|
|
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
|
|
|
Reakce sazenic vybraných druhů dřevin na zaplavení
Ryšavý, Jan
Diplomová práce zkoumá reakci na zaplavení pěti druhů dřevin, které se vyskytují v lužních lesích jižní Moravy. Tato práce cílila na vyhodnocení různé délky zaplavení sazenic a zkoumala jejich vitalitu i mortalitu. Zkoumanými dřevinami byly dub letní (Quercus robur L.), jilm habrolistý (Ulmus minor Mill.), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), habr obecný (Carpinus betulus L.) a javor babyka (Acer campestre L.). Experiment zaplavení probíhal od dubna do července roku 2022. V různých časových intervalech (7–14 dní) byly sazenice zaplaveny po kořenový krček. Kontrolní sazenice nebyly zaplaveny, ale pouze zalévány. Celkem bylo zaplaveno 140 sazenic od každého druhu, které byly postupně ze záplavy vyndávány. Z výsledků vyplývá, že byla zjištěna relativně nízká mortalita u zaplavovaných dřevin ve všech intervalech. Nejmenší byla u Quercus robur a Tilia cordata, ty se kromě nízké mortality vyznačovaly i vysokou vitalitou. Ulmus minor se vyznačoval středně vitálními sazenicemi. Acer campestre a Caripnus betulus měly nejvyšší mortalitu a ke konci experimentu se jejich vitalita výrazně snižovala. Předpoklad odolnosti vůči zaplavení Quercus robur se potvrdil, což znamená, že sazenice této dřeviny patrně dobře zvládnou záplavu i v podmínkách lužních lesů. Velmi dobře zvládla zaplavení také Tilia cordata. Ta pravděpodobně v reakci na vodní stres investovala do tloušťky kmene, adaptovala se na zaplavení a tím získala konkurenční výhodu oproti ostatním dřevinám. Diplomová práce potvrdila předpoklad, že Quercus robur je odolná dřevina vůči zaplavení a Tilia cordata dosáhla vyšší odolnosti, než se předpokládalo.
|
|
|
Studium odpovědi fazolu obecného na stres suchem s využitím optických vlastností listu.
Svitáková, Lenka ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Zámečník, Jiří (oponent)
V důsledku klimatické změny dochází v zemědělských oblastech ke zhoršování podmínek pro pěstování mnoha plodin, včetně fazolu obecného. Tyto změny v podobě teplotních výkyvů a zhoršené dostupnosti vody v půdě budou znamenat velkou výzvu pro zemědělství ve snaze zajistit potravinovou bezpečnost lidstva. Cílem této práce bylo studium většího počtu genotypů fazolu obecného za účelem kvantifikace jejich resistence vůči snížené dostupnosti vody v půdě a také pro zavedení nových přístupů pro indikaci stresu suchem za využití optických vlastností listu. Z metodického hlediska tato práce propojuje optické vlastnosti listu s anatomickými a biofyzikálními vlastnostmi listu. Modelovou rostlinou v této práci byla jednoletá rostlina fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a fazol ostrolistý (Phaseolus acutifolius). Rostliny byly pěstované ve dvou odlišných podmínkách kultivace - ve skleníku PřF UK v Praze a na poli v rámci pokusů prováděných v Kolumbii v mezinárodním institutu pro tropické zemědělství - Alliance of Biodiversity International a CIAT. Do polních pokusů v Kolumbii bylo zahrnuto 48 genotypů fazolu se zastoupením genotypů z Mezoamerického i Andského genového poolu. Pro skleníkové pokusy a většinu analýz z polních pokusů byly vybrány čtyři genotypy fazolu obecného a jeden genotyp fazolu ostrolistého s...
|
|
|
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
|
|
|
Hodnocení vodního stresu porostu pomocí metod dálkového průzkumu povrchu
ERBEN, Jiří
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vodního stresu porostu pomocí dálkového průzkumu Země. V první části se výzkum soustředil na posouzení vodního stresu u listů slunečnic v laboratorním prostředí, pomocí spektrální analýzy odraženého záření a termovizního snímkování. Hodnoceny byly teploty listů slunečnic, ze kterých byl vypočten index vodního stresu CWSI. Dále byly hodnoceny odrazivosti listů ve vlnových délkách 350 2500 nm. Z nich byly vypočteny spektrální indexy NDVI (Normalizovaný rozdílový vegetační index) využívaný ke zjištění přítomnosti živé zelené vegetace, WI (Vodní index) sloužící k výpočtu přibližného množství vody v porostu a RVI (Jednoduchý poměrový vegetační index) používaný ke zjištění obsahu biomasy listu nebo fotosyntetické kapacity. Následně byly porovnány s CWSI. Nakonec byly indexy porovnány se spektrálními daty a z výsledných korelací byly patrné vlnové délky, které s daným indexem korelovaly více a které méně. Druhá část se soustředila na hodnocení vodního stresu na úrovni povodí IV. Řádu, konkrétně na Dehtářském povodí nedaleko Pelhřimova, kde byly hodnoceny tři největší plochy pole pšenice ozimé, pole kukuřice seté a TTP.
|
|
|
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
MACHURA, Antonín
Mezi podstatné faktory ovlivňující výnos i kvalitu travního porostu patří výživný a vodní režim. Voda je v přírodě a samozřejmě také v zemědělství nejdůležitější faktor limitující výkon rostlin. Práce se zabývá vlivem vodního režimu na klíčení vybraných druhů trav vhodných pro energetické využití. Pro sledování byly vybrány následující druhy trav: srha laločnatá (Dactylis glomerata L.) odrůdy Padánia, chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea L.) odrůdy Chrastava a Szarvasi I (Agropyron elongatum L.). Práce popisuje problematiku pěstování trav a hodnotí vliv vodního stresu na klíčení semen. Nejvyšší klíčivost v podmínkách vodního stresu dosáhla Szarvasi I (69 %) a srha laločnatá (54,6 %). Naopak nejnižšího procenta klíčivosti dosáhla chrastice rákosovitá (28,6 %). Dále porovnává výnosy sušiny vybraných druhů při jarní sklizni, které byly v prvním roce po založení v průměru 3,3 t.ha-1. Metodika řešení byla založena na vlastním měření dat a informacích získaných z Českého hydrometeorologického ústavu.
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
STEJSKAL, Jan
Diplomová práce se zabývá trvalými travními porosty, jejich významem a využitím. Dále je práce zaměřena na vliv vodního režimu na vybrané travní druhy lipnice luční (Poa pratense) a psineček tenký (Agrostits tenuis), na jejich odolnost proti suchu, vodnímu stresu a na vliv růstu a produkce při nedostatku vody. Práce se uskutečnila v laboratorních podmínkách a prostorech, kde byly prováděny pokusy ohledně klíčivosti trav při nedostatku vody. Dílčím úkolem bylo vyhodnocení výnosu sušiny určených travních druhů.
|
|
|
Odpověď fotosyntetického aparátu smrku ztepilého a buku lesního na vybrané stresové podmínky - srovnávací studie.
NOVÁKOVÁ, Hana
Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám je stále důležitější studovat reakci druhů současných ekosystémů na tyto změny. Tato práce je proto zaměřená na reakce dvou hlavních středoevropských druhů lesních stromů ? smrku ztepilého (Picea abies L.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.) ? na stres ze sucha, zvýšené množství N v půdě, kombinaci těchto stres-faktorů a na stres horkem. Ú činky stresu byly sledovány na maximální fotochemické efektivitě PS II (Fv / Fm) a na obsahu fotosyntetických pigmentů. Bylo zjištěno, že smrk ztepilý je odolnější než buk lesní vůči všem zmíněným stres-faktorům.
|
|
| |
host ::
RSS.