|
|
Role infekce HPV a EBV v etiologii nasofaryngeálního karcinomu a karcinomu děložního čípku
Machů, Jakub ; Vojtěchová, Zuzana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Lidské papilomaviry (HPV) jsou společně s viry Epstein-Barrové (EBV) v populaci hojně rozšířené DNA viry podílející se na vzniku a vývoji nádorových onemocnění. Každoročně jsou jen tyto dvě skupiny virů zodpovědné za více jak 600 000 případů nádorů v různých anatomických lokalizacích. Karcinogeneze ale není součástí jejich klasického životního cyklu. Infekce vysoko-rizikovými HPV jsou asociovány zejména s nádory hlavy a krku a nádory anogenitální oblasti. Infekce EBV jsou asociovány s řadou akutních, chronických i nádorových onemocnění, přičemž z nádorových onemocnění jsou nejvýznamnější Burkittovy lymfomy (BL), Hodgkinovy lymfomy (HL) a nasofaryngeální karcinomy (NPC). Mimo to se v posledních letech objevují hypotézy, že by se infekce EBV mohla podílet také na vzniku nádorů děložního čípku u žen a HPV infekce by mohla mít roli ve vzniku NPC. Cílem této práce bylo charakterizovat výše uvedené dvě skupiny DNA virů a sepsat dostupné informace o potencionální roli těchto virů v nasofaryngeálních a cervikálních karcinomech. Klíčová slova: lidský papilomavirus, virus Epstein-Barrové, nasofaryngeální karcinom, karcinom děložního čípku
|
|
|
Dispersal and personality
Rišová, Slavomíra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Disperzia zvierat je dôležitou oblasťou ekológie, ktorej štúdium je dôležité pre pochopenie zloženia a dynamiky populácie. Získané poznatky majú široké využitie v rôznych oblastiach, či už v snahe o introdukciu ohrozených druhov, alebo naopak, o potlačenie šírenia tých inváznych. Disperzia však začína na úrovni jedincov, a preto je najskôr potrebné zistiť, ktorými vlastnosťami dispergujúci jedinci disponujú. Jedným z možných hľadísk, v ktorom sa dispergátori môžu od rezidentov líšiť, je ich personalita. Táto bakalárska práca prináša súhrn literatúry, ktorá sa personalitným prediktorom disperzie venuje, porovnáva personalitné rysy medzi sebou, a to v rámci aj naprieč tromi vybranými taxónmi, ktorými sú ryby, vtáky a ako zástupcovia cicavcov - hlodavce. Literatúra naznačuje, že v kontexte personality jedincov existujú, okrem iných, tri hlavné typy disperzie. Prvý typ, uplatňujúci sa hlavne v počiatkoch života, je disperzia submisívnejších jedincov teritoriálnych rýb a hlodavcov vynútená v dôsledku agresie zo strany dominantnejších jedincov. U vtákov je však nutné obsadiť si čo najskôr vhodné teritórium, a preto u nich dochádza k opačnej závislosti - k skoršej disperzii dominantných jedincov. Druhým typom je dobrovoľná disperzia exploračne a lokomočne aktívnych a asociálnych jedincov. Dôležitou...
|
|
|
Pracovní zkušenosti osob se schizofrenií
Nykl, Matěj ; Zábrodská, Kateřina (vedoucí práce) ; Šípová, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou pracovních zkušeností a pracovního uplatnění jedinců se schizofrenií. Výzkumy ukazují, že zapojení do pracovní činnosti může mít pozitivní dopad na průběh onemocnění, avšak vykonávání zaměstnání je současně pro osoby se schizofrenií výrazně náročnější oproti běžné populaci. Přestože většina osob se schizofrenií má zájem vykonávat zaměstnání, dlouhodobě se to daří se to pouze malé části z nich. V českém prostředí se jedná o málo prozkoumanou problematiku, chybí proto poznatky o tom, jak lidé se schizofrenií prožívají své pracovní uplatnění a jakým obtížím čelí. Cílem této diplomové práce je proto blíže prozkoumat pracovní zkušenosti osob se schizofrenií a zjistit, jaké specifické faktory vnímají tito lidé jako podpůrné, nebo naopak limitující pro své zapojení do placeného zaměstnání. Teoretická část práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, přičemž první se zabývá samotným onemocnění schizofrenie včetně jejích projevů, prognózy, diagnostiky či dopadů stigmatizace. Předmětem druhé kapitoly jsou možnosti pracovního uplatnění osob se schizofrenií, zejména benefity spojené s vykonáváním práce, mechanismy podpory této skupiny či její specifické potřeby. Na teoretickou část navazuje empirický kvalitativní výzkum. Cílem výzkumu realizovaného prostřednictvím...
|
|
|
Jalovcové pasínky v oblasti Valašska a prediktory jejich zachovalosti
Mizera, Ondřej ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Pro porosty jalovce obecného (Juniperus communis) na pastvinách se v oblasti Moravského Valašska vžilo označení jalovcové pasínky, přitom stejně jako v celé Evropě se jedná o typ stanoviště, který z krajiny rychle mizí, mimo jiné i kvůli absenci juvenilních jedinců v populaci (zmlazení). V rámci devíti katastrálních území v oblasti Moravského Valašska (CHKO Beskydy) bylo vylišeno celkem 20 potencionálně zachovalých jalovcových pasínek, které byly v průběhu vegetační sezony navštíveny. Byl zaznamenán celkový počet jedinců J. communis, včetně jejich dendrometrických (výška a poloměr koruny) a popisných charakteristik (pohlaví, vitalita, fáze vývoje, sociabilita, forma). V terénu byly zaznamenány také charakteristiky vegetačního pokryvu a typ managementu lokalit za účelem vylišení hlavních faktorů ovlivňujících vitalitu a podíl juvenilních jedinců J. communis. Terénní výzkum byl doplněn o analýzy ortofotosnímků a o topografické údaje zpracované v prostředí GIS. Celkově bylo na 20 lokalitách zaznamenáno 2 896 jalovců, přičemž populace J. communis v zájmovém území lze charakterizovat převahou jedinců ve stabilní fázi vývoje, s vysokým podílem jedinců ve formě polykormonů a rovněž s vyrovnaným pohlavním poměrem. Většina jedinců J. communis roste ve skupině, přičemž za sledované období 22 let došlo k...
|
|
|
Poloautomatický přístup k sekundární pohlavní diagnóze Rdss (Santos, 2021): Použitelnost v archeologickém souboru
Galovičová, Tereza ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Nový R balíček rdss (Santos, 2021) si klade za cíl usnadnění a urychlení sekundární pohlavní diagnózy v rozsáhlých archeologických souborech. Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením použitelnosti tohoto nového balíčku v reálném souboru dat pohřebiště, protože tímto způsobem ještě nebyl nikým hodnocen. Použitelnost balíčku byla vyhodnocena srovnáním výsledků pohlavní diagnózy souboru 307 dospělých jedinců z pohřebiště u 3. kostela velkomoravského hradiště v Mikulčicích s výsledky hodnocení stejného souboru jedinců v předešlých studiích Stloukala (1967) a Zazvonilové a kolektivu (2020). Pomocí čtyř metod primární pohlavní diagnózy bylo na hladině posteriorní pravděpodobnosti 0,95 odhadnuto pohlaví u 234 jedinců (76,2 % hodnoceného souboru). Sekundární pohlavní diagnózou prostřednictvím balíčku rdss bylo na hladině posteriorní pravděpodobnosti 0,95 odhadnuto pohlaví u 37 jedinců (12,1 % hodnoceného souboru). Celkový počet odhadnutých jedinců byl 271 (88,3 % hodnoceného souboru). Tato výtěžnost pohlavní diagnózy byla srovnatelná s výtěžností v předchozích dvou studiích. Studie byly porovnány pomocí indexu maskulinity, který ve všech třech případech poukazoval na stejný trend převahy mužů nad ženami v populaci. Shoda četností výskytu obou pohlaví byla dále porovnávána pomocí Pearsonova chí-kvadrátu....
|
|
|
Variabilita amylázového genu u člověka
Vosmíková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Amyláza je enzym produkovaný u člověka v pankreatu a slinných žlázách, jehož funkcí je štěpení škrobu. Geny pro slinný izoenzym (AMY1) nacházející se na chromozomu 1p21.1 vykazují výraznou variabilitu v počtu kopií (CNV). Jejich počet pozitivně koreluje s výsledným množstvím produkovaného enzymu. Tato variabilita je pravděpodobně důsledkem pozitivní selekce v lidské evoluční historii a odráží zastoupení škrobu v potravě jednotlivých populací. Škrob přednatrávený slinnou α-amylázou je vstřebáván efektivněji, s vyšším ziskem energie v pozdějších fázích jeho metabolizace. Vyšší produkce α-amylázy tak mohla být jedním z faktorů rapidního zvětšování mozku u člověka a mnohem později i přechodu k zemědělství. Řadila by se tím mezi další známé evoluční změny v lidském genomu podmíněné subsistencí, vedoucí např. k laktázové perzistenci či pomalejší acetylaci xenobiotik. V současnosti se počet kopií a množství produkované α-amylázy může odrážet především na hladině glukózy v krvi, produkci inzulínu po příjmu potravy a na incidenci některých civilizačních onemocnění, jakými jsou např. obezita či diabetes II. typu. Sporný je vliv slinné α-amylázy na složení mikrobiomu, kardiovaskulární onemocnění a prozánětlivý profil jedince. Pokračující výzkum by mohl osvětlit podmínky přispívající ke vzniku zmíněných...
|
|
|
Co víme o migraci supů mezi Evropou, Asií a Afrikou?
Váhala, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Kauzál, Ondřej (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznání o prostorové aktivitě supů Starého světa se zaměřením na jejich migraci. Supi jsou jednou z nejohroženějších skupin ptáků celého světa. Jejich úbytek je zapříčiněn ztrátou přirozeného prostředí, cíleným i necíleným trávením, lovem pro tradiční medicínu a konzumací pro ně jedovatých veterinárních přípravků. Supí migrace je poměrně málo zdokumentovaný jev. Nejlépe prozkoumané druhy supů jsou Neophron percnopterus, Aegypius monachus a Gyps fulvus, tedy druhy vyskytující se v Evropě, ale i tak jsou tyto druhy většinou málo prozkoumány v rámci jejich populací mimo Evropu. Zbylé druhy, jmenovitě ty vyskytující se v Indii a subsaharské Africe, jsou, co se týče migrace, prozkoumány jen málo a má se zato, že většina z nich je rezidentní. Klíčová slova: Gyps fulvus, Aegypius monachus, Neophron percnopterus, migrace, telemetrie
|
|
|
Fylogeografie hlubokomořských ryb na globální škále
Knězů, Tereza ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Fylogeografie hlubokomořských ryb je málo prozkoumaná, a to převážně kvůli extrémním podmínkám, ve kterých tyto živočichové žijí, a obtížné logistice sběru vzorků pro jejich výzkum. Cílem této práce je shrnout informace o fylogeografii hlubokomořských ryb, identifikovat faktory ovlivňující rozšíření populací a porovnat situaci napříč fylogenezí paprskoploutvých ryb. Rozšíření/oddělení jednotlivých populací hlubokomořských ryb je ovlivněno fyzikálními, topografickými a hydrografickými faktory. Jejich propojení je způsobeno migračními schopnostmi ryb a využitím mořských proudů pro jejich disperzi. Naprostá většina hlubokomořských ryb podstupuje nějakou formu migrace, minimálně během ontogenetického vývoje. Migrace může být vertikální nebo horizontální a nejčastější je diurnální vertikální migrace, kdy se ryby pravidelně v noci přesouvají do nižších hloubek kvůli potravě. Pro výzkum fylogeografie se využívají molekulární metody, převážně markery mitochondriální DNA, za účelem vytvoření či rekonstrukce fylogenetického stromu druhů. Výsledky naznačují, že topografie mořského dna je jen v malém množství případů bariérou pro tok genetické informace. Dále výsledky často vyvrací hypotézu o izolaci způsobené vzdáleností mezi populacemi, protože hlubokomořské ryby často vykazují poměrně vysokou míru panmixie....
|
|
|
Metody biomedicínské informatiky při studiu zánětlivých střevních onemocnění u dětí
Čopová, Ivana ; Hradský, Ondřej (vedoucí práce) ; Ďuricová, Dana (oponent) ; Krupička, Radim (oponent)
METODY BIOMEDICÍNSKÉ INFORMATIKY PŘI STUDIU ZÁNĚTLIVÝCH STŘEVNÍCH ONEMOCNĚNÍ U DĚTÍ Abstrakt Zánětlivá střevní onemocnění (IBD) představují skupinu chronických, polygenně podmíněných onemocnění postihujících primárně gastrointestinální trakt, jejichž incidence v dospělé i dětské populaci globálně narůstá. Mezi tyto nemoci řadíme Crohnovou nemoc (CD), ulcerózní kolitidu (UC) a tzv. neklasifikovatelné IBD (IBD-U). Fekální kalprotektin (FC) je markerem zánětu u IBD a jeho hladiny korelují s aktivitou onemocnění definovanou klinickými parametry, endoskopickým nálezem a histologií. Současná lékařská praxe je spojena s dostupností velkého množství klinických dat a snahou jejich efektivního uplatnění v procesu medicínskeho rozhodování takovým způsobem, aby bylo dosaženo maximální možné redukce rizika nepříznivého průběhu onemocnění a výskytu s onemocněním a/nebo léčbou asociovaných komplikací. Primárním cílem disertační práce je využití metod biomedicínské informatiky v oblasti pediatrických IBD v procesu ověření FC v predikci aktivity onemocnění a odpovědi na léčbu, hledání dalších potencionálních prediktivních faktorů a tvorbu predikčních modelů pro konkrétní klinické situace. Zjistili jsme, že na základě vývoje hladin FC v časné fazi indukční léčby pomocí výhradní enterální výživy nelze rozhodovat o dalším...
|
|
|
Genová léčba u geneticky podmíněných neurologických chorob
Staneková, Tereza ; Uhrová Mészárosová, Anna (vedoucí práce) ; Paulasová - Schwabová, Jaroslava (oponent)
Genová terapie představuje revoluční přístup k léčbě nemocí zaměřený na genetickou podstatu onemocnění. V budoucnu by se mohla stát převažujícím terapeutickým postupem u řady onemocnění. Současné schválené genové terapie se zaměřují na imunodeficience, nádorová bujení a dědičná hematologická a neurologická onemocnění, představují tak naději pro pacienty trpící vzácnými a dosud neléčitelnými chorobami. V současnosti je genová terapie primárně určena pro léčbu monogenních onemocnění, ale v budoucnosti by se její využití mohlo rozšířit i na oblast získaných onemocnění. Tímto způsobem může genová terapie přinést nové možnosti léčby a zlepšit kvalitu života pacientů. Pokrok v této oblasti je způsoben nejenom rozvojem genetické diagnostiky, ale také zdokonalením technik aplikace nukleové kyseliny do cílových míst, což umožňuje přesné a účinné řešení genetických vad. Bakalářská práce je zaměřena na využití genové terapie v oblasti dědičných neurologických onemocnění, jejichž prevalence stoupá v dětské i dospělé populaci. Práce také shrnuje historické události vedoucí k objevu genové terapie, metodické možnosti genové terapie a rizika s ní spojená. Poslední kapitola je věnována nejnovějšímu postupu v oblasti genové léčby, kterým je personalizovaný přístup léčby cílený na pacienty s extrémně vzácnými...
|
host ::
RSS.