Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 473 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.07 vteřin. 

Possible way to prepare nanoparticles from aerosols released at plasma deposition
Brožek, Vlastimil ; Mastný, L. ; Moravec, Pavel ; Ždímal, Vladimír
During plasma deposition of powdered metals or inorganic compounds using WSP® generator, they interact with the plasma having temperature between 25000 and 30000 K. As a result, they melt, evaporate, thermally decompose, get ionized and/or react chemically both with plasma-forming medium and with the surrounding atmosphere or carrier gas. An experimental apparatus was constructed enabling us to capture aerosol particles emitted from the surface of the free flying particles (FFP) heated in a stream of plasma. In this work we studied content, composition and size distribution of nanosized particles of Ag and oxides of Al, Ti, Cr and W, released during plasma deposition process. These particles were analyzed by dynamic light scattering - photon correlation spectroscopy using instrument MALVERN, and with aerosol spectrometers SMPS 3936 and APS 3321.Concentration of aerosols containing nanoparticles of silver or metal oxides with diameters below 100 nm was found to be in the range 85 to

The Big Clean: Cleaning up Data as Well as the Relationship with our Government
Zijlstra, Ton
In this key-note I will touch upon how the new European Open Data Strategy, the work (local) government across Europe are doing to open up data, and screen-scraping, data refining and data journalism, all tie in together to allow us new ways to interact and build connections with our government.
Prezentace: idr-491_1 - Stáhnout plný textPDF
Videozáznam: idr-491_2 - Stáhnout plný textMP4

Realizace aktivní politiky zaměstnanosti (OP RLZ - priorita 1) ve Středočeském kraji, s důrazem na Kladensko
Pachlová, Renata ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Šťastná, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikou Evropského sociálního fondu jako klíčového finančního nástroje pro oblast rozvoje lidských zdrojů. Je zde popsán Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) realizovaný v ČR v období 2004-2006 s důrazem na prioritu 1:Aktivní politika zaměstnanosti. Další část diplomové práce je zaměřena na grantové a národní projekty realizované v rámci této priority ve Středočeském kraji. Následně v této DP popisuji praktické provádění aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Kladno, který má v rámci Středočeského kraje specifické postavení ovlivněné transformací jeho ekonomiky v 90.letech minulého století (úpadek Poldi Kladno, následné uvolnění pracovních sil a v současnosti vysoká dojížďka za prací do hlavního města Prahy). Těžištěm diplomové práce je zhodnocení projektů realizovaných v rámci priotity 1:Aktivní politika zaměstnanosti OP RLZ na Kladensku. Pozornost je věnována efektivnosti provádění aktivní politiky zaměstnanosti a shrnutí výhod a nevýhod realizace projektů. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti prováděných aktivit.

Agregační procesy v systémech amfifilní látka-polymer
Šejnohová, Michaela ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na průzkum systému tenzid-polyelektrolyt pomocí fluorescenční spektroskopie, kde fluorescenční sondou je pyren. Jako tenzid byl použit ionogenní kationaktivní cetyltrimethylamonium bromid (CTAB). Polyelektrolytem byl nativní hyaluronan o jedné molekulové hmotnosti a konstantní koncentraci. Celý systém byl připraven ve vodném prostředí. Byly studovány interakce v oblasti mezi kritickou agregační koncentrací (CAC) a kritickou micelární koncentrací (CMC). Dále byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu a vliv pořadí látek při přípravě vzorků na agregační chování systému. Bylo zjištěno, že za kritickou agregační koncentrací existuje oblast, která je v určitém rozmezí koncentrace tenzidu z hlediska vlastností micel stabilní. Koncentrace pyrenu má zásadní vliv na fluorescenční vlastnosti systému. Příprava vzorků ovlivňuje agregační chování systému. Při vyšších koncentracích tenzidu, za oblastí za kritickou agregační koncentrací, byla pozorována fázová separace a tvorba gelu.

Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...

Perfúzní scintografie myokardu v diagnostice ischemické choroby srdeční
VŠOLKOVÁ, Marta
Abstrakt Vyšetření koronárních tepen pomocí radionuklidů - perfúzní scintigrafie myokardu metodou jednofotonové emisní výpočetní tomografie ( SPECT ) - poskytuje neinvazivním způsobem funkční informace, které jsou komplementární informacím morfologickým, získaných invazivní selektivní koronografií. Vyšetření srdečních tepen v diagnostice ICHS je však prováděno mnoha dalšími vyšetřovacími postupy, které jsou spolu ve vzájemné interakci. Proto je součástí teoretické části práce, kromě základní anatomie, fyziologie koronárních tepen a patofyziologie ICHS, přehled vyšetřovacích metod, které mají souvislost s náplní práce radiologického asistenta. Tyto metody používané k diagnostice ICHS jsou rozděleny na zátěžové neinvazivní testy a invazivní diagnostické a terapeutické metody. Mezi zátěžová neinvazivní vyšetření patří: zátěžová ergometrie, monitorování EKG dle Holtera, echokardiologické vyšetření, zátěžová srdeční magnetická rezonance, perfúzní scintigrafie myokardu, 18F-FDG PET, CT angiografie, CT stanovení kalciového skore a optická koherentní tomografie. Mezi invazivní diagnostické a terapeutické metody jsou zařazeny: selektivní koronografie, PTCA a CABG. V samostatné kapitole je podrobněji popsána perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT. Cílem praktické části práce bylo porovnat závěry lékařských výsledků perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT se závěry lékařských nálezů koronografie. Hledala jsem odpověď na tyto dvě výzkumné otázky: Budou se závěry lékařských popisů perfúzního scintigrafického vyšetření myokardu odlišovat od závěrů lékařů z koronografie maximálně o 10%? Budou neshodné výsledky odlišné u mužů a žen? Metodika: Ze zdravotnické dokumentace pacientů, kterým bylo po scintigrafickém vyšetření myokardu doporučeno koronografické vyšetření, jsem zjistila výsledné lékařské popisy nálezů po koronografii. Též jsem do vzorku zařadila pacienty, kteří měli negativní scintigrafický nález, ale v krátké době po scintigrafii myokardu absolvovali vyšetření selektivní koronografie s pozitivním nálezem. Soubor pacientů: Celkem bylo od ledna 2013 do září 2013 zátěžovou scintigrafií myokardu vyšetřeno na pracovišti CNM v Praze 619 pacientů 344 mužů a 275 žen. 187 pacientů bylo ještě dovyšetřeno klidovým vyšetřením perfúzní scintigrafie myokardu a u 86 z nich byl popsán pozitivní nález s doporučením koronografie. Zpětně se nepodařilo nalézt koronografiký nález u 19 pacientů, do vzorku pacientů však byly zařazeny 3 pacienti s falešně negativním scintigrafickým nálezem. Výsledný soubor je tedy 70 pacientů 23 žen a 47 mužů. Výsledky: Výsledky perfúzní scintigrafie myokardu metodou SPECT a koronografie se odlišují ve 13%, což mírně převyšuje hranici 10%, která byla stanovena ve výzkumné otázce. Dvě třetiny neshodných scintigrafických výsledků byly falešně pozitivní, jedna třetina falešně negativní. Na druhou otázku mohu odpovědět, že neshodné výsledky SPECT myokardu koronografie v detekci ICHS jsou stejné u obou pohlaví. U žen bylo 13 % neshodných nálezů, u mužů 12,7 % neshodných nálezů.

Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.

Způsoby a motivace užívání sociálních sítí Facebook a Nyx a identita jejich uživatelů: kvalitativní komparativní studie
Šimáková, Lenka ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Lenka Šimáková Způsoby a motivace užívání sociálních sítí Facebook a Nyx a identita jejich uživatelů: Kvalitativní komparativní studie Mediální studia, IKSŽ, FSV UK, 2012 Abstrakt Tato práce hledá spojitosti mezi motivací k užívání sociálních sítí a užíváním samotným a jaký vliv mají sociální média na sebeprezentaci uživatelů jako způsob uchopení vlastní identity. Kvalitativní metodou hloubkových polo-strukturovaných rozhovorů zkoumám pět uživatelů dvou zkoumaných sítí a hledám, jaký vliv má prostředí, technologické i sociální, na jejich vlastní sebeprezentaci (vůči ostatním). Soustředím se proto především na sociální identitu uživatelů, tedy jak a proč se projevují, jak vnímají prostředí sítě a svou roli v něm, jak je toto vnímání ovlivňuje při správě svých osobních profilů. Zaměřuji se také na další související témata, která jsou specifická právě v komunikaci on-line: kromě aspektů počítačem zprostředkované komunikace popisuji i uživatelské vnímání soukromého a veřejného prostoru, skupinovou dynamiku a užití sociálních sítí jako nástroje ke správě sociálního kapitálu. Na základě rozhovorů a jejich analýzy jsem načrtla ke každému tématu soubor hypotéz, které nacházejí nebo popisují spojitosti mezi jednotlivými oblastmi, vždy právě vzhledem ke způsobu, jakým se uživatelé na síti prezentují. Práce přináší...

Vliv pH na kvantitativní stanovení aditiv v nanovláknech
Grufíková, Jana ; Marek, Pokorný (oponent) ; Knotková,, Kateřina (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce bylo připravit nanovlákennou vrstvu s obsahem aditiv a kvantitativně stanovit obsah barviva v závislosti na pH. Nanovlákenné vrstvy s aditivy byly připravovány metodou elektrostatického zvlákňování. Analýza obsahu aditiv ve vzorcích byla provedena pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Konkrétně se jednalo o erytrozin, eriochromovou čerň, riboflavin a brilantní modř. Každé z těchto barviv má jinou chemickou strukturu i náboj. Hodnota pH byla definována užitím pufrů, jmenovitě acetátového pufru o pH 5, fosfátového pufru o pH 7,4 a uhličitanového pufru o pH 10. U erytrozinu a eriochromové černi byl výzkum rozšířen o studium vlivu iontové síly na kvantitativní stanovení těchto barviv. Bylo zjištěno, že množství stanoveného aditiva závisí na pH i na iontové síle. U každého aditiva je však tato závislost jiná, což potvrzuje předpoklad vlivu chemické struktury a náboje na interakci s polymery a použitými pufry. Přesnost vyhodnocení je ovlivněna i způsobem zpracování dat.

Archeoparky a archeologická muzea v přírodě v České republice
Bražina, Jan ; Novák, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Prezentace hmotných i nehmotných složek kulturního dědictví prošla za poslední století dramatickou proměnou. Posunula se od pouhého vystavovaní neživých předmětů směrem k interaktivnímu vztahu návštěvník-prezentovaná skutečnost. Prezentace kulturního dědictví také již není doménou institucí čistě muzejních. Velmi vhodnou platformou pro prezentování zejména archeologických pozůstatků kulturního dědictví se stávají archeologická muzea v přírodě a archeologické parky. Jejich výhodou spočívá v kombinaci několika přístupů: rekonstrukce, experimentální archeologie a oživlá historie. Potenciál těchto archeologických muzeí a parků však nespočívá jen v účinnějším způsobu vzdělávání, ale i podpoře cestovního ruchu. Tato práce se zaměřuje na rozbor vzdělávacího a ekonomického potenciálu archeologických muzeí a parků v ČR. V závěru se okrajově dotýká i managementu těchto institucí, zejména možných rizik při jejich zakládání a provozu.