| |
| |
| |
|
Filmový cestovní ruch
Čepková, Petra ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nový fenomén v oblasti cestovního ruchu - filmový cestovní ruch. Hlavním cílem práce je charakterizovat filmový cestovní ruch, který může být nástrojem ke zvýšení návštěvnosti dané destinace, ve které probíhalo natáčení. Dalším hlavním cílem zhodnocení filmového turismu v Evropě, respektive ve Velké Británii a Severním Irsku, které jsou v této oblasti na poměrně vyspělé úrovni. Práce je rozdělena do osmi hlavních kapitol, kdy v první kapitole je stručně definován pojem cestovní ruch, jeho význam a typy dle místa jeho realizace. Ve druhé kapitole je přiblížen destinační managment, na který navazuje marketingové řízení destinace ve čtvrté kapitole. V páté části je charakterizován filmový cestovní ruch, jeho historie, nabídka, filmové marketingové nástroje a typologie účastníka filmového cestovního ruchu. Následující části zachycují význam a efektivitu filmového turismu, filmový turismus v České republice a v Evropě, kde byla hlavní pozornost věnována Velké Británii a Severnímu Irsku. Závěrečná část obsahuje vlastní výzkum, kdy pomocí kvantitativního i kvalitativního šetření byl zkoumán potenciál filmového cestovního ruchu u respondentů z České republiky.
|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
|
Znárodňování ve Velké Británii v letech 1945-1951
Erva, Martin ; Soukup, Jaromír (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Na Nový rok roku 1947 se na dolech ve Velké Británii objevily desky s tímto nápisem: "Tento důl je nyní řízen Národním výborem pro uhlí ve prospěch lidí."l To znamenalo jediné. Nová labouristická vláda ve Velké Británii zahájila znárodňování. Jako první byla znárodněna Bank oj England, následovala letecká doprava a po nich doly, na kterých změnu vlastníka hrdě oznamovaly zmíněné velké cedule. Znárodňovací seznam má mnoho položek. Znárodněna byla železnice a část silniční dopravy, rozvody elektřiny, plynu, jako poslední výroba železa a oceli. Znárodněny byly také nemocnice, omezeny soukromé praxe lékařů. Také školství začal dominovat státní sektor. Znárodněny byly také zisky z půdy. Výsledek? Na začátku padesátých let, pět let od chvíle, kdy se "levicová lavina" přehnala Velkou Británií a přívedla Clementa Attleeho do Downing Street č. 10, vytvářely státem ovládané podniky 12 % HDp2 Spojeného království. Demobilizace armády a rozpouštění impéria uvolnily ruce pro vybudování domácí armády úředníků, zaměstnanců státních podniků a ekonomických plánovačů.
|
|
Britská expanze do Egypta 1882. Příspěvek k dějinám Velké Británie
Cesar, David ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Když přední britský historik John Seeley v knize "The Expansion oj Englanď' napsal, že "Britské impérium vzniklo z roztržitosti", chtěl tím zdůraznit, že obrovská světová říše nebyla budována podle nějakých pevných plánů, ale vytvářela se převážně nahodile, hlavně díky pověstnému realismu a pragmatismu britských politiků, vycházejících vždy z konkrétní situace a škály možností řešení jednotlivých problémů, které přinášela doba. Oprávněnost tohoto názoru potvrdila i britská politika v tzv. "egyptské otázce" v průběhu druhé poloviny 19. století. Jedná se o údobí ohraničené krachem tzv. "egyptského hospodářského zázraku" na jeho počátku a tzv. "fašodskou krizí", která danou epochu uzavřela smírem obou hlavních konkurentů v této oblasti - Francie a V elká Británie. Liberální i konzervativní vlády, jež v tomto čase řídily britskou říši, se s větším či menším úspěchem snažily řešit vyvstávající konkrétní problémy, aniž si zřetelně uvědomovaly, že tím zahajují další vlnu koloniální expanze, která povede k ovládnutí takřka celého afrického kontinentu evropskými mocnostmi. Průběh a důsledky ovládnutí Egypta Brity a s ním tradičně spojeného Súdánu byl již v dostačující míře analyzován v mnoha odborných studiích evropských, amerických a dalších historiků. Proto se v této práci pokouším alespoň částečně analyzovat...
|
|
Přistěhovalectví do Velké Británie v letech 1945-1971. Příspěvek k dějinám ostrovního státu ve 20. století
Simonová, Michaela ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Velká Británie je zemí s dlouhou tradicí imigrace. Stala se svědkem příjezdu mnoha přistěhovalců a uprchlíků z celého světa. Rozsah, jehož nabylo přistěhovalectví z Commonwealthu a států bývalého Britského impéria po druhé světové válce, však nikdo neočekával. Vedl k hlubokým a nevratným změnám v britské společnosti. Ve své diplomové práci jsem se zabývala řadou klíčových témat, spojených s imigrací z Nového Commonwealthu (především z Indického poloostrova) v letech 1945-1971. Hlavním důvodem pro "barevnou" imigraci byla vzrůstající poptávka po pracovních silách ve Spojeném království a British Nationality Act z roku 1948, jenž dával občanům Commonwealthu právo vstoupit, pracovat a usadit se na Ostrovech. Zabývala jsem se zejména problémy, s nimiž se imigranti potýkali v oblasti zaměstnání, ubytování a vzdělání, stejně jako reakcemi a postoji domácího obyvatelstva. Přestože se Britové považovali za tolerantní a vstřícné lidi, museli přistěhovalci v Británii čelit předsudkům, diskriminací, rasismu i otevřeným verbálním a fyzickým útokům.. Nepřátelství bělochů se projevilo ve formě Notting Hill Riots v roce 1958. Rasové nepokoje byly vysvětleny velkým množstvím "barevných" přistěhovalců a řešením problémů mělo být omezení imigrace. Zavedením Commonwealth Immigration Act v roce 1962 skončila britská...
|
|
Podoba a dilemata Pákistánské imigrace ve Velké Británii
Krylová, Irma ; Marek, Jan (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Práce pojednává o podobě a konfliktních tématech pákistánské imigrace ve Velké Británii. Pákistánská imigrace přicházela do Velké Británie od 50. let, ale až v 80. letech se stala relevantní politickou otázkou, kvůli nárůstům požadavků menšin. Protože jde o etnikum, jejichž zvyky, kultura a hlavně náboženství se rapidně odlišují od britského stylu života, budí ve společnosti neklid a nespokojenost. Práce sama se věnuje především obrazu komunity. Bere na zřetel měnící se styl života tří generací. Vycházím z toho, že pro velkou část muslimů je islám vším, prostupuje celý jejich život. První část práce se odvíjí od teoretického přístupu k integraci a imigraci a předkládá jejich modely. Velká Británie podle všeho představuje "rozdvojenýll model, podle kterého je žádoucí, aby přistěhovalci navenek ctili anglickou instituci a kulturu, ale v soukromí se mohou držet své tradice. V druhé, nejrozsáhlejší části se zaměřuji na vzdělávání, zaměstnání a náboženský život, který je specifický a pestrý, protože odráží hnutí a trendy přejaté z Pákistánu. Podtrhuji zejména specifické náboženské požadavky muslimů, které jsou ve střetu s britskou a západní společností. Ve třetí části se píše především o negativních aspektech života, kterému jsou Pákistánci ve Velké Británii vystaveni. Jde nejen o fyzické napadání a islamofobní...
|
|
Státní sociální podpora a Evropská unie
VRÁNKOVÁ, Veronika
Pomoc a podpora rodině se v různých zemích liší podle principu, který převládá v sociální politice. Cílem této práce je přinést přehled o současné finanční podpoře rodin v několika zemích Evropské unie a nastínit odlišnosti mezi nimi. Dílčím cílem je poukázat na nedostatečná řešení v systému státní sociální podpory v České republice a navrhnout některá vhodnější řešení. Bakalářská práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu s využitím sekundární analýzy dat. Základní soubor tvoří státy Evropské unie z nichž bylo metodou náhodného výběru vybráno pět států s ohledem na jejich systém rodinné politiky (Velká Británie, Švédsko, Německo, Španělsko a Slovensko). Data byla získávána z několika cizojazyčných zdrojů, převážně z internetových stránek příslušných ministerstev a mezinárodních zdrojů (MISSOC, EURES). Získat aktuální data nebylo vždy snadné, jelikož informace se u různých zdrojů lišily. Z výzkumu vyplývá, že nejdůležitější dávkou pro rodiny je dětský přídavek, který je vyplácen ve všech zkoumaných zemích. Kritéria pro výpočet jeho výše jsou různá: věk dítěte, pořadí dítěte v rodině, příjem rodiny (jen v České republice), případně zdravotní postižení dítěte. Další poskytovanou dávkou je rodičovský příspěvek, který je vyplácen jen ve třech zkoumaných zemích (Německo, Česká republika a Slovensko), ve Švédsku je také poskytován, ale z rodičovského pojištění. Výplata příspěvku v Německu je závislá na měsíčním příjmu rodiny, ale v České republice a na Slovensku může rodič, který pečuje o dítě, neomezeně finančně podporovat svou rodinu, ale sladit práci a péči rodinu v České republice není jednoduché, jelikož jen malé procento žen má možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Inspiraci, jak ulevit státnímu rozpočtu od výdajů na výplatu rodičovského příspěvku, můžeme, dle mého názoru, hledat ve švédském systému sociálního pojištění, který je financován za přispění zaměstnavatelů, zaměstnanců a daní.
|
host ::
