|
|
Botanický průzkum rašelinného lesa podél potoka Hučiny (Černý Kříž, Šumava) šest let po hydrologické revitalizaci
SVITAČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na monitoring vegetace za využití fytocenologických snímků v rašelinném lese v nivě kolem potoka Hučiny, na kterém proběhla v roce 2013 hydrologická revitalizace. Cílem práce bylo zdokumentovat flóru a biotopy šest lest po hydrologické revitalizaci a porovnat je s diplomovými pracemi Lazárkové (2012), uskutečněné před revitalizací, a Stachové (2015), provedené těsně po revitalizaci. Plochy v lesnaté části byly rozděleny do tří transektů, ve kterých byla monitorována vegetace v patře stromovém, keřovém, bylinném a mechovém. V jednotlivých vegetačních patrech byla určována druhová bohatost, frekvence, průměrná pokryvnost druhů a také se zde měřila výška hladiny podzemní vody. Získaná data mohou být následně použita pro další studie, které by mapovaly změny ve vegetaci zkoumané oblasti nivy Hučiny
|
|
|
Využití přírodních zajímavostí Písku a okolí v učení o přírodě na 1. stupni ZŠ
SMEJKALOVÁ, Monika
Cílem práce je zpracování přírodovědného a vlastivědného učiva na 1. stupni ZŠ, příprava návrhů aktivit, vedoucích k poznání regionu Písek a jejich ověření v praxi. Zároveň cílem práce je upevnění znalostí žáků v předmětech prvouka, přírodověda a vlastivěda a vytvoření kladného vztahu dětí k přírodě. K navrženým aktivitám byly vytvořeny pracovní listy, které obsahují zadání a úkoly pro dané zastávky.
|
|
|
Ekofyziologie fotosyntézy mokřadních travin
MEJDOVÁ, Markéta
Mokřadní ekosystémy hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku (C). Jednotlivé procesy výměny C a jeho sekvestrace vegetací jsou studovány pomocí různých přístupů a metod. Vázání/příjem C fotosyntézou lze přímo měřit na úrovni listu za aktuální ozářenosti nebo za ozářenosti regulovaným zdrojem světla. Měřením fotosyntézy za různé ozářenosti lze vypočítat světelnou křivku fotosyntézy, na jejímž základě můžeme stanovit fotosyntetické parametry (Pmax - maximální rychlost fotosyntézy, Icomp - světelný kompenzační bod, Rd - rychlost temnostního dýchání, - maximální kvantový výtěžek) jednotlivých druhů rostlin tvořících porost. Znalost těchto parametrů nám umožní porozumět tomu, jak rostliny přispívají k výměně a sekvestraci C v ekosystému. Hlavním cílem této práce bylo stanovit parametry světelné křivky fotosyntézy dominantních druhů rostlin v porostu Mokrých luk u Třeboně. Zhodnotit, zda se zkoumané druhy rostlin liší ve fotosyntetických parametrech a jak přispívají k výměně C v ekosystému. Měření fotosyntézy jsem provedla během růstové sezóny roku 2013 v týdenních intervalech. V roce 2013 a 2017 jsem podrobně zmapovala vegetaci vybrané části porostu studovaného ekosystému. Pro celkové poznání funkce mokřadního ekosystému byly určeny produkční a fotosyntetické charakteristiky jednotlivých zkoumaných dominantních druhů rostlin. Na základě parametrů světelné křivky fotosyntézy pro jednotlivé dominantní druhy rostlin byly určeny parametry hypotetického "velkého listu ekosystému" ("ekosystem big-leaf"), jenž zjednodušeně zahrnuje celý ekosystém. Vázání C "velkým listem" bylo porovnáno s měřeními výměny C (net ekosystem Exchange - NEE) metodou eddy-kovariance (EC). Zkoumané druhy rostlin se průkazně lišily v parametru Pmax a mohou se podle něj rozdělit do tří skupin. Do první skupiny s nejvyšší průměrnou hodnotou Pmax spadají Glyceria maxima (18,36 ?mol m-2 s-1) a Acorus calamus (16,61 ?mol m-2 s-1). Do druhé skupiny spadají Carex acuta (10,83 ?mol m-2 s-1) a Phalaris arundinacea (9,41 ?mol m-2 s-1). Do třetí skupiny s nejnižší průměrnou hodnotou Pmax spadá Calamagrostis canescens (7,02 ?mol m-2 s-1 ). Pmax byla vyšší na počátku léta a poté se postupně snižovala. Vyšší Rd bylo pozorováno např. na začátku růstové sezóny; po povodni a především na konci růstové sezóny. Parametr Pmax byl průkazně ovlivněn kolísáním hladiny vody u Phalaris arundinacea a Calamagrostis canescens. Parametr Pmax u Phalaris arundinacea byl také průkazně ovlivněn červnovou povodní. Vodivost průduchů neměla vliv na parametr Pmax, byla však průkazně ovlivněna hladinou vody u všech zkoumaných druhů rostlin. Při vegetačním mapování v roce 2013 bylo zjištěno následující relativní zastoupení jednotlivých druhů rostlin: Phalaris arundinacea 35 %, Carex acuta 28,6 %, Glyceria maxima 16,5 %, Acorus calamus 1,2 % a Calamagrostis canescens 18,7 %. Při porovnání rychlosti fotosyntézy "velkého listu" vybrané části porostu s NEE byl zjištěn velmi podobný sezónní průběh (R2=0,859 - 0,998), nicméně rychlost fotosyntézy "velkého listu" byla výrazně vyšší než NEE měřené metodou EC.
|
|
|
Růst rákosu obecného (\kur{Phragmites australis}) na vybrané vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit růstové charakteristiky rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně. Na odběry biomasy byla použita destruktivní metoda. Odběr proběhl v jedné sezóně na nátoku a odtoku vegetační kořenové čistírny. Nadzemní biomasa byla stanovena ze šesti vzorků na nátoku a šesti vzorků na odtoku. Podzemní biomasa byla odhadnuta ze dvou vzorků odebraných na nátoku a ze dvou vzorků odebraných na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa (stanovená v srpnu 2007) dosahovala na nátoku 1296 g.m-2 a na odtoku 1105 g.m-2. Průměrná živá podzemní biomasa dosáhla na nátoku 1729 g.m-2 a na odtoku 2161 g.m-2.
|
|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky
Pátek, Karel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Práce se věnuje studiu evapotranspirace v mokřadech. Teoretickou částí je přehled metod, které se používají pro určování evapotranspirace s důrazem na ty, které lze využít v mokřadech. Experimentální částí je stanovení velikosti evapotranspirace v mokřadech horní Pšovky a Liběchovky. Bylo pozorováno pravidelné denní kolísání průtoku a hladiny podzemní vody v důsledku evapotranspirace. Vliv evapotranspirace závisel na průměrné denní teplotě a denním úhrnu slunečního svitu. Z velikosti kolísání průtoku bylo zjištěno, že ve studovaném mokřadu může maximální denní evapotranspirace v teplých slunečných dnech snižovat průtok o 32%. Maximální objem odpařené vody odvozený z kolísání průtoku dosahoval 86% potenciální evapotranspirace vypočtené pro studovaný mokřad pomocí Oudinovy metody. S pomocí Potenciální evapotranspirace v mokřadech v povodí Liběchovky může v letních měsících snižovat průtok Liběchovky podobně citelně jako odběry podzemní vody.
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Revitalizační opatření v povodí Rohelnice se začleněním do územního systému ekologické stability
Komárková, Adéla ; Hubačíková,, Věra (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stavem vodních toků, územním systémem ekologické stability a možnostmi zlepšení pro stav přírodě blízký. Povodí Rohelnice a řešené vodní toky se nachází v Olomouckém kraji v Povodí Moravy. HEM – Hydroekologický monitoring je součástí hodnocení stavu vodních toků, což je požadavkem evropské Rámcové směr-nice o vodách. Práce obsahuje zpracování literární rešerše na uvedené téma se zamě-řením na zadržení vody v krajině a možnosti zlepšení ekologické stability v povodí. Náplní diplomové práce je vyhodnocení hydromorfologického stavu vodních toků v povodí Rohelnice s vytipováním úseků na vodních tocích a míst v širším povodí pro prvky ekologické stability na podkladech územních plánů dotčených měst a obcí a zlepšení celkového ekologického stavu v povodí Rohelnice.
|
|
|
Změny mikroklimatu ostřicové louky během posledních 40 let
Dušek, Jiří ; Stellner, Stanislav ; Hudecová, S.
Průměrná, maximální a minimální teplota vzduchu postupně vzrostla během let 1977 až 2017. Vzestup teplot není stejný během různých období roku. Zjistili jsme různý vzestup teplot vzduchu pro jednotlivé měsíce roku. Denní průměrná teplota průkazně vzrostla ve vegetačním období (duben - květen). Nejvyšší vzrůst maximální teploty vzduchu byl zaznamenán v měsíci dubnu. Charakter srážek se také během měřeného období změnil a je konsistentní s růstem teplot vzduchu. Pokles srážek lze pozorovat v teplejším dubnu. Frekvence extrémních srážek a s nimi související kolísání vodní hladiny je podstatně vyšší v posledních letech, než tomu bylo před rokem 2000. Podrobná znalost týkající se mikroklimatických změn v ostřicové louce jsou důležité z hlediska ekosystémových funkcí mokřadu v krajině.\n
|
|
|
Habitatové preference ptáků na mokřadech SV Čech a optimalizace managementu v připravované přírodní památce Sedmihorské slatiny
ŠŤASTNÝ, Vojtěch
Diplomová práce se zabývá vlivem stanovených environmentálních faktorů na složení ptačích společenstev a početnost jednotlivých druhů ptáků na vybraných mokřadech severovýchodních Čech. Dále studuje vliv těchto faktorů na diverzitu ptáků a procentuální zastoupení zvláště chráněných druhů dle zákona č. 114/1992 Sb. Nakonec poukazuje na využití těchto výsledků v praktické ochraně přírody. V úvodním komentáři práce je popsán charakter studované oblasti a následně rámcově možnosti implementace výsledků studie do ochrany studovaných lokalit vedoucí ke zvýšení kvality habitatů pro mokřadní společenstva ptáků. Podrobněji je zde navržena optimalizace stavu habitatů na území Sedmihorských slatin připravovaného k vyhlášení za přírodní památku.
|
host ::
RSS.