| |
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
Ekonomické, prostorové a sociokulturní dopady budování velkých nákupních center
Janoušková, Linda ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje ekonomické, prostorové a sociokulturní dopady výstavby velkoplošných nákupních středisek na jejich okolí. V teoretické části shrnuje současnou situaci v České republice, porovnává poznatky ze zahraničí a vykresluje možné dopady bu-dování nákupních center. V praktické části aplikuje získané výsledky na případ nákupního centra City Park Jihlava. Práce identifikuje a hodnotí jednotlivé následky, které způsobila výstavba tohoto centra a následně navrhuje možnosti, jak některé z nich napravit.
|
|
Design motocyklu
Čípek, Roman ; Karásek, David (oponent) ; Zvonek, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem designu motocyklu. Konkrétně se jedná a motocykl určený do města a jeho širšího okolí, jehož charakter nejvíce odpovídá kategorii motocyklů zvané Naked bikes. Pro pohon motocyklu je netypicky zvolen elektromotor. Tento typ pohonu se však v současnosti pomalu dostává i do spojení s motocykly. Toto spojení je pro mnoho lidí zatím stále nepředstavitelné či nepřijatelné. Výsledný designérský návrh respektuje zvolený typ pohonu a kategorii motocyklu a ukazuje jak mohou být tyto dva prvky spojeny, aby tvořily moderní, atraktivně vyhlížející motocykl.
|
|
Vyhodnocení chování psů a jejich majitelů ve vybraných částech města České Budějovice
BÖHMOVÁ, Václava
Cílem této práce bylo zjistit kvalifikovanost majitelů k přístupu ke psovi ve vybraných částech města České Budějovice - v Nemanicích a okolí a ve Stromovce. Dotazník vrátilo 57 majitelů psů, 31 majitelů z Nemanic a 26 majitelů ze Stromovky. Otázky se týkaly původu psa, učení základních povelů, výchovy a reakcí majitelů na situace způsobené psem. Výsledky ukazují, že majitelé ze Stromovky jsou kvalifikovanější než majitelé z Nemanic. Také reakce majitelů na běžné situace se psem byly častěji správné u majitelů ze Stromovky než z Nemanic.
|
|
Fado v kontextu města Lisabon
Kuhnová, Kristýna ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Hudební žánr fado se pokládá za hudební tradici, která vznikla podle dosavadních výzkumů na počátku 19. století ve městě Lisabon nejspíše důsledkem intenzivní portugalsko-brazilské kulturní výměny. I přesto, že je Lisabon hlavním městem fada, jedná se o jednu z nejrozšířenějších hudebních forem v celém Portugalsku. Fado je bezesporu pro Portugalce důležitým a jedním z nejznámějších prvků vlastní kultury. Fado se objevuje v apologetických projevech o národní identitě a portugalské kultuře a je konstantně přítomno mezi emigrantskými komunitami. Je to kulturní praxe, která se vyskytuje na dvou úrovních: amatérské a profesionální. Z pohledu urbánní antropologie má amatérské fado důležitou úlohu v lokálním kontextu lisabonských čtvrtí. Proplétá se sociálními vztahy a jeho stálá přítomnost významně ovlivňuje konfiguraci lokálních kulturních vzorců. Na úrovni profesionální je fado spojováno s charakteristickou praxí v tzv. domech fada v lisabonských historických čtvrtích. Tato místa, i přes masový zájem turistů, jsou důležitým prostorem uchovávání a předávání specifické kulturní praxe. Profesionální fado masivně rozšířilo řady mladé generace fadistů v novém tisíciletí díky obnovenému zájmu publika domácího a především zahraničního. Fado znovu prožívá svůj zlatý věk, jak tomu bylo v 50. a 60. letech 20. století....
|
|
Vysokorychlostní mobilní přístup pomocí řešení "Femtocells"
Novák, Vladimír ; Molnár, Karol (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
První část bakalářské práce popisuje princip mobilních sítí, jejich generace a vývoj. Nejvíce je zaměřena na datové přenosy a na třetí generaci mobilních systémů, které úzce souvisejí s hlavním zadáním. Druhá část se soustředí na historickou a technickou část technologie Femtocells - implementace, architektura, řešení jednotlivých poskytovatelů. V praktické části je rozepsáno řešení Femtocells pro 100 rodinných domků poblíž většího města (např. Brna). Ekonomické porovnání stávající sítě založené na makrobuňkách se síti s prvky Femtocells je popsáno v poslední části. Je zde nastíněna kalkulace, jak by mohlo Femtocells ušetřit náklady na provoz sítě.
|
|
Rozvoj měst v Aleppu
Touchan, Shourouk
Sýrie může posloužit za vhodný příklad rozvoje měst. Tato země se nachází v regionu, který je považován za místo zrodu městského rozvoje s historií přesahující období pěti tisíc let. Sýrie, centrální organizovaný stát, podporuje zejména dvě metropole, a to Damašek a Aleppo. Je těžké najít město podobné Aleppu - takové, ve kterém jsou propojeny ekonomické a architektonické složky v jeden celek, a to už po tisíce let. Aleppo bylo podmaněno mnoha civilizacemi, které se nezbytně podepsaly na městském a architektonickém rázu. Město bylo inhibováno různými národnostmi, obecně rozdělitelnými do tří náboženství, jehož stoupenci spolu žili v harmonii a podíleli se na spolupráci s cílem zlepšení životních podmínek. Město bylo vždy schopno zachovat kontakt s vnějším světem. - Ten město také ovlivnil, stejně jako okolní svět byl ovlivněn jím. K tomuto bylo přispěno zejména díky schopnosti obyvatel utvořit vhodné podmínky ke komunikaci s okolím.
|
|
Poems on walls. Poetry in public space
Chlumová, Jitka ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
V posledních letech je v Nizozemí stále populárnější umísťovat básně ve veřejném prostoru. Nachází se jak ve městech, převážně na zdech a na chodnících, tak i v přírodě. Jsou specifickou, velmi rozšířenou, formou poezie, která až dosud nebyla podrobněji popsána. Tato práce je prvním systematickým pojednáním o tomto fenoménu v Nizozemí. Přibližuje ho ze třech různých perspektiv: jako poetikální objekt sám o sobě, v rámci města jako sociálního prostoru a v rámci literatury. (1) Básně ve veřejném prostoru jsou poetikální objekty pro které je typická vysoká míra interakce mezi textem a jeho nositelem, mediem. Interpretace básně je silně ovlivněna použitým materiálem (kámen, cihly, sklo, kov), typografií a lokací (zeď, chodník, příroda; jejich okolí). Lokace má vlastní společensky kulturní kontext, který dále ovlivňuje vnímání textu. Díky nezvyklému umístění získávají tyto básně jiné publikum. Velice důležité je pro čtenáře překvapení a neočekávanost takového setkání s poezií. (2) Básně jsou součástí prostoru města. Většina z nich je umístěna v rámci organizovaných projektů, což také ovlivňuje, jejich interpretaci. Některé mají společné téma nebo ideu danou iniciátory. Takové projekty mohou reprezentovat určité charakteristiky města nebo vytvářet jeho ,,image". Takový image je zamýšlen jak pro turisty,...
|
|
Unpaid work in the Czech Republic
Daňová, Lenka ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem mé práce je zjištění rozsahu neplacené práce v České republice, konkrétně v hlavním městě Praha a jejím okolí, a zjištění velikosti neplacené práce žen a mužů, zda existují významné rozdíly mezi pohlavími v neplacené práci. Tento cíl jsem se snažila zjistit na základě zkušeností ze zahraničí, konkrétně z výzkumu OECD a na základě průzkumu na Slovensku z roku 2011. V České republice jsem svůj cíl zjišťovala pomocí dosavadních průzkumů, ale hlavně na základě svého dotazníkového průzkumu, který jsem realizovala v hlavním městě Praha a v jejím okolí. Součástí práce je i teoretická část, kde jsem se pokusila přiblížit význam neplacené práce a genderové nerovnosti hlavně na trhu práce. V práci jsem shrnula dosavadní výsledky průzkumů, zabývající se problematikou neplacené práce. Hlavním přínosem mé práce je průzkum v České republice, protože se zde žádný podobný průzkum zatím nekonal. Přínosem je i navržení možných změn, protože byl potvrzen předpoklad, že ženy věnují více času neplacené práci jako muži. Tyto změny by mohly pomoci tuto nerovnost kompenzovat.
|
host ::
