|
|
Pod svícnem bývá největší tma. Zapojení zaměstnanců prezidentské kanceláře do odbojové činnosti během II. světové války.
Piják, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Centrální odbojové skupiny se pomocí svých spolupracovníků postupně napojovaly na významné státní úřady tak, aby získávaly co možná nejširší spektrum důležitých informací. Nejinak tomu bylo i v případě prezidentské kanceláře na Pražském hradě. Hlavním cílem této diplomové práce je představit životy zaměstnanců prezidentské kanceláře, kteří se zapojili do druhého odboje a nezřídka za tuto svou činnost zaplatili životem. Důraz je kladen na analýzu jejich sociálního a ekonomického postavení. Přihlédnuto je také k dalším aspektům, které mohly významnou měrou ovlivnit rozhodnutí jednotlivců o zapojení do odboje (např. vojenská minulost, rodina). Jména účastníků odboje jsou v současnosti připomínána jen zřídka a mnoho z nich bylo již zapomenuto, a tak je část této práce věnována i otázce tzv. druhého života těchto osob - připomínání zemřelých, případně následným poválečným osudům přeživších. Na základě dnes dostupných archivních (např. depeše exilové vládě) a dalších (např. paměti účastníků odboje) materiálů se práce dále věnuje analýze zapojení zaměstnanců kanceláře do aktivit celostátních odbojových organizací a jejich případné napojení na exilové orgány. Vzhledem k mnohdy nepřehlednému členění archivních materiálů jsou dohromady směšovány dokumenty odbojářů a povstalců z května 1945, kteří se nějakým...
|
|
|
Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky
Czapek, Alexandr ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Shrnutí Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky Diplomová práce Období třetí Československé republiky v kontextu mezinárodních smluv a mezinárodní politiky se dělí celkem na pět kapitol. V první kapitole, resp. její teoretické části autor nejprve vymezuje sledované období let 1938-1948 a následně definuje právní instituty, se kterými v práci pracuje. V druhé kapitole diplomové práce autor popisuje období tzv. druhé republiky a jejího politického vývoje. Ve třetí kapitole diplomové práce autor popisuje činnost československých orgánů v zahraničním exilu. V rámci této kapitoly rozebírá kroky zahraničního odboje, směřující československé exilové vlády a proces vedoucí k oduznání Mnichovské dohody. V poslední části této kapitoly se autor věnuje vlivu komunistických poslanců na zahraniční odboj, zlepšení vztahů se Sovětským svazem, cestě prezidenta Beneše do Moskvy a sjednání spojenecké smlouvy mezi Československem a SSSR. Ve čtvrté kapitole diplomové práce se autor dopodrobna věnuje tzv. Postupimské konferenci. Autor zde nejprve popisuje vytvoření Národní fronty dle Košického vládního programu, následně se věnuje česko-německým vztahům v historickém kontextu a poté rozebírá československou cestu k Postupimské konferenci a vývojem československých požadavků na...
|
|
| |
|
|
Dačice v období protektorátu Čechy a Morava
SALÁTOVÁ, Simona
Bakalářská práce Dačice v období protektorátu Čechy a Morava se soustředí na období protektorátu v Dačicích. První část je zaměřena na mnichovskou dohodu. Jsou zde nastíněny osudy Židů, kteří zemřeli během nacistického teroru v koncentračních táborech. Druhá část bakalářské práce si klade za cíl zjistit, jak probíhal život v protektorátu v Dačicích, protinacistický odboj a následné osvobození. Pozornost je věnována židovskému obyvatelstvu, konkrétním rodinám od jejich příchodu do města až po zánik židovského etnika v Dačicích. Práce vychází z kroniky města Dačic a obsáhlých literárních zdrojů, které na toto téma vznikly.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
| |
|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
|
|
|
Učitelé (na)proti totalitě: Pedagogické fakulty a jejich činnost během zlomového roku 1989
Cingrová, Kristýna ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
ABSTAKT Diplomová práce se zabývá zapojením pěti pedagogických fakult v Čechách do sametové revoluce v roce 1989. Jedná se o Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, Pedagogickou fakultu v Plzni a Pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem. Důraz je kladen především na činnost studentů po událostech na Národní třídě 17. listopadu 1989, jako například vyhlášení studentské stávky, ustanovení stávkových výborů či počátky studentské samosprávy. Pozornost je však věnována i atmosféře na fakultách během osmdesátých let a aktivitám, do kterých se studenti v tomto období zapojovali. Jedna z kapitol je také věnována studentům jako významným aktérům našich dějin. Není opomenut ani historický vývoj vysokoškolského vzdělávání učitelů v Československu. Další kapitoly jsou logicky členěny dle jednotlivých pedagogických fakult a obsahují historický vývoj dané fakulty, atmosféru v osmdesátých letech, průběh studentské stávky a další směřování fakulty po sametové revoluci. Jednotlivé pedagogické fakulty jsou mezi sebou následně porovnány. Práce se zakládá na analýze dobových pramenů a rozboru rozhovorů s přímými účastníky, tedy tehdejšími studenty pedagogických fakult. Součástí práce je také obrazová příloha, tvořena především fotografiemi a...
|
|
|
Druhý život církevního protinacistického odboje v katolicky orientovaném tisku třetí československé republiky
Mařík, Ondřej ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje druhý život církevního protinacistického odboje, včetně jeho perzekuce tak, jak se odrážel ve vybraném katolicky orientovaném tisku třetí Československé republiky, tedy v letech 1945-1948, především v časopisech Katolík a Obzory. První dvě kapitoly jsou věnovány dobovému kontextu a zkoumanému tisku a nejobsáhlejší kapitola podává v šesti podkapitolách přehled druhého života církevního odboje podle objektu připomínání. Práce čerpá z vybraného dobového tisku celostátní i regionální úrovně a sekundární literatury věnované církevnímu odboji a perzekuci za druhé světové války a třetí Československé republice. Cílem této práce je na základě důkladného rozboru dobových textů popsat bezprostřední druhý život církevního odboje se zřetelem na jeho politické využití.
|
|
|
Příslušníci letectva německé národnosti z Karlovarského kraje v britském Královském letectvu (RAF)
Klůc, Jiří ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá doposud opomíjenou tématikou příslušníků britského královského letectva (RAF) za druhé světové války, kteří pocházeli z území dnešního Karlovarského kraje, tehdy pohraničí známého jako Sudety, a byli německé národnosti. V úvodní kapitole je pozornost věnována tématu v širším kontextu - občanům německé národnosti, kteří bojovali za osvobození Československa v zahraniční armádě, potažmo v letectvu. Následně jsou představeny vybrané osudy příslušníků RAF z Karlovarského kraje. Kromě samotné vojenské služby se autor zabývá motivací vstupu do odboje či osudům rodin jednotlivých vojáků za druhé světové války. Důraz je kladen i na jejich osudy po roce 1945 a celkový kontext jejich životních osudů. KLÍČOVÁ SLOVA britské královské letectvo, RAF, antifašisté, sudetští Němci, regionální historie, Karlovarský kraj, DSAP
|
host ::
RSS.