|
Historie a současnost vzdělávání sester v Jihočeském kraji
HUBOVÁ, Vilma
Moderní ošetřovatelství má své kořeny v minulosti. Ošetřovatelství prošlo velkým vývojem od původního opatrovnického pojetí péče o nemocného po organizovanou činnost založenou na bázi odborného vzdělávání sester. Otázkou, jak tento vývoj probíhal od roku 1945 do současnosti a možnostmi vzdělávání sester se zabývá předložená práce. Cílem bylo zmapovat vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji v jednotlivých obdobích. Jedná se o kvalitativní výzkum, který využívá metodu sekundární analýzy dat a hloubkové rozhovory s několika staršími absolventkami zdravotnických škol v padesátých a šedesátých letech minulého století. Práce poukazuje na vývoj ošetřovatelského vzdělávání v Jihočeském kraji do roku 1989 a pokračuje inovací vzdělávacích programů zdravotnických škol po roce 1989. Zabývá se rozborem sylabů zdravotnických škol v historii a srovnává se současností. Tato práce ukázala, jak se vyvíjelo vzdělávání sester od minulosti do současnosti. Srovnává a nabízí možnosti zájemců o studium sester a porovnává náplně oborů. Je to historicky srovnávací práce.
|
|
Filmový cestovní ruch
Čepková, Petra ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nový fenomén v oblasti cestovního ruchu - filmový cestovní ruch. Hlavním cílem práce je charakterizovat filmový cestovní ruch, který může být nástrojem ke zvýšení návštěvnosti dané destinace, ve které probíhalo natáčení. Dalším hlavním cílem zhodnocení filmového turismu v Evropě, respektive ve Velké Británii a Severním Irsku, které jsou v této oblasti na poměrně vyspělé úrovni. Práce je rozdělena do osmi hlavních kapitol, kdy v první kapitole je stručně definován pojem cestovní ruch, jeho význam a typy dle místa jeho realizace. Ve druhé kapitole je přiblížen destinační managment, na který navazuje marketingové řízení destinace ve čtvrté kapitole. V páté části je charakterizován filmový cestovní ruch, jeho historie, nabídka, filmové marketingové nástroje a typologie účastníka filmového cestovního ruchu. Následující části zachycují význam a efektivitu filmového turismu, filmový turismus v České republice a v Evropě, kde byla hlavní pozornost věnována Velké Británii a Severnímu Irsku. Závěrečná část obsahuje vlastní výzkum, kdy pomocí kvantitativního i kvalitativního šetření byl zkoumán potenciál filmového cestovního ruchu u respondentů z České republiky.
|
|
Úvod do bio artu
Šperanda, Nina ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; JANOŠČÍK, Václav (oponent)
Bio art je současný umělecký směr, který pracuje s živými organismy (kromě lidí), nebo je vytvářen ve spolupráci s živými organismy.
Je to relativně nové umělecké hnutí, které má své kořeny hluboko v historii evoluce. Vychází z domestikace zvířat a rostlin, technologických objevů, vývoje a vědy.
V minulosti nebylo umění, které by zpochybňovalo svou estetiku a etiku v tak hluboké míře způsobem molekulárním a submolekulárním, jak je tomu u bio umění.
V této práci se budu zabývat historickými vlivy a podmínkami, které vedly k současnému vývoji této oblasti. Pokusím se také vysvětlit problematiku toho, co je bio umění a současně vysvětlit terminologii s ním spojenou. Ve své práci zmíním průlomové objevy a díla současných umělců zabývajících se oborem bio artu.
V teorii bývá estetika bio artu často zastíněna diskuzí o etice, nicméně je velmi důležitou a nedílnou součástí tohoto uměleckého směru. Ve své práci se budu zabývat hlavně estetikou bio umění s odkazem na filosofii. Nastíním stručný přehled názorů současných autorů.
|
|
Cesta polky do opery Prodaná nevěsta
Adams, Tereza ; FRIČOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje popis tance polka, její vznik a krátkou historii. Další část je věnována opeře Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“ od jejího vzniku, přes další uvedení v Národním divadle v Praze až k její současné inscenaci. V závěrečné části jsou popsány tři vybrané choreografie polek z této opery a jejich analýza podle modelu Janet Adshead – Lansdale. Přílohy obsahují životopisy Bedřicha Smetany a choreografů vybraných inscenací – Otto Šandy, Pavla Šmoka a Ladislavy Košíkové.
|
|
Age management
Jirásková, Barbora ; Dvořák, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce zpracovává pojetí koncepce řízení lidských zdrojů s ohledem na věkové složení zaměstnanců v intencích České republiky. V teoretické části je přiblížena historie uplatňování principu age managementu, zaměřuje se na současný demografický vývoj, predikci vývoje věkové struktury obyvatelstva, stárnutí pracovní síly a potřebě zachování pracovní schopnosti do vysokého věku. Poukazuje na nutnost přizpůsobit firemní strategie personálního řízení trendu stárnutí populace. Představuje myšlenky, hlavní výchozí programy a legislativní opatření, která tvoří základ nejnovějších koncepcí a strategických plánů v České republice a Evropě. Empirická část se věnuje specifické úrovni příspěvkové organizace zřízené ÚSC a obsahuje dvě dílčí šetření. Prvním je případová studie řízení věkové struktury zaměstnanců. Výsledná data jsou konfrontována s výsledky dotazníkového šetření mezi zaměstnanci organizace. Druhým šetřením jsou polostrukturované rozhovory se členy managementu a pracovníky personálního oddělení o otázce zavedení age managementu, jejich informovanosti o konceptu age managementu, otázce věkové diskriminace, otázce udržení kontinuity znalostí v organizaci a jejich názorech na uvedená témata. Výstupy z tohoto šetření poukáží na ochotu a připravenost organizace již přijaté principy age managementu dodržovat a dále rozvíjet.
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Opera a nová média.
Gattringerová, Eliška ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (oponent)
Autorka se ve své práci zaměřuje na problematiku opery v nových médiích. V úvodu práce definuje a charakterizuje pojem nová média. Dále se pak zaměřuje především na prezentaci oper prostřednictvím satelitních přenosů do kin v České republice, historií tohoto relativně mladého fenoménu a jeho postupným vývojem. Dalším tématem je pak možnost sledovat přímé přenosy či záznamy oper prostřednictvím internetu na stránkách jednotlivých divadel a jeho možnosti. V neposlední řadě se autorka zabývá také internetovými webovými stránkami, které se v České republice věnují operní problematice, jejich historii, obsahu i specifikům. Shrnuje i další možnosti prezentace opery. V závěru práce se autorka pokouší charakterizovat význam a přínos nových médií pro operu a operní publikum v současnosti.
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
|
Max Frisch: "Andorra" - komplexní scénografické řešení
Trpković, Andrijana ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; TEMPÍR, Nikola (oponent)
Frischovo dílo a obzvláště Andorra se zabývá vyrovnáním se s minulostí a
postojem, jakým k minulosti a činům v ní vykonaným zaujmeme. Zda jsme
schopni sebereflexe, nastavení zrcadla nejen všeobecně - jako národ, ale i v
soukromých životech. Další rovinou hry je nepřizpůsobivost a jinakost hlavní
postavy - Andriho. Frisch zde píše o Andoře, ale zajisté má na mysli své
rodné Švýcarsko, stejně jako já vnímám určitou podobnost ve ,,velikosti"
země, ve které žiji. Tato práce by měla být zamyšlením nad stavem
společnosti a jejím směřováním, stejně jako nad směřováním divadla
(dnešní herec a divák, jejich vzájemný vztah, předstírání vs. autenticita) a
nad stavem kultury všeobecně u nás a také v německy mluvících zemích.
Klíčová
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
