|
Vlastní kapitál
Beldíková, Michaela ; Procházka, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vlastního kapitálu. Vymezuje jednotlivé složky vlastního kapitálu, zvyšování a snižování základního kapitálu u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným.V práci je také naznačen dopad fúze na vlastní kapitál společnosti. Práce je doplněna řadou příkladů, pro lepší pochopení daného problému.
|
|
Rozhodování pražských filmových diváků
Macháček, Ivan ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Zelený, Martin (oponent)
Cílem této práce je zmapovat postoje pražských filmových diváků ke sledování filmů v kině a doma a zjistit, podle jakých faktorů se rozhodují při výběru konkrétního filmu ke zhlédnutí. Prostředky k dosažení tohoto cíle jsou rešerše existující literatury spojené s tímto tématem a vlastní výzkum formou dotazníkového šetření na vzorku obyvatel Prahy s odpovídajícím demografickým složením. Nejzásadnější závěry tohoto šetření se týkají četnosti sledování filmů v kině a doma, postojů k původu a lokalizaci filmů, postojů k jednotlivým žánrům, faktorů ovlivňujících výběr filmu a porovnání výsledků jednotlivých demografických skupin (podle pohlaví, věku a vzdělání) v rámci těchto okruhů.
|
|
Ocenění firmy MSV Metal Studénka, a. s.
Honc, Adam ; Strouhal, Jiří (vedoucí práce) ; Smrčka, Luboš (oponent)
Cílem diplomové práce je stanovení tržní hodnoty podniku MSV Metal Studénka, a. s. k 31. 12. 2015. Práce je rozdělena na teoreticko-metodologickou a praktickou část. Teoreticko-metodologická část obsahuje vymezení pojmů, postupů a metod, které se týkají jednak problematiky oceňování podniku, ale zároveň i problematiky insolvenčního práva se zaměřením na restrukturalizaci podniku. V praktické části je následně aplikován teoretický podklad. Po úvodním představení podniku, včetně stručného popisu průběhu insolvenčního řízení, je provedena strategická a finanční analýza. Po zhodnocení finančního zdraví a budoucí perspektivy podniku následuje rozdělení aktiv na provozně nutná a nenutná, analýza a prognóza generátorů hodnoty, sestavení finančního plánu a vlastní ocenění. Pro výsledné ocenění podniku je použita výnosová metoda diskontovaných peněžních toků ve variantě volných peněžních toků pro vlastníky a věřitele (FCFF).
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Filmový cestovní ruch
Čepková, Petra ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nový fenomén v oblasti cestovního ruchu - filmový cestovní ruch. Hlavním cílem práce je charakterizovat filmový cestovní ruch, který může být nástrojem ke zvýšení návštěvnosti dané destinace, ve které probíhalo natáčení. Dalším hlavním cílem zhodnocení filmového turismu v Evropě, respektive ve Velké Británii a Severním Irsku, které jsou v této oblasti na poměrně vyspělé úrovni. Práce je rozdělena do osmi hlavních kapitol, kdy v první kapitole je stručně definován pojem cestovní ruch, jeho význam a typy dle místa jeho realizace. Ve druhé kapitole je přiblížen destinační managment, na který navazuje marketingové řízení destinace ve čtvrté kapitole. V páté části je charakterizován filmový cestovní ruch, jeho historie, nabídka, filmové marketingové nástroje a typologie účastníka filmového cestovního ruchu. Následující části zachycují význam a efektivitu filmového turismu, filmový turismus v České republice a v Evropě, kde byla hlavní pozornost věnována Velké Británii a Severnímu Irsku. Závěrečná část obsahuje vlastní výzkum, kdy pomocí kvantitativního i kvalitativního šetření byl zkoumán potenciál filmového cestovního ruchu u respondentů z České republiky.
|
|
Klíčový záběr u režisérů, pracujících s vnitrozáběrovou montáží a stylizací
Ruzyak, Pavel ; BERNARD, Jan (vedoucí práce) ; KLEPIKOV, Milan (oponent)
Práce si klade za cíl prozkoumat pojem dlouhého filmového záběru ve spojení se stylizací filmové scény.
Na třech vybraných režisérech je ukázána hlouběji problematika a možnosti uměleckého vyjádření formou dlouhého záběru a stylizace. Stylizace se týká především filmové scény (mis-en-scène) a jednotlivých prvků (herectví, filmových rekvizit, filmového prostoru, zvukové složky,...).
Stylizací a dlouhým záběrem se práce zabývá jak způsobem obecné analýzy, tak i zkoumáním použití v tvorbě konkrétních režisérů a v konkrétních filmech.
Jako hlavní režiséry této práce jsem vybral Andreje Tarkovského. Carla Th. Dreyera a Béla Tarra a jejich tři filmy (ve stejném pořadí) - Oběť, Gertrud a Satanské tango.
Vybraní režiséři a filmy jsou z mého pohledu nejlépe odpovídající příklady k pojmu stylizace a dlouhého záběru kvůli jasnému rukopisu a ucelenosti formy.
Snažím se vycházet především z vlastní analýzy a reflexe nad pojmem dlouhého záběru při stylizaci na základě literatury, filmů a vlastní tvorby, využívám ovšem i přímo citáty tvůrců a pasáže z teoretických textů.
Práce je svým druhem nejblíže analyticko-esejistické studii.
|
|
Profil návštěvníků v turistické oblasti Toulava
PLZÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na turistickou oblast Toulava, která byla založena před třemi lety. Toulava vznikla spojením krásné a čisté přírody, bohatých lesů a turisticky atraktivních cílů. První část práce je zaměřena na studium odborné literatury. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vlastní výzkum. Cílem bakalářské práce bylo sestavit profil návštěvníka turistické oblasti Toulava. Návštěvníci Toulavy vyplňovali dotazník na různých turistických místech v dané destinaci. Vlastní výzkum byl následně porovnán s profilem návštěvníka z roku 2013. Po porovnání obou výzkumů bylo zjištěno, že profil návštěvníka je téměř stejný, a proto byl navržen produkt, který by mohl zvýšit atraktivnost turistické oblasti a přilákat potenciální turisty.
|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Generování vlasů interpolací
Šik, Martin ; Křivánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolomazník, Jan (oponent)
Tato diplomová práce popisuje procedurální generátor vlasů, který je schopen vygenerovat vlasy z pouze pár řídících vlasů, které jsou přímo modelovány 3d umělcem. Generátor vlasů je součástí projektu Stubble - nástroje na modelování vlasů v Autodesk Maya. Procedurální generátor vlasů umožňuje generování vlasů během vykreslování, a tudíž není potřeba ukládat vlasy do souborů se scénou, což výrazně zrychlí vykreslování. Vlasy mohou být taktéž generovány interaktivně a zobrazeny pomocí OpenGL během modelování v Maye. Generované vlasy jsou hlavně spočteny pomocí interpolace z již zmíněných řídících vlasů, ale zároveň jsou ovlivněny mnoha nastavitelnými vlastnostmi. Tyto vlastnosti umožňují změnit geometrii vlasů pomocí šumových funkcí, definovat barvu a tloušťku vlasů a mnohem více. Abych určil pozice vlasů na dané trojúhelníkové síti, používám vlastní vzorkovací algoritmus, který generuje náhodné vzorky na trojúhelníkové síti dle hustoty dané 2-dimenzionální texturou. Můj vzorkovací algoritmus používá novou techniku ke generování vzorků z diskrétní distribuce. Tato technika může být použita v jiných aplikacích než je vzorkování trojúhelníkových sítí.
|
host ::
