|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Ženské aktivity v českém politickém katolicismu (1896-1939)
Havelka, Jiří ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce vychází ze sociokulturního či sociálněantropologického přístupu k náboženství, který (kromě jiného) tvrdí, že náboženství je závislé na společnosti, ve které se vyskytuje. Disertační práce nemá ambice postihnout široké spektrum názorů na úlohu ženy z "oficiálních míst" katolické církve. V disertační práci jde především o hledisko katolických žen samotných. Cílem tak bude sledování proměn sebepojetí katolických žen, zda (a popřípadě jakým způsobem) se i v nich projevily společenské či modernizační změny. Pozornost bude též zaměřena na to, jakým způsobem své pojetí vyjednaly uvnitř českého politického katolicismu. Časové vymezení zahrnuje konec devatenáctého století, kdy se začínají v českém prostředí zvyšovat možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře, a období samostatného Československa, v jehož ústavě bylo deklarováno rovnoprávné postavení žen s muži.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Eleonora Mendlová. Životopisný nástin
Hošková, Anežka ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce přibližuje životní příběh Eleonory Mendlové, manželky Bedřicha Mendla, prvního profesora hospodářských dějin na Univerzitě Karlově. Práce je příspěvkem k poznání dějin rodiny patřící bezpochyby ke kulturním elitám Československé republiky. Díky analýze dochovaných pramenů vytváří celistvý obraz o životě Eleonory Mendlové a její rodiny na pozadí dramatických událostí minulého století. Eleonora Mendlová, rozená Mráčková, započala svoji studijní dráhu na soukromém gymnáziu Minerva a později pokračovala ve studiu na filozofické fakultě v Praze, které nedokončila. Provdala se za Bedřicha Mendla, který pracoval pro Státní oblastní ústav. Jeho práce vyžadovala časté cesty po českých i evropských archivech. Právě díky těmto cestám vzniklo mnoho osobní korespondence, ve které lze sledovat osud jedné ženy "ve stínu velkého muže" a pohnutých historických událostí. Do života Eleonory se zapsaly obě světové války, zvláště pak smrt jejího muže v době Protektorátu Čechy a Morava z důvodu jeho židovského původu. Své stáří Eleonora Mendlová prožila u svých tří dětí. Aktivně se podílela se na posmrtném vydání nedokončeného díla Bedřicha Mendla. KLÍČOVÁ SLOVA Eleonora Mendlová, Bedřich Mendl, dějiny ženy, rodinná korespondence, dějiny každodennosti, české kulturní elity
|
|
| |
|
|
Ženské aktivity v českém politickém katolicismu (1896-1939)
Havelka, Jiří ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce vychází ze sociokulturního či sociálněantropologického přístupu k náboženství, který (kromě jiného) tvrdí, že náboženství je závislé na společnosti, ve které se vyskytuje. Disertační práce nemá ambice postihnout široké spektrum názorů na úlohu ženy z "oficiálních míst" katolické církve. V disertační práci jde především o hledisko katolických žen samotných. Cílem tak bude sledování proměn sebepojetí katolických žen, zda (a popřípadě jakým způsobem) se i v nich projevily společenské či modernizační změny. Pozornost bude též zaměřena na to, jakým způsobem své pojetí vyjednaly uvnitř českého politického katolicismu. Časové vymezení zahrnuje konec devatenáctého století, kdy se začínají v českém prostředí zvyšovat možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře, a období samostatného Československa, v jehož ústavě bylo deklarováno rovnoprávné postavení žen s muži.
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
host ::
RSS.