|
| |
|
|
Kognitivní deficity u dětí se zrakovým postižením a možnosti jejich včasné diagnostiky
Štrofová, Helena ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Lopúchová, Jana (oponent)
Disertační práce s názvem Kognitivní deficity u dětí se zrakovým postižením a možnosti jejich včasné diagnostiky reaguje na potřebu nástroje pro včasnou detekci zrakového postižení na úrovni především zrakového aparátu u dětí s kognitivními deficity pro speciální pedagogy. Cílem práce je navrhnout a ověřit spolehlivost a použitelnost nástroje k včasné detekci zrakových vad na úrovni zrakového aparátu, jež by mohli používat speciální pedagogové. Na jejich základě pak odhalit děti s indikací ke kompletnímu očnímu a ortoptickému vyšetření. Dílčími cíli je zjištění koincidence zrakové vady s kognitivním deficitem, srovnání spolehlivosti jednotlivých stereotestů a zhodnocení praktického využití nástroje pro speciální pedagogy. Teoretickými východisky jsou současné poznatky o problematice kognitivních procesů a jejich deficitů, zrakovém analyzátoru a jeho vadách na všech úrovních, s důrazem na vady na úrovni zrakového aparátu a vztah kognitivních deficitů k zrakovému postižení v dětském věku. Výzkumná část je založena na vytvořeném nástroji k odhalení vad na úrovni zrakového aparátu pro speciální pedagogy a zjištění jeho spolehlivosti metodou kvantitativní a použitelnosti metodou kvalitativní. Jádrem výzkumného projektu je tedy smíšený design. Výběrový soubor je dvoustupňový. Bylo vyšetřeno 150 dětí a...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta se zrakovou vadou / strabismem
ŽLIČAŘOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zrakovou vadou strabismem. Název této zrakové vady vznikl od slova strabidzein - šilhati, a to z řeckého původu. Český název pro tuto zrakovou vadu je šilhání. Pokud tato vada není v brzkém věku dítěte včas rozpoznána a diagnostikována, může v pozdějším věku dítěti způsobovat zdravotní komplikace. U opožděné léčby může zdravotní komplikace způsobovat i v dospělosti. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dětského pacientka s touto diagnostikovanou vadou, a to především u hospitalizovaných dětí. Druhým cílem bylo zmapovat úlohu sestry vedukaci dětského pacienta s diagnostikovanou zrakovou vadou/ strabismem, a to především v rámci předoperační a pooperační péče u hospitalizovaných dětí. Třetím cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na psychické potřeby dětského pacienta se strabismem, a to tedy jednak u hospitalizovaných dětí v nemocnici a jednak u rodin s dětmi se strabismem. A posledním cílem bylo zmapovat vliv onemocnění na sociální potřeby dětského pacienta se strabismem, a to také v případě hospitalizovaných dětí v nemocnici a zároveň vliv na sociální potřeby dítěte v rodinách. Výzkumná část byla vytvořena na základě kvalitativního šetření, a to metodou dotazování v rodinách s dětmi se strabismem a s jejich rodiči a se sestrami pracujícími na oční klinice FN Brno na pracovišti Dětské nemocnice. Sběr dat proběhl pomocí techniky hloubkových rozhovorů. Sběr dat v rodinách byl proveden osobně nebo online a hloubkové rozhovory se sestrami proběhly osobně na oddělení v nemocnici. Výsledky byly zpracovány metodou tužka a papír do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že v současné době je přístup v předoperační a pooperační péči velmi individuální a přizpůsoben potřebám dětských pacientů. Hospitalizace dětského pacienta se zákonným zástupcem nebo doprovodem se stává samozřejmostí dle možností oddělení. V rámci našeho setření bylo zjištěno, že specifika v rámci ošetřovatelské péče jsou nejvíce spojená s tím, že dítě po operaci nevidí, má zakryté jedno nebo obě oči. A zdravotnický personál se tak stává "očima" dítěte a veškerá péče se následně odvíjí od toho. Dále byly zmapovány úlohy sestry v edukaci dětského pacienta, kde bylo zjištěno, jak je důležité edukovat jednak dítě, dle jeho věku, ale podstatné je edukovat i rodiče. A díky tomu je celá hospitalizace zpravidla poklidnější, protože dostatek informací mají i rodiče a vzájemná spolupráce mezi nemocničním personálem a rodiči funguje. Dále bylo potvrzeno, že malé děti se strabismem nemají problém se začleněním do kolektivu, ani jim strabismus nedělá problém ve sportovních aktivitách. Žádné dítě v rozhovorech však nedělá sport na profesionální úrovni, zde možnost omezení nelze hodnotit. Dále bylo zjištěno, že mnohdy samotný strabismus a jeho diagnostiku snáší po psychické stránce hůře rodiče než samotné děti. A závěrem bylo zjištěno, že dětem z kompenzačních pomůcek dělá nejvíce obtíže používání okluzoru. Zde je potřeba další přizpůsobení této kompenzační pomůcky dětem tak, aby byla co nejvíce vyhovující a léčba byla účinná. Výsledky získané výzkumným šetřením lze použít k vytvoření edukačního letáku pro děti a jejich rodiče motivující je k nošení okluzoru, a i dalších kompenzačních pomůcek při strabismu. A to z důvodu, že právě v rodinách bylo zjištěno časté odmítání nošení okluzoru, anebo brýlí jako kompenzační pomůcky, popřípadě jejich sundávání.
|
|
| |
|
|
Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením
Hlaváčová, Barbora ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce na téma Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením podává celkový přehled o možnostech a významu Ucelené rehabilitace pro tuto cílovou skupinu. V úvodní části mé práce se budu věnovat definici zraku, zrakovému postižení, ucelené rehabilitaci pro osoby se zrakovým postižením a možnosti sociálních služeb. V závěrečné části jsou uvedeny rozhovory vedené s klienty a pracovníky zařízení zaměřeného na poskytování služeb sociální rehabilitace. Cílem mé práce je popsat psychosociální problematiku osob se zrakovým postižením a současně podat přehled o možnostech a významu ucelené rehabilitace pro tuto cílovou skupinu.
|
|
|
Stáří a nevidomost
Kantorová, Alexandra ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Stáří a nevidomost" se zabývá postupnou ztrátou zraku v seniorském věku. Přibližuje celkový obraz změn, které v tomto období života seniora nastávají. Jejím zájmem je především oblast symptomů a podmínek ztráty zraku, mobility, sebeobsluhy, psychické a emoční složky jedince, které jsou následně podrobně zkoumány. V první části práce jsou vyjmenovány a popsány jednotlivé oblasti každodenního života, ve kterých jsou shledány největší obtíže související s postupnou ztrátou zraku u seniorů. Pomocí různých zahraničních studií jsou vymezovány jednotlivé činnosti a aktivity, které mohou ovlivnit kvalitu života jedince. Je hodnocen i dopad volnočasových aktivit na psychický a fyzický stav jedince. Ve druhé části práce je nejprve popsána teorie kvalitativního výzkumu a následně zpracován fenomenologický rozhovor s vybraným seniorem, který v současné době přichází o zrak. Rozhovor se soustřeďuje na prožitky a vnímání aktuální situace pohledem respondenta. Na základě předem připravených výzkumných otázek si práce klade za cíl ukázat, ve kterých oblastech a každodenních situacích by jedinec potřeboval speciálně pedagogickou podporu či pomoc jednotlivých odborníků a konkrétních lékařů. Dále nastiňuje činnosti, v rámci kterých se může respondent realizovat pouze s velkými obtížemi nebo...
|
|
| |
|
|
Informovanost žáků druhého stupně základních škol o zrakových vadách
MAJEROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce posuzuje informovanost žáků o zrakových vadách a četnost žáků se zrakovou vadou. Zrakové vady jsou v této práci rozebírány teoreticky pomocí jejich charakteristik a možnosti řešení. Součástí práce je dotazníkové šetření. Položky týkající se zrakových vad vyplňovalo 259 žáků 8. a 9. tříd základních škol kraje Vysočina a Jihočeského kraje.
|
|
| |
|
|
Sociální práce s klienty se zrakovým postižením
Šírlová, Nela ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Diplomová práce na téma Sociální práce s klienty se zrakovým postižením pojednává v teoretické části o zraku, jeho funkcích a možných vadách; o osobnosti zrakově handicapovaných, kvalitě jejich života. Text také přináší informace o sociálních službách, tyflorehabilitaci a jejích formách. Empirická část zjišťuje šetřením (polostrukturovaný rozhovor), jak konkrétně péče vypadá ve vybraném zařízení - Domově pro zrakově postižené Palata, jak jsou zde klienti se svým životem a službami subjektivně spokojeni, jak se s handicapem vyrovnávají a jaké jsou možnosti podpory. Celkový obraz doplňuje popis technického zajištění Domova, informace o poskytovaných službách i poznatky z pozorování. Cílem diplomové práce je zmapovat možnosti sociální práce se zrakově postiženými klienty. Představit jejich osobnost i potíže, které handicap přináší. Zároveň také uvést, jak se s problémy vyrovnávají a jak s akceptací vady může pomoci jejich okolí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.