Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,409 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.14 vteřin. 


Krizová intervence jako forma pomoci žákům SPŠ Tachov
Klimeš, Milan ; Sivek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Černá Lammelová, Alexandra (oponent)
Práce popisuje a vyhodnocuje možnost použití krizové intervence ve školním prostředí. Učitel je zároveň pracovník pomáhající profese. Pomocí krizové intervence se řeší psychosociální problematika studentů, která se týká školních, rodinných a osobních záležitostí studentů. V teoretické části je vymezen pojem krize, jsou popsány příčiny krize, jednotlivé typy krize a podána stručná charakteristika zvládání strategie krize. Je popsán postup řešení krize a zmiňují se základní formy odborné krizové pomoci. V části nazvané krizová intervence je vymezen pojem krizové intervence a popsány její důležité principy. Dále se práce zaměřuje na průběh krizové intervence, popisuje pracovníka krizové intervence a specifika práce ve školním prostředí. V praktické části je popsáno hodnocení chování žáků a uveden jeden příklad řešení krizové intervence. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Možnosti zefektivnění programů primární prevence
Hermanová, Lenka ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Poznatky z výzkumů uvádí nutnost začít preventivně působit již od nejnižšího věku jedince. Tuto funkci má mít v dětství nejdříve rodina a nejbližší okolí, poté ji přejímají nejprve předškolní zařízení a následně škola. Tato práce se týká možností zefektivnění primárně preventivního působení na děti a mládež. Zaměřuje se hlavně na nejvíce využívané primárně preventivní programy ve školách. Kromě tohoto působení jsou velice důležité i další možnosti působení. Je to právě vliv nejbližšího prostředí, tedy hlavně rodiny a vrstevníků, ale také podmínky ve společnosti. Právě v tomto prostředí se vyskytuje celá řada ochranných a rizikových činitelů, které mohou riziko zvyšovat nebo zmenšovat. Existuje celá řada postupů a kritérií, které by měly primární programy splňovat, aby je bylo možné považovat za co nejvíce efektivní. I v tomto případě platí, že obsah i formy programů se musí lišit podle věku jedince. Obsahem práce jsou tedy specifika primární prevence podle věkových skupin, nejčastěji používané typy programů a metody, jakými je možné preventivně působit, jak v rodině, tak ve škole. Dále jsou uvedeny i konkrétní možnosti a prvky, ze kterých by se měl skládat komplexní a efektivní školní primárně preventivní program. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Prvky pedagogiky Marie Montessori v české mateřské škole
RAČÁKOVÁ, Veronika
Práce poukazuje na možnosti využití prvků Montessori pedagogiky v běžné mateřské škole. Teoretická část se věnuje alternativnímu směru Montessori, osobnosti Marie Montessori, jejímu pojetí dítěte a pedagogiky s veškerými principy a pohledem na osobnost učitele. V praktické části je zpracovaná případová studie, která přesně popisuje vznik a vývoj třídního vzdělávacího programu s prvky Montessori pedagogiky v podmínkách běžné mateřské školy. Tato studie je zaměřena na přípravu podmínek, volbu metod a tvorbu obsahu ve vztahu k potřebám a zájmům dětí. Evaluace třídního vzdělávacího programu odhaluje, do jaké míry je možné zařadit do prostředí běžné mateřské školy prvky Montessori pedagogiky tak, aby bylo vše v souladu s Rámcově vzdělávacím programem. Práce je doplněna fotografickou přílohou.

Integrované vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami - kazuistika
Habartová, Iva ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat současný stav integrovaného vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. dítěte s vysocefunkčním autismem v kombinaci s praktickou hluchotou. Teoretická část práce vymezuje pomocí metody analýzy odborné literatury termín integrace, dále jsou definovány pojmy sluchové postižení a autismus jako příčiny, které limitovaly žáka v jeho zapojení do vzdělávání v běžné základní škole. Praktická část práce je zaměřena na zpracování případové studie - kazuistiky žáka. Popisuje zkušenosti ze současného integrovaného vzdělávání v základní škole speciální, kde je žák vzděláván dle Rámcového vzdělávacího programu pro Základní školy, s výhledem brzké integrace zpět do běžné základní školy, případně dle rozhodnutí rodičů do základní školy pro neslyšící. Při zpracování kazuistiky byly použity metody: pozorování a rozbor edukačních produktů žáka.

Specifika personálního výběru pro obsazování manažerských (řídících) pozic ve školském systému České republiky v komparaci s personálním výběrem do řídících struktur mimo oblast školství
Strejcovská, Barbora ; Krutská, Dagmar (vedoucí práce) ; Hamerníková, Dana (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá rozdíly mezi výběrem a následnou alokací lidských zdrojů na manažerské posty v resortu školství versus komerční sféře. Práce vychází z dlouhodobého sledování popisovaných rozdílů a využívá základní poznatky z personální psychologie včetně moderních psychologických metod typologií osobnosti. V práci jsou použity výsledky elementárního empirického šetření osob z oblasti školského i neškolského, veřejnoprávního i soukromého sektoru, a to na základě výstupů osobnostního dotazníku MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Práce se snaží nejen o popsání základních rozdílů v obou přístupech, ale ve svém Závěru se pokouší o předložení elementárních až bazálních návrhů řešení coby součást probíhající změny školského systému v České republice, a to za využití inspirativních materiálů mimo jiné z tzv. Bílé knihy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praktické využití této práce je možné zejména v oblasti optimalizace využívání personálních zdrojů školského managementu, a to v přímé vazbě na školská zařízení zřizovaná Magistrátem hlavního města Prahy.

Faktory ovlivňující volbu vyučovacích metod ve výuce Výchovy ke zdraví
Kuželková, Hana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výukových metod v předmětu Výchova ke zdraví. Pro lepší orientaci v problematice je zde uvedena charakteristika nejvíce používaných výukových metod, jejich členění a výběr. Rovněž je zde podrobně popsána charakteristika vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a jeho vzdělávací specifika. Výsledky výzkumné sondy, která se zaměřila na používání a volbu výukových metod učiteli Výchovy ke zdraví v praxi jsou porovnány s vytvořenými náměty pro výuku předmětu Výchova ke zdraví na základě zaměření oboru a definovaných očekávaných výstupů. Vytvořené náměty nabízí učitelům Výchovy ke zdraví konkrétní výukové metody a aktivity, které vedou k dosažení očekávaných výstupů tohoto nového předmětu. Klíčová slova: výukové metody - charakteristika výukových metod - výběr výukové metody - Zdravá škola - Výchova ke zdraví - výukové cíle - RVP ZV

Adaptace dětí na roli školáka
Vísnerová, Tereza ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza dat z pozorování v první třídě základní školy. Žák je na počátku školní docházky konfrontován s mnoha požadavky. V práci se pokouším poodhalit proces školní adaptace z hlediska novopečeného školáka. Nejprve se snažím definovat základní oblasti, na něž se dítě vstupem do školy musí adaptovat. V nich se poté zaměřuji na dílčí prvky školní adaptace a z nich plynoucí požadavky na psychiku žáka. Na základě pozorování jsem určila tři hlavní oblasti, "kontexty": 1. fyzický kontext, 2. sociální kontext a 3. školně-úkolový kontext. Fyzický kontext se vztahuje ke všemu neživému v rámci adaptace na školu - prostory a předměty. Žák se musí naučit orientovat v novém prostředí a organizovat své školní pomůcky a potřeby. Sociální kontext souvisí s adaptací na sociální prostředí ve škole (ostatní žáci, učitelé apod.). Školně-úkolový kontext je zaměřen specificky na požadavky vyplývající z učení, školní práce. Důležitým regulátorem školní adaptace žáků v první třídě je třídní učitelka, jež tento proces řídí. Vzhledem k náročnosti procesu plného osvojení role školáka, je mojí další významnou snahou identifikace takových projevů chování učitelky, které usnadňují žákům adaptaci na školní prostředí. Klíčová slova: první třída, školní adaptace, role školáka, žákovství

Zdravý životní styl v mateřské škole
PANUŠKOVÁ, Jaroslava
Závěrečná bakalářská práce se snaží přiblížit pojem ?zdravý životní styl?, o kterém se v současné době tolik hovoří a naplňování tohoto pojmu v mateřské škole ve všech jeho podobách, tj. po stránce fyzické, psychické a sociální. Je zde připomenuta jeho důležitost pro další postoje a návyky dítěte. V další části práce se seznamujeme s programem ?Mateřská škola podporující zdraví? a projektem ?Zdravá abeceda?. V praktické části je popsána práce a aktivity mateřské školy, která je zařazena do programu Mateřská škola podporující zdraví. Součástí bakalářské práce je vyhodnocení výzkumu pomocí dotazníkové metody o naplňování zdravého životního stylu v různých mateřských školách, vyhodnocení dotazníku pro rodiče, jejichž děti navštěvují mateřskou školu zařazenou do programu ?Mateřská škola podporující zdraví? a rozhovor s dětmi.

Kontakty rodiny a školy na škole málotřídního typu
Lívancová, Šárka ; Hadj - Moussová, Zuzana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce pojednává o kontaktech rodiny a školy se zaměřením na specifika této interakce v případě školy malotřídního typu. Kontakty rodičů s učiteli tvoří jednu z významných součástí koordinace rodičů se školou. Můžeme je rozdělit na přímé, jež představují setkání rodičů s učiteli tváří v tvář, a nepřímé, které jsou zastoupeny telefonickými rozhovory, vzkazy přes žáka apod. Tato práce se zaměřuje na přímý způsob komunikace rodičů s učiteli. Snaží se zachytit specifické formy tohoto kontaktu v souvislosti se specifiky souvisejícími s prostředím. Práce vychází z předpokladu, že venkovské prostředí, se kterým j e škola malotřídního typu často spjata, netrpí anonymitou měst, je místem, kde jsou lidé obecně v bližším kontaktu. Malotřídní školy jsou dále školami, kde žáci navštěvují první stupeň ZŠ, zahrnují tedy pouze oblast primárního vzdělávání, pro kterou je vyšší míra interakce rodičů s učiteli typická. Tento stupeň má možnost zachovat si zde svou autonomii, není ovlivněn stupněm navazujícím, který j e při j e j i c h spojení často dominantní. A v neposlední řadě se jedná o školy s malým počtem žáků, kde je prostor k individuálnímu přístupu nejen k dětem, ale rovněž k j e j i c h rodičům.