|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Francie a německá jednota (1989-1990)
Šmidrkal, Václav ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Francie a německá jednota (1989-1990)" pojednává o vlivu francouzské politiky na znovusjednocení Německa v letech 1989-1990. První kapitola sumarizuje předehru k tomuto dějinnému období, čímž byly více než čtyři desetiletí francouzsko-německých poválečných vztahů. Další kapitola zkoumá zahraničně politické aktivity prezidenta Mitterranda ve vztahu k Německu v období 1989-1990. Poslední část je stručným přehledem o francouzské veřejné debatě v souvislosti se znovusjednocením v letech 1989-1990.
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Fenomén ostalgie v nových spolkových zemích SRN
Vágnerová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ostalgie v nových spolkových zemích SRN. Jedná se o specifickou formu nostalgie po každodenním životě v NDR, která se stala základem retro stylu, postupem času rozšířeného do mnoha oblastí každodenního života SRN. Pro pochopení této nostalgie je nutné brát ji v kontextu s problémy, kterým museli obyvatelé nových spolkových zemí v SRN čelit. Ostalgie vznikla jako následek zklamání z porevoluční situace, a proto práce nejprve pojednává o problematickém procesu znovusjednocování Německa. Hlavním tématem práce jsou však podoby ostalgie, z nichž je pozornost zaměřena na tzv. Ostalgie-Partys, návrat zaniklých východoněmeckých výrobků, podoby ostalgie na internetu, její zobrazení německým filmem, tzv. Ostalgie-shows a další nositele ostalgie. Cílem práce je ukázat, že ostalgie se zaměřuje na kulturu a každodenní život v NDR, a neznamená touhu návratu jejího režimu. Práce poukazuje i na problém odlišnosti mezi západními a východními Němci a představuje ostalgii jako fenomén, který může sjednocení těchto dvou dílčích německých společností spíše napomoci, než překážet.
|
|
|
Znovusjednocení Německa v paměti Čechů a Němců
CHALAŠ, Zdeněk
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat a popsat znovusjednocení dvou německých republik roku 1990, a to za pomoci orálního výzkumu a písemně zachycených vzpomínek. Dotazováni budou lidé na obou stranách hranice jak německé, tak české. Díky specifičnosti tématu musí být dotazovaní starší 30 let. Práce má prezentovat právě jejich názory a postoje. Věk je zvolen záměrně, neboť výzkum se zaměřuje na občany, kteří tuto událost sami zažili. Konečný výsledek by měl vypovídat o tom, jak lidé v tehdejší době znovusjednocení vnímali, co jim znovusjednocení z jejich pohledu tehdy přineslo, co v průběhu času a co přináší nyní.
|
|
|
Azylová politika SRN od znovusjednocení
Rynešová, Lenka ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Německo bylo, je a bude přistěhovaleckou zemí, ale o azylové politice hovoříme až od jeho znovusjednocení v roce 1990. Země, která přistěhovalce potřebovala, s nimi naopak celé 21. století bojovala s obavou z jejich negativních vlivů na ekonomiku a společnost. Sto třicet let uplynulo od najímání sezónních pracovníků z ciziny v německém císařství a 50 let od počátku náboru tureckých hostujících dělníků značí bezpochyby vhodný čas k vytvoření ještě efektivnější přistěhovalecké politiky. Během na dlouhou trať je integrace cizinců, hlavně Turků. Jelikož se sociální klima německé společnosti nikdy nevyznačovalo rozmanitostí, zůstává otevření společnosti směrem k přistěhovalectví a integraci cizinců hlavním úkolem současné německé politiky.
|
host ::
RSS.