superoxide dismutase (SOD) and catalase. In this study we evaluated the effect of herbicide paraquat on response of SOD and catalase, their transcription level and locomotion activity in Drosophila melanogaster. We exposed the flies to a wide range of paraquat concentration. Our results revealed that transcript and enzymatic levels of both SOD and catalase have a similar biphasic dose response with the peaks at 2,5 ?M paraquat concentration, resembling hormetic effect. Then, males were more sensitive than females. However, females had an increased locomotion activity. We found that paraquat susceptibility is increased in males and mating flies. Therefore, this study supports hypothesis of stress sensitivity elevation as a physiological cost of reproduction.
|
|
Joyce against theory
Vichnar, David ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
This work sets out to map the genealogy of a possible location of "Joyce" and "theory" in the present-day Joyce studies, and, equally important, to think of the meanings of the copulative conjunction and which separates/unites the two. The phenomenon of the contagious "Joyce and…" to be found in a plethora of book-, and even more so, paper-titles is significant in its own right, bespeaking as it does not so much a lack of imagination on the part of the scholarly community, as a central tendency of Joyce's writing, variously described as (all-) inclusiveness. Joyce's writing process, itself based on addition and expansion, produced texts whose semantic reference, more than in the case of any other writer, is extra-textual as much as intertextual, deferring its meaning to the lived experience of a specific historical reality no more than to other texts. This tendency, in turn, solicits a repetition in the response of Joyce's readership (from the project of textual annotation of the earliest to the complex genetic examinations of avant-textes of the contemporary Joycean scholarship), whether of the individual exegete, or- again, to a degree paralleled by no other writer-of a reading group. Joyce's texts, from the floating signifiers of "paralysis," "gnomon," and "simony" in the first paragraph of 'The Sisters'...
|
|
Krátké periody světelných skvrn jsou při indukci fotosyntézy u smrku ztepilého účinnější
Košvancová, Martina ; Urban, Otmar
Rostliny ve spodních patrech porostu jsou vystaveny jak nízkému difúznímu světlu tak světelným „skvrnám“, které jsou charakterizovány vysokou ozářeností po dobu několika sekund až minut. Fotosyntetická odpověď na měnící se ozářenost je závislá hlavně na: 1) indukční odpovědi na nárůst světla, 2) schopnosti udržet indukční rychlost asimilace i při nízkém světle, to umožňuje rostlinám využít lépe další světelnou skvrnu, 3) reakci průduchů na danou intenzitu světla, 4) schopnosti udržet fotosyntetickou aktivitu v temnotní fázi bezprostředně po vysoké intenzitě světla, tzn. na post-iluminační fixaci CO2. Sledovali jsme vliv oscilujícího záření s různě dlouhými periodami na aktivaci a deaktivaci asimilačních procesů a efektivitu využití světla během světelných skvrn.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Využití popela ze spalování biomasy
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
|
host ::
