|
Pohled učitelů na vlastní profesi
BRAŠNOVÁ, Miroslava
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímání učitelské profese samotnými vyučujícími, kteří působí na druhém stupni základních škol. V teoretické části jsou zpracovány informace, týkající se činností, problémů, kompetencí, rolí, prestiže, platu a společenského postavení této profese. V praktické části jsou pak zpracovány rozhovory s učiteli, kteří odpovídali na to, jak svou profesi vnímají a co si o ní myslí z hlediska pracovní náplně, profesních problémů, platových podmínek, kompetencí atd.
|
|
Humanitární a vzdělávací projekty v Keni
Hrabovská, Monika ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Přílohy Závěr Na závěr této práce bych chtěla říct, že jsem ráda, že jsem si toto téma vybrala a mohla jej zpracovat za pomocí odborného dohledu, který byl potřeba, aby práce nebyla subjektivně zpracovaná. Hlavním a nejpodstatnějším cílem celé práce bylo zjistit zásadní informace o humanitárních a vzdělávacích projektech v Keni a o životě v ghettu. V prvním výzkumu, kde jsem měla stanovené 4 cíle a 4 hypotézy jsem dospěla k závěru, že je potřeba všech humanitárních, rozvojových a vzdělávacích projektů. Jelikož nejde přímo určit nebo stanovit, zda-li nemocnice je důležitější než škola, či dětský domov pro zkvalitnění života obyvatel Keni. Proto bychom vždy měli na začátku zjistit, který z plánovaných projektů je potřeba v dané chvíli v dané oblasti. Dalším podstatným bodem považuji názory Keňanů, kteří sami řekli, že obyvatelé, kterým je pomoc poskytována by se měli podílet na budování projektu a také na jeho dalším rozvoji, aby nedošlo k tomu, že by lidé v Keni přestali spoléhat sami na sebe, mohli by přestat pracovat nebo se snažit najít si práci na uživení rodiny. Proto si i já myslím, že každý projekt by měl byl stanoven tak, aby se na práci mohli podílet všichni účastníci. Co bych velmi ráda na konci prvního výzkumu vyzdvihla je hlavní myšlenka projektu Afrika Africe. Mladí Keňané, kterým byla nabídnuta...
|
|
Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989).
ŘÍHOVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989). Práce sester v terénu prošla během svého vývoje značnými změnami. Ovlivňovalo ji mnoho faktorů dané doby. Sestry se musely těmto faktorům snažit co nejlépe přizpůsobit, aby mohly poskytovat potřebnou péči. Cílem práce bylo zmapovat práci sester v terénu a podat ucelený přehled o tom, jak probíhala péče v minulém tj. 20. století, s ohledem na společenský kontext doby. Zmapovat a popsat činnost sester v péči o různé skupiny obyvatel dle věku, pohlaví a sociální situace. Bakalářská práce je psána metodou podrobné rešerše. Práce zachycuje to, jak vykonávaly sestry práci v terénu v období od roku 1901 do roku 1989. Období byla rozčleněna na jednotlivé časové úseky na základě historických mezníků. Pro sestavení práce bylo nutno vyhledat a nastudovat velké množství zdrojů. Po prostudování dostupných pramenů byl utvořen souhrn informací, členěný dle jednotlivých časových období. Doplněný o informace ukazující danou dobu, jako jsou politické a sociální aspekty. Na začátku práce byla stanovena výzkumná otázka: Jak probíhala práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989)? Pro ucelenější náhled na problematiku je zařazena kapitola mapující práci sester v terénu před rokem 1901. Práce sester v terénu na počátku 20. století nebyla příliš rozvinutá. Poskytovaly ji převážně řádové sestry a malá část školených ošetřovatelek. O rozvoji domácí péče lze hovořit hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Ve dvacátých letech byly zakládány poradny a zaváděla se ošetřovatelská péče v rodinách. Sestry v této době zajišťovaly nejen odbornou péči, ale mnohdy i chod domácnosti nemocných. Osvědčila se činnost poraden, která se nadále rozšiřovala. Dětské sestry z poraden plnily i funkci školních sester. Práce sester v terénu probíhala i v době obsazení našeho území. Sestry zajišťovaly základní potřeby, někdy i domácnost, odbornou péči, dbaly na hygienu a poučovaly nemocné o léčebném režimu. Pořádaly různé kurzy. V době bojů na našem území poskytovaly sestry potřebnou péči vojákům i civilistům. Mnohdy přímo v bojové linii, či na provizorních ošetřovnách a v protileteckých krytech. V poválečném období bylo zrušeno návštěvní ošetřovatelství a poradny byly přičleněny k ústavům národního zdraví. Návštěvní ošetřovatelství probíhalo v rámci obvodů. Při návštěvním ošetřovatelství sestry prováděly odborné výkony, edukaci a kontrolu stavu pacienta. Neodborné výkony většinou vykonávaly pracovnice nově vznikajících pečovatelských služeb. Sestry měly na starost nejen návštěvy pacientů, ale i hygienické kontroly a zajišťování první pomoci. Nově také vznikla dispenzární péče a funkce závodních, či školních sester. V sedmdesátých letech dochází k výraznému prohloubení terénní práce sester. Byly zřizovány tzv. úvazky na 0,5 obvodu. Specializované na chronicky nemocné a starší občany. Sestry pracující v této službě byly vyčleněny pouze pro návštěvní ošetřovatelství. V osmdesátých letech došlo k rozšíření péče o staré a chronicky nemocné. Rozrůstala se pečovatelská služba. Geriatrické sestry jednou za půl roku navštěvovaly všechny občany starší 65 let. V této době se kladl čím dál větší důraz na prevenci. V současné době na našem území poskytují péči v terénu agentury domácí péče. Poskytovaná péče je multidisciplinární a velmi důležitá je spolupráce klienta s agenturou. Výhodou agentur domácí péče jsou nižší náklady oproti pobytovým zařízením. V současné době se péče poskytuje pouze lidem se zdravotními obtížemi, proto velkou část klientů tvoří geriatričtí pacienti. Domácí péče má však různorodé spektrum klientů. Práce sester v terénu byla vždy velmi náročná, ale zároveň atraktivní práce. Vyšší nároky na sestry vyvažovala jejich větší samostatnost. V průběhu let došlo k výraznému rozvoji péče a změně náplně práce.
|
|
Infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče.
BUDÍNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřená na infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče. Navzdory tomu, že se kvalita ošetřovatelské péče, ale také samotná prevence nemoci neustále zlepšují, infekce močových cest se nadále řadí mezi jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku. Z tohoto důvodu je velmi důležité uvedení do problematiky tohoto onemocnění, seznámení se s ošetřovatelskou péčí o dítě a veškerá specifika týkající se práce sestry. Teoretická část práce se zabývá samotným onemocněním infekce močových cest u dětí, od anatomie a příznaků, až po diagnostiku a léčbu. Dále se zaměřuje na práci sester při ošetřování dítěte s infekcí močových cest. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny dva cíle. První cíl bakalářské práce měl zmapovat ošetřovatelské problémy u dětí s infekcí močových cest. Druhý cíl měl za úkol zjistit zásady v ošetřovatelské péči u dítěte s IMC. Oba cíle byly stanoveny jak z pohledu sester, tak rodičů. Empirická část bakalářské práce byla zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření. Byla zde použita metoda nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 10 respondenty. První polovinu respondentů tvořily sestry, pracující na dětském lůžkovém oddělení a druhou polovinu rodiče dětí, hospitalizovaných na dětském lůžkovém oddělení s onemocněním infekce močových cest. Při zpracovávání rozhovorů, byla použita metoda otevřeného kódování, speciálně metoda tužka a papír. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké existují zásady v souvislosti s ošetřovatelskou péčí u dětí s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 2: Jaké znalosti o infekci močových cest mají rodiče dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké ošetřovatelské problémy mají děti s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 4: Jaké znalosti z hlediska ošetřovatelské péče mají rodiče dětí? Výsledky výzkumného šetření ukázaly nejčastější ošetřovatelské problémy, které byly dále rozděleny dle odpovědí respondentů. Z rozhovorů sester vyplynuly 3 nejčastější ošetřovatelské problémy. Jedná se o problematiku hypertermie, dále akutní bolest a riziko infekce. Shodně byly v souvislosti s touto problematikou uváděny i způsoby jejich řešení. Především se jednalo o podávání analgetik a antipyretik, dle ordinace lékaře a dodržování bariérové ošetřovatelské péče k předcházení vzniku infekce. Z rozhovorů s rodiči vyplynuly nejčastější problémy týkající se dítěte. Jednalo se především o bolest a hypertermii. S tímto tématem byly dále propojeny i způsoby řešení problému, kdy nejčastější odpovědí bylo podávání antibiotik cíleně na infekci močových cest. Dále z výzkumného šetření vyplynuly zásady ošetřovatelské péče poskytované u dítěte s infekcí močových cest. Tyto výsledky se také rozdělují dle odpovědí respondentů. Sestry v rozhovorech shodně uvedly, že u dítěte s infekcí močových cest, neexistují žádné specifické zásady pro ošetřovatelskou péči. Tuto péči provádějí stejným způsobem, jako u dětí s jiným onemocněním. Z rozhovorů dále vyplynuly konkrétní postupy v ošetřovatelské péči, jako jsou hygiena, podávání léků, měření tělesné teploty, odběry moči a krve, dodržovat dostatečný pitý režim pacienta, zápis do dokumentace atd. Zajímavostí je položka týkající se edukace pacientů a rodičů. Sestry na toto téma uvedly, že rodiče pacienta needukují. Tento druh péče zde provádí pouze ošetřující lékař. Z výsledků šetření je zřejmá většinová spokojenost, týkající se péče, edukace atd., jak ze strany ošetřovatelského personálu, tak ze strany rodiny. Na druhou stranu by však tyto výsledky mohly posloužit k částečné změně, týkající se především provedení sesterské edukace. Tato změna by mohla v budoucnu posloužit k ještě větší spokojenosti pacientů a jejich rodiny a dále ke snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí.
|
|
Krize a osobnostní růst. Možnosti a metafory krize
Veselá, Ivana ; Šípek, Jiří (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Každý lov k má zkušenost s krizí, je to p irozená sou ást lidského života. Krize v sob skrývá potenciál v podob výzvy a možnosti nového vnímání sv ta a sebe sama. V této práci se zam uji na možnosti, které se lov ku otevírají v p ípad , že vyhledá odbornou pomoc. P edpokládám, že krize je sou ástí procesu osobnostního r stu. Hlavní teoretické kapitoly se tedy týkají t chto dvou témat. Krizi nejprve definuji v etn jejího pr b hu a r zných typ . Následn ji za azuji do kontextu náro ných životních situací v etn možností strategií zvládání. Osobnostní r st definuji i z hlediska vývoje a zm ny. Obojí je zam eno procesuáln . Cílový stav je nazna en v subkapitole o optimální osobnosti. Dále se zabývám oblastí pozitivní psychologie, která se soust edí p edevším na kvalitu života lov ka. Za nejd ležit jší koncepty ve vztahu ke krizi, které zde zmi uji, považuji Rotter v Locus of control a Seligman v nau enou bezmocnost. Z oblasti psychoterapeutických sm r jsem zvolila existenciáln -humanistickou tradici, která nejvíce odpovídá mé výzkumné otázce na možnosti krize. V nuji se zde zakladatel m hlavních sm r - V.E. Franklovi a Logoterapii, A. Maslowovi a Humanistické psychoterapii, C. R. Rogersovi a Na klienta orientované psychoterapii a F. Perlsovi a Gestalt psychoterapii. Navíc je v teoretické ásti ješt kapitola o...
|
|
Specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska Psychiatrie patří mezi základní lékařské obory. Jejím úkolem je diagnostika, léčba a prevence duševních onemocnění. Psychiatrie v sobě zahrnuje psychiatrii dospělých, dětskou a dorostovou psychiatrii, gerontopsychiatrii, psychiatrickou adiktologii, psychiatrickou sexuologii a psychiatrickou rehabilitaci. Důležitost oboru psychiatrie v dnešní době stoupá, podle epidemiologů můžeme pozorovat v počtu psychiatrických pacientů mírnou vzestupnou tendenci. Světová zdravotnická organizace, dále jen WHO, uvádí, že duševní poruchy představují téměř 20% nemocí v evropském regionu. Porucha duševního zdraví postihne během života každého čtvrtého člověka. Práce sestry na psychiatrickém oddělení se výrazně liší od práce na jiných standartních odděleních. Je náročná jak po fyzické, tak po psychické stránce. Na tomto oddělení je velice důležité, aby sestra navázala blízký vztah s pacientem a získala jeho důvěru. Sestra musí být pro pacienta oporou v jeho těžkých obdobích. Cíle práce Cílem této práce bylo zmapovat odlišnosti práce setry na psychiatrickém oddělení, zjistit jaké komunikační dovednosti musí všeobecná sestra ovládat na psychiatrickém oddělení, dále pak zjistit možnosti dalšího vzdělávání sester v oboru psychiatrie v rámci celoživotního vzdělávání. Metodika Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metodika. Údaje byly získávány metodou rozhovoru. Před provedením samotného výzkumného šetření bylo zažádáno o povolení hlavní sestry, která s provedením výzkumného šetření souhlasila. Ve spolupráci s vrchní a staniční sestrou psychiatrického oddělení bylo zrealizováno sedm rozhovorů se sestrami. Zcela anonymní rozhovor obsahoval dvanáct otázek. Jednotlivé rozhovory byly písemně zaznamenávány, protože se zaznamenáváním na diktafon respondentky nesouhlasily. Písemné záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky byly následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Výzkumné šetření probíhalo v období února a března 2013. Výsledky Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že práce sestry na psychiatrickém oddělení se v mnohém liší od práce na jiných odděleních. Měla by zde pracovat sestra, která se o obor zajímá a má přehled v psychiatrické problematice. Sestra na psychiatrii by měla být zručná, pohotová a měla by mít stálý přehled o pacientech, aby byla schopná včas vypozorovat případné změny v jejich chování. V psychiatrické ošetřovatelské péči je především důležité správně komunikovat s různými typy pacientů. Proto je pro sestru důležité orientovat se v psychiatrických onemocněních a jejich symptomech. Chování, vnímání a komunikaci psychiatrického pacienta totiž často ovlivňuje samotné onemocnění. Vznikají tak různé komunikační bariéry, se kterými si musí sestra poradit. Proto by měla umět správně využívat všechny složky verbální i neverbální komunikace. Příprava na mimořádné události spočívá hlavně v pravidelném školení BOZP, požární ochrany a prostudováním metodických pokynů a standardů psychiatrického oddělení. Také je určitá příprava věnována na prevenci mimořádných událostí. Možností pro další vzdělávání v psychiatrickém ošetřovatelství je podle dotazovaných sester dostatek. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že se sestry o vzdělání aktivně zajímají a samy ho vyhledávají. Ve vyhledávání vhodných vzdělávacích akcích jsou sestry dostatečně podporovány ze strany nadřízených. Závěr Vzhledem k celkovému pohledu na výsledky práce lze konstatovat, že výzkumné otázky byly zodpovězené a stanovené cíle této práce byly splněny. Výsledky této bakalářské práce mohou sloužit jako podpůrný text při přednáškách o ošetřovatelské péči na psychiatrickém oddělení. Práce může také sloužit studentům jako studijní a podkladový materiál pro studium i jejich vlastní práce.
|
|
Přínosy supervize z pohledu zdravotních sester
Pastucha, Petr ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vosečková, Alena (oponent)
Práce se věnuje problematice využití supervize ve zdravotnictví, možnostem jejího hodnocení, uvádí a diskutuje dostupné evaluační nástroje. Srovnává místo supervize v jiných oblastech péče a ve zdravotnictví, uvádí specifika povolání zdravotní sestry v domovech pro seniory. Zmiňuje kontext klinické supervize v zahraničí, zejména na příkladu Velké Británie. Ve výzkumné části práce se autor zabývá zkoumáním přínosů supervize ve vztahu k délce praxe a k délce zkušenosti se supervizí v jednotlivých funkcích supervize (podpůrné, řídící a vzdělávací) i souhrnně. Závislost těchto charakteristik ve vztahu k přínosům supervize jsme neprokázali. Při kvantitativní analýze dat byly přínosy supervize v jednotlivých funkcích vyvážené. Odlišné výsledky přinesla analýza volných výroků respondentek, v tomto případě výrazně prominovalo ocenění podpůrné funkce supervize. K hodnocení přínosů supervize autor použil dotazník adaptovaný z anglického originálu, diskutuje některé jeho psychometrické charakteristiky, možnost využití v běžné praxi. Srovnání vybraných 7 domovů pro seniory potvrdilo signifikantně významné rozdíly v kvalitě supervize, což otevírá prostor pro ověření dalších hypotéz. Klíčová slova: domov pro seniory, efekt supervize, funkce supervize, přínosy supervize, supervize, zdravotní sestra.
|
|
Canisterapie ( Zooterapie) ve speciálních vzdělávacích zařízeních
Kučerová, Libuše ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na canisterapii jako možnou terapeutickou metodu, využívající působení zvířete na zdraví člověka, a její použití v praxi. Cílem práce je ověřit v praxi, zda jsou dispozice některých plemen psů pro tuto metodu lépe využitelné. Zaměřuje se na výběr vhodného psa, s ohledem na jeho pohlaví, stáří a charakter. Teoretická část rešeršně zpracovává formy, metody, způsoby a zásady canisterapie. Zaměřuje se na jejich využití v Domovech pro seniory a v Ústavech sociální péče. Část je věnována výběru a přípravě vhodného psa a jeho využití ve zdravotně sociální oblasti. Praktická část ověřuje vhodnost různých plemen pro jednotlivé metody canisterapie. Pro výzkum je použita metoda dotazníku a pozorování. Analýzou odpovědí na jednoduché otázky byly vyvozeny závěry, které jsou dále zpracovány do přehledných grafů. Převážná většina výsledků se shoduje s názory odborníků, například že není rozhodující plemeno psa, ale jeho charakterové vlastnosti a pozitivní vztah k lidem. K novým poznatkům patří zjištění, že stáří psa není rozhodující pro terapii a záleží především na aktuálním fyzickém a psychickém stavu zvířete.
|
|
My přežili! My svědčíme! Reflexe koncentračních táborů z pohledu odborné literatury a pamětí dobových svědků
BAROŠOVÁ, Jitka
První část této práce tvoří seznámení se základními informacemi o koncentračních táborech, jejich vývoj, prostředí v jakém uvěznění žili, s jakými problémy se museli potýkat během jejich pobytu v koncentračním táboře, jejich rozdělení, psychologický nástin jednání, jak uvězněných, tak i pachatelů. V první části dále popisuji obraz doby od Mnichova do osvobození a vnímání okupace českým obyvatelstvem. Druhá část je tvořena vzpomínkami pamětníků v původním znění bez úprav. A to z důvodu, že každý osud, každé svědectví je zcela jedinečné a dává nahlédnout do způsobu života a pocitů, které se liší příběh od příběhu. Upravením textu vzpomínek bych nedosáhla stejně silného působení, jako v případě originálního textu pamětníků. V závěru dávám nahlédnout nejen do vzpomínek živých, ale zveřejňuji i korespondenci, tzv. motáky, které byly odesílány jednou z mnoha obětí nacistického teroru.
|
|
Biochemické laboratorní metody diagnostikující poškození srdečního svalu
KOPŘIVOVÁ, Olga
Anotace (abstrakt): Velmi dynamicky se rozvíjející součástí klinické biochemie jsou v posledních letech biomarkery diagnostikující srdeční poškození. Zavádění nových biomarkerů srdečního poškození je velmi rychlé, většinou jsou zaváděny do praxe bez širších klinických a analytických zkušeností. Během několika málo let jsou to nové metody stanovení myoglobinu, stanovení troponinů (cTnI, cTnT), CK-MB mass koncentrace, BNP a další. Snahou klinických biochemiků a kardiologů je postihnout pomocí kardiomarkerů všechny etapy a stupně poškození myokardu u akutních koronárních syndromů. Tato vyšetření mění zásadně pohled na diagnostiku, určení prognózy a terapie u akutních koronárních syndromů. Ve své práci jsem zpracovala retrospektivní analýzu dat pacientů prezentovaných na interní ambulanci s bolestmi na hrudi. Byla analyzována hodnota ukazatelů poškození myokardu a jejich dynamika z pohledu definitivní diagnózy. Vlastní analýzu jsem prováděla na OKB Nemocnice Písek, a.s. Cílem práce bylo postihnou význam jednotlivých markerů srdečního poškození a zjistit zad vyšetřovaný soubor markerů na OKB Nemocnice Písek, a.s. je dostačující pro správnou a rychlou diagnostiku akutního infarktu myokardu. V rámci této práce jsem posuzovala zda panel kardiálních markerů neobsahuje nadbytečné metody. Na OKB Nemocnice Písek, a.s.je zaveden do panelu markerů srdečního poškození: myoglobin, troponin I, CK-MB mass a marker srdečního selhání BNP. Vzorcích 56 pacientů jsem analyzovala přítomnost výše zmíněných markerů srdečního poškození a srdečního selhání. Vyšetřovány byly pouze markery, které naordinoval ošetřující lékař. V souboru 56 pacientů, kteří byli vyšetřováni s bolestmi na hrudi, prokázaly naměřené hodnoty troponinů infarkt myokardu u 16 pacientů, hodnoty CK-MB mass u 16 pacientů, myoglobinu 12 pacientů. V kontrolním souboru 22 pacientů s bolestmi na hrudi byly naměřeny hraniční hodnoty troponinu I u 3 pacientů bez zvýšení dalších markerů srdečního poškození. U 2 pacientů byla vysoká hodnota tropopninu I u neischemického poškození srdce (akutní perikarditida), což odpová údajům v odborné literatuře. Práce ukazuje, že hladina troponinu I odráží relativně přesně srdeční poškození, troponin I je dostatečně kardiospecifický, ale není dostatečně časným markerem. Pro časný záchyt akutního infarktu myokardu je důležité stanovení myoglobinu, který je detekovatelný do 2 hodin od začátku potíží, ale není dostatečně kardiospecifický. Průběh elevační vlny CK-MB mass kopíruje průběh elevační vlny troponinu I a proto se vyšetření tohoto markeru jeví jako nadbytečné při současném vyšetřování troponinu I a myoglobinu k průkazu poškození srdečního svalu.
|
host ::
