|
|
Složení potravy a potravní selektivita zooplanktonu
Lis, Jonáš ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Čablová, Radka (oponent)
Zooplankton je důležitým článkem potravního řetězce mezi fytoplanktonem a vyššími tro- fickými hladinami a porozumění jeho potravním preferencím je klíčové pro odhalení funkcí a dynamiky vodních ekosystémů. Dosavadní znalosti o složení potravy zooplanktonu jsou omezené, tvořené převážně laboratorními experimenty, které odhalily různé lovecké strategie a selekci ko- řisti podle velikosti a nutriční hodnoty. V poslední době se objevují publikace, jež díky využití metody DNA metabarcodingu přinášejí zcela nový, komplexní vhled do diverzity složení potravy zooplanktonu, především klanonožců, perlooček a vířníků. Tyto metody odhalují, že potravní niky klanonožců a perlooček jsou rozdílné a vzájemně se nepřekrývají. Obecně se pro obě sku- piny dá říci, že preferují jako svou potravu převážně rozsivky, pokud jsou dostupné. Potravní niky vířníků jsou natolik různorodé, že se nedá určit jasný trend pro celý kmen. Sinice se ukazují jako hlavní zdroj energie pro zooplankton a jsou metazooplanktonem pravděpodobně požírány z velké části jako sekundární kořist při konzumaci nálevníků a jiné heterotrofní kořisti. Dále jsou známy rozdílné potravní niky mezi druhy, které se dají z části vysvětlit jejich vertikální distribucí a byla prokázána také rozdílná míra potravní selektivity různých druhů zooplanktonu, která...
|
|
|
Co brání zotavení zooplanktonních společenstev jezer postižených acidifikací?
Jůzek, Václav ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Acidifikace půdního i vodního prostředí, která se objevila s nástupem průmyslové revoluce, se stala významným ekologickým problémem 20. století. Zvýšení emisí a následná depozice acidifikujících látek do prostředí způsobila v jezerech Evropy a Severní Ameriky obrovský pokles početnosti a biodiverzity vodních organismů. Od 90. let 20. století došlo ke snížení emisí způsobující acidifikaci, přesto se vodní ekosystémy nevracejí do stavu, v jakém se nacházely před acidifikací. Tato práce se zabývá faktory ovlivňujícími průběh chemického i biologického zotavení vodních ekosystémů postižených atmosférickou acidifikací. Ukazuje se, že společenstva, která nově vznikla v acidifikovaných vodách si hledají novou ekologickou rovnováhu, a tak je rekolonizace původních druhů limitována více faktory než jen nevhodnými chemickými vlastnostmi vody. Acidifikací byla postižena i šumavská jezera, která jsou nyní v procesu zotavování z acidifikace. Hlavními faktory ovlivňujícími obnovu přirozených společenstev zooplanktonu v jezerech jsou vysoké koncentrace hliníku, periodické výkyvy pH, vlastnosti povodí a nově i klimatické změny a s nimi související odumírání stromů způsobené kůrovcem. Klíčová slova: acidifikace, zotavení, zooplankton, šumavská jezera, klimatické změny
|
|
|
Využití organismu Daphnia magna v testech ekotoxicity
Winklerová, Lucie ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá testy ekotoxicity vybraných látek používaných v zemědělství a zahradnictví. Jedná se o určení akutní i chronické toxicity vybraných komerčně prodávaných herbicidů, a to konkrétně výrobků Finalsan od firmy W.Neudorff GmbH KG (účinná látka kyselina nonanová) a Dominátor od firmy Dow AgroSciences s.r.o. (účinná látka isopropylaminová sůl glyfosátu) a v zemědělství běžně používaných hnojiv – dusičnanu draselného a dusičnanu sodného, označované také jako ledky. Dále také byl proveden chronický test dichromanu draselného, který je pro akvatické prostředí velice toxický a je v akutních testech používán jako standard. Testy byly prováděny z hlediska účinků na akvatický systém, a to z důvodu velmi dobré rozpustnosti vybraných látek ve vodě. Testy byly prováděny na organismu Daphnia magna.
|
|
|
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2022
Peterka, Jiří ; Hejzlar, Josef ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Vejřík, Lukáš
Zpráva shrnuje výsledky výzkumu limnologických a biologických složek ekosystému nově vzniklého důlního jezera Medard. Cílem předkládané zprávy je sumarizace dosažených výsledků za rok 2022 a doporučení pro další sledování. Rok 2022 byl pátým rokem po úplném naplnění jezera, kdy již nedocházelo k napouštění vody z řeky Ohře. Do jezera přitékaly pouze drobné přítoky z jeho vlastního povodí a zároveň voda z jezera odtékala průsaky, které jsou zřejmě drénovány do blízkých říčních toků, Ohře a Svatavy. Ekosystém jezera se dostal z hlediska hydrologického režimu a živinového zatížení do finálního stavu své iniciální fáze. Pro tento stav je typická velmi malá obměna vody a nízká úroveň úživnosti s nízkou produktivitou planktonních společenstev. Dochází k rozvoji ponořené makrovegetace v příbřežních zónách a k specifické sezónní změně chemismu i biologických parametrů. Vodní ekosystém však ještě zdaleka není stabilizován a biologická společenstva příbřežní zóny (litorál) i volné vody (pelagiál), včetně společenstva ryb, stále vykazují výraznou meziroční dynamiku.
|
|
|
Potrava násady kapra (Cyprinus carpio L.) v rybnících - analýza obsahu zažívadel.
SÝKORA, Ondřej
Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů.
|
|
| |
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
| |
|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
|
| |
host ::
RSS.