|
Vývoj přípravy dětí na přijetí eucharistie a svátosti smíření
BRYCHTOVÁ, Kateřina
Diplomová práce popisuje vývoj přípravy dětí na přijetí prvního svatého přijímání a první svátosti smíření. V jednotlivých obdobích dějin církev různými způsoby předávala víru a svoji nauku. První křesťané vzdělávali nově příchozí křesťany v katechumenátu. Ve středověku se začíná rozvíjet katecheze a především kázání, která mají vzdělávat jak děti, tak dospělé. Dětem a jejich přípravám na přijetí svátostí není věnováno mnoho pozornosti, děti mohou přijmout svátosti až ve starším věku. Změnu v udělování svátostí přináší dekret Pia X. Quam singulari, o časném a častém svatém přijímání dětí, vydaný v roce 1910. Tento dekret až do dnes ovlivňuje konání příprav prvokomunikantů. Ve své práci jsem z dostupné literatury popsala, jak probíhaly přípravy prvokomunikantů od vydání dekretu až do dnešní doby. Uvádím také, jaké metodické materiály využívali ti, kteří přípravy vedli.
|
|
Eucharistie v Janově evangeliu
POLÁČEK, Martin
Práce se zabývá pojetím eucharistie v Janově evangeliu. První kapitola je věnována pojmům eucharistie, Večeře Páně a Poslední večeře, a také jistému dělení možných přístupů k sakramentalitě v Janově evangeliu. V dalších kapitolách se pak již podrobně zabývá pěti místy Janova evangelia, která jsou v souvislosti s eucharistií nejčastěji uváděna. Je to svatba v Káně (2,1-11), eucharistický úryvek (6,51-58), umývání nohou učedníkům (13,1-20), o kmeni a ratolestech (15,1-17), probodení Ježíšova boku (19,34). Práce se snaží problematiku řešit v co nejširších souvislostech včetně případných Janových inspiračních zdrojů, aby se tak ukázala vzájemná provázanost těchto míst a hluboká teologická koncepce celého evangelia. Za tím, že ustanovení eucharistie je z Poslední Večeře přesunuto do {\clqq}řeči o chlebu života`` v 6. kap. a je nahrazeno mytím nohou, se skrývá zcela konkrétní intence evangelisty. Zřejmě hrozilo, že se eucharistie stane magickým prostředkem, bez pevného vztahu ke vtělení a Ježíšově obětní smrti, které kladou své nároky na život obce křesťanů. Téma svátostí je tak podřízeno kristologickému akcentu.
|
|
Eucharistie jako symbol a rituál v pojetí Louis-Marie Chauveta
Neruda, Václav ; Bauerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jandejsek, Petr (oponent)
Práce Eucharistie jako symbol a rituál v pojetí Louis-Marie Chauveta je reinterpretací dvou zmíněných pojetí eucharistie na základě autorova díla. Práce obsahuje vysvětlení základních pojmů, s nimiž autor pracuje, exkurs do historie slavení eucharistie složený jednak z reflexe novozákonních zmínek o ustanovení a slavení večeře Páně a jednak ze stručného exkursu do dvoutisíciletých dějin církve s ohledem na filosoficko-teologické pozadí a proměny svátostného ritu. Stěžejní část práce se věnuje příspěvku Louis-Marie Chauveta k soudobé reflexi sakramentální teologie. Zatímco L.-M. Chauvet hledá sakramentalitu celého lidského života, v práci jde o přiblížení svátostí jako symbolů, které propojují svět zkušenosti se světem transcendentna pomocí konceptů symbolického řádu, symbolické výměny, či přítomnosti nepřítomnosti. Na symboliku svátostí navazuje jejich ritualita, obojí je zde vztahováno konkrétně k eucharistii. Rituál přirozeně vytváří, skrze symbolický průlom, prostor pro působení symbolů a tím pro komunikaci člověka s Bohem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Corpus Mysticum jako vztah eucharistie a církve v díle Henri de Lubaca
Klír, Daniel ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Resumé bakalářské práce Název: Corpus mysticum jako vztah eucharistie a církve v díle Henri de Lubaca Autor: Ing. Daniel Klír, Ph.D. Vedoucí práce: Th.Lic. Prokop Brož, Th.D. Předkládaná bakalářská práce se zabývá vztahem eucharistie a církve v díle Henri de Luba- ca. Stěžejním materiálem pro vypracování této práce se staly monografie Corpus mysticum. L'Eucharistie et l'Église au Moyen Âge, Étude historique (1944) a Catholicisme: Les aspects so- ciaux du dogme (1938). Práce se snaží ilustrovat vztah eucharistie a církve v rámci hledání původu, vývoje a významu sousloví corpus mysticum. Sousloví corpus mysticum je někdy spojováno s apoštolem Pavlem, není ale biblického pů- vodu. Apoštol sám mluví o Kristově těle (corpus) bez potřeby přidávat adjektivum mysticum. Až do 9. století nebylo žádoucí rozlišovat jednotlivá těla Kristova. Když církevní otcové mluví o těle Kris- tově, myslí tím především církev a její jednotu. V 9. století se opat Paschasius Radbertus zmiňuje o trojím výskytu těla Kristova v Písmu: o tělu narozeném z Panny Marie, svátostném tělu a tělu, kterým je církev. V rámci rozlišování jed- notlivých těl Krista bylo nutné terminologicky odlišit svátostné tělo. Protože za corpus par excel- lence byla považována církev, byl pro eucharistii poprvé použit termín corpus mysticum. Až do 11. století...
|
|
Svět jako "první svátost". Pojetí světa v liturgické teologii Alexandra Schmemanna
Macháčková, Ivana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Alexander Schmemann, jeden z nejvýznamnějších ortodoxních teologů dvacátého. století, pojímá svět ve své liturgické teologii jako dar Boží lásky člověku. Člověk byl stvořen jako kněz stvoření a má stvoření přijímat jako dar a s díkůvzdáním ho má přinášet zpět Bohu. Člověk se ale od Boha odvrátil, žije sebestředně a oddělil světské a posvátné. Spásu vidí Schmemann v Ježíši Kristu, který obnovil vztah člověka k Bohu, obnovil kontinuitu mezi světem a sebou. Ústřední místo v životě víry zaujímá ve Schmemannově teologii liturgie. Eucharistii popisuje Schmemann jako vstup církve do radosti jejího Pána. Má kosmický, všeobjímající charakter a vše proměňuje. Tato liturgie se koná odděleně od světa, za zavřenými dveřmi, ale za svět. V oběti přinášíme Bohu celý svět a ten se v eucharistii stává tím, čím vždy být měl a nebyl. Církev je darem smíření a odpuštění a zastupuje celé stvoření před Bohem. Schmemann klade velký důraz na společenství. Kritizuje však snahy o jednotu církve 'zdola' a. vymezuje se i proti aktivitám církve v oblasti sociální a politické. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Iniciační svátosti - východisko křesťanského duchovního života před Druhým vatikánským koncilem a po něm
Těthalová, Věra ; Kohut, Pavel Vojtěch (vedoucí práce) ; Červenková, Denisa (oponent)
RESUMÉ V diplomové práci na téma Iniciační svátosti - východisko křesťanského duchovního života před Druhým vatikánským koncilem a po něm jsem se snažila osvětlit problematiku svátostí křtu, biřmování a eucharistie. V úvodu jsem představila všech sedmi svátostí a jejich vzájemnou provázanost. V další části jsem popsala vznik a historický vývoj svátostí iniciačních. Z důvodu možnosti porovnání praxe iniciačních svátostí jsem věnovala více pozornosti období před Druhým vatikánským koncilem a po něm, včetně pohledu do současnosti. Soustředila jsem se zvlášť na reformní počiny tohoto koncilu, na jejich uvádění do života a jejich vliv na liturgii a duchovní život křesťanů. Na závěr jsem se dotkla tématu vztahu církve, liturgie, svátostí a věřícího člověka a snažila jsem se zdůraznit jejich neoddělitelnost. Cílem diplomové práce je vyjádřit význam Druhého vatikánského koncilu vzhledem k iniciačním svátostem, nahlédnout do minulé i současné praxe těchto svátostí a pokusit se postihnout pokoncilní obnovu křesťanského duchovního života. Na základě použitých metod (teologické, popisné, historické, srovnávací) jsem došla k závěru, že Druhý vatikánský koncil a jeho reformy které inicioval znamenaly veliký zlom a pozitivní obrat v liturgickému slavení, v přiblížení se církve dnešnímu světu a v pomoci současným věřícím...
|
|
Vývoj farnosti při kostele sv. Jakuba st. v Praze - Stodůlkách v letech 1985 - 2005
Černý, Štěpán ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
RESUMÉ Tato bakalářská práce popisuje vývoj ve farnosti při kostele svatého Jakuba Staršího ve Stodůlkách v letech 1985 až 2005. V této době vývoje došlo k nejvýznamějšímu rozvoji této farnosti od doby vzniku samostatného státu a to zejména díky dvěma spolu souvisejícím okolnostem. Tou první byla rozsáhlá výstavba sídlište Jihozápadní Město a tou druhou vznik Komunitního centra svatého Prokopa. Tato práce se mimo jiné snaží prokázat, že celková situace ve farnosti svatého Jakuba se změnila za dobu dvaceti let jednoznačně pozitivním směrem. Přestože za toto období, které je zde sledováno, došlo ve společenské oblasti k dramatickým změnám, které lze na jedné straně připsat změně společenského systému a na druhé straně celkovému posunu lidstva k materialistickému, respektive globálně zesvětštělému způsobu života. Změny v počtu přijatých svátostí byly znatelné, šlo o jednoznačný nárůst v jmenovitých hodnotách. Procentuální vztah mezi počtem obyvatel a udělenými svátosti se naopak zhoršil, avšak jedná se o trend celospolečenský. V porovnání s komunitními centry v dalších částech Prahy lze hodnotit kladně propojení dopravní, propojení farní a propojení v rámci obce (tzn. městské části). Vzhledem k tomu, že farnost od počátku naprosto a jednoznačně postupovala ruku v ruce s místním úřadem, vyřešili se tím i možné...
|
|
Sociální aspekty v díle Petra Chelčického a jeho odkaz pro dnešní dobu
CINÁDROVÁ, Markéta
Petr Chelčický patří k reformátorům působícím v 1. polovině 15. století. Co se týká jeho životních dat a identity, potýkáme se s řadou nejasností. Je autorem asi 50 dochovaných děl, z nich nejznámější jsou O boji duchovním, Replika proti Rokycanovi, Postila a Síť víry. Hlavním tématem jeho traktátů je především kritika římské církve, odmítání tělesného boje a apel na nenásilí vůbec. Často také řeší věroučné otázky, např. eucharistii, očistec, svátosti, přítomnost Antikrista atd. Chelčický klade důraz na rovnost všech lidí, proto zavrhuje středověké schéma uspořádání společnosti v podobě trojího lidu. Jako základ ideální společnosti postavil lásku bližnímu a zachovávání Božího zákona podle vzoru apoštolů a prvotní církve. Odmítáním násilí se zcela jednoznačně vymezil vůči všem husitským stranám. Po srovnání Chelčického myšlenek týkajících se nenásilí, rovnosti lidí, pravdy, svědomí a utrpení s potřebami naší doby můžeme říci, že jsou stále aktuální.
|
|
Iniciační rituál v kontextu liturgie Arménské apoštolské církve
Macková, Alžběta ; Filipi, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Tato práce představuje iniciační rituál (tedy trojrituál zahrnující svátost křtu, pomázání a eucharistii) a s ním spojené obřady v kontextu současné litergie Arménské apoštolské církve. Na základě autorčina studia v Arménii a setkání s arménskou diasporou ve Vídni jsou v práci na pozadí oficiální literugické formy nastíněny také rozdílnosti běžné liturgické praxe arménské diasporní farnosti ve Vídni a círve na území Arménské republiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
