|
| |
|
|
Postoj Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci
Marková, Lucie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce Postoj Magistrátu hl. města Prahy k prostituci vychází z konstruktivistického paradigmatu a využívá feministických teorií. Zvolenou metodou kritického čtení analýzy diskurzu zkoumá postoje Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci a jejich proměny v čase. Sledované období bylo určeno motivem pražského magistrátu předložit návrh zákona o regulaci prostituce. K tomuto účelu byly jako vzorek vybrány všechny relevantní tiskové zprávy za období 2003 - 2015, které se vztahují k tématu prostituce a jsou dostupné na portálu www.praha.eu v sekci tiskového servisu, což je hlavní informační kanál, jehož prostřednictvím magistrát uveřejňuje tiskové zprávy. Teoretická část představuje základní koncepty a směry feministických debat o prostituci. Jádrem práce jsou čtyři kategorie analýzy získané ze zdrojových dat. Těmi jsou: definice prostituce, prostituce jako problém, potřeby a cíle, podpora a represe, které jsou kriticky pojednány z hlediska feministických teorií. V jednotlivých částech autorka sleduje kromě témat samotných i způsob jejich prezentace, stejně jako oblasti, které magistrát opomíjí. (Ne)vyjadřováním postoje k dílčím tématům prostituce magistrát ovlivňuje jejich skutečnou podobu, vývoj, dopady na aktérky a aktéry a rovněž může mít vliv na formování názorů na prostituci (pražské)...
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky ze socio-kulturně odlišného či znevýhodněného prostředí
Kadlecová, Eva ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem inkluzivního vzdělávání z hlediska začleňování dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí do hlavního vzdělávacího proudu. Na základě rozboru relevantních zdrojů informací je v teoretické části popsána současná situace v České republice týkající se inkluzivního vzdělávání. Na inkluzivní vzdělávání je pohlíženo v kontextu speciální pedagogiky, multikulturní výchovy a sociálního prostředí. Dále je nastíněna část legislativního ošetření tohoto vzdělávání a možnost podpůrného opatření ve formě skupinového doučování. V praktické části je popsán kroužek skupinového doučování jako jedna z možných forem podpůrného opatření. Je analyzován na základě výsledků dotazníkového šetření mezi dětmi docházejícími na kroužek a strukturovaných rozhovorů s dobrovolníky, kteří tyto kroužky pomáhají vést.
|
|
|
Situace nízko-vzdělaných matek po rodičovské dovolené na trhu práce
Drtilová, Adéla ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příčinami nízké zaměstnanosti nízko-vzdělaných (ZŠ, vyučení) matek po rodičovské dovolené, u nichž se kumulují znevýhodnění v podobě mateřství a nízkého vzdělání. Vycházím z předpokladu, že se matky potýkají se specifickými problémy, které jiné vzdělanostní skupiny nemají. Tyto problémy fungují jako bariéry pro návrat na trh práce a jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti matek s nízkým vzděláním. V rámci této práce jsem uskutečnila kvalitativní výzkum - rozhovory s matkami a s liniovými pracovníky úřadu práce. Zjistila jsem, že hlavní problém je, že matky se uplatňují na sekundárním trhu práce, ve kterém se často vyskytují práce na směny. Směnný pracovní provoz jim pak neumožňuje sladit pracovní život s institucionální péčí o děti. Tyto matky disponují nízkým lidským kapitálem, což má za následek obtížnější vyjednávání se zaměstnavateli - proto se často nemohou domoci svých nároků a práv a stávají se nezaměstnanými. V práci jsem identifikovala vnější i vnitřní příčiny nezaměstnanosti nízko-vzdělaných matek a její dopady. Zároveň jsem zjistila, že nedostatek zdrojů na úřadu práce vede k poskytování různě kvalitních služeb zaměstnanosti.
|
|
| |
|
|
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
|
|
| |
|
|
Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči
Uhlířová, Markéta ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Abstrakt UHLÍŘOVÁ, Markéta. Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 140 s. Diplomová práce. V úvodních kapitolách diplomové práce s názvem "Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči" jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou zdravotního postižení a jsou zde taktéž nastíněny možnosti péče o dítě se zdravotním postižením a jeho rodinu. Další text se podrobně zabývá problematikou náhradní rodinné péče, vymezuje základní funkce rodiny a přibližuje jednotlivé formy náhradní rodinné péče, které se uplatňují v České republice pro zajištění péče o sociálně osiřelé děti. Hlavní část práce pojednává o pěstounské péči, její historii a jednotlivých typech. Podává pohled na současný stav realizace pěstounské péče v České republice a rozebírá proces zprostředkování pěstounské péče s ohledem na dítě s postižením. Výzkumné šetření na základě analýzy rozhovorů seznamuje se zkušenostmi, které během svého života nasbíraly matky-pěstounky, jež přijaly do péče dítě se zdravotním postižením. Práce je uzavřena zhodnocením získaných poznatků a nastíněním možností, jak jich využít pro ty, kteří o realizaci pěstounské péče přemýšlejí a byli by ochotni přijmout i dítě s postižením.
|
|
|
Arteterapie jako podpůrná metoda u integrovaných žáků
LANČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá využitím arteterapie na základní škole jako podpůrné metody při integraci žáků s různými poruchami. Odpovídá na otázku, jak efektivně začlenit arteterapii do integrace žáků se znevýhodněním, specificky do systému individuální péče a do reedukace poruch. Posuzuje vhodnost různých metod a forem práce pro tuto skupinu dětí. Pedagogům základních škol tato práce ukazuje konkrétní příklady začlenění arteterapie do systému podpůrných opatření při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Účinnost arteterapie jako metody je zde ověřena prostřednictvím pozorování výtvarného posunu zkoumané skupiny dětí. Autorka dospěla k závěru, že arteterapii lze zařadit mezi podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně jako je na školách prováděna reedukace specifických poruch učení, je vhodné do podpůrných opatření zařadit arteterapii.
|
|
|
Integrace dětí s postižením sluchu do běžné základní školy
VÁCHOVÁ, Lucie
V mé diplomové práci nastíním problematiku sluchově postižených a jejich integraci do běžné základní školy. Pomocí metody pozorování a dotazníku zjišťuji úroveň integrace žáků se sluchovým postižením v běžné základní škole v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře a Strmilově.
|
host ::
RSS.