|
|
Hodnocení vodního stresu porostu pomocí metod dálkového průzkumu povrchu
ERBEN, Jiří
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vodního stresu porostu pomocí dálkového průzkumu Země. V první části se výzkum soustředil na posouzení vodního stresu u listů slunečnic v laboratorním prostředí, pomocí spektrální analýzy odraženého záření a termovizního snímkování. Hodnoceny byly teploty listů slunečnic, ze kterých byl vypočten index vodního stresu CWSI. Dále byly hodnoceny odrazivosti listů ve vlnových délkách 350 2500 nm. Z nich byly vypočteny spektrální indexy NDVI (Normalizovaný rozdílový vegetační index) využívaný ke zjištění přítomnosti živé zelené vegetace, WI (Vodní index) sloužící k výpočtu přibližného množství vody v porostu a RVI (Jednoduchý poměrový vegetační index) používaný ke zjištění obsahu biomasy listu nebo fotosyntetické kapacity. Následně byly porovnány s CWSI. Nakonec byly indexy porovnány se spektrálními daty a z výsledných korelací byly patrné vlnové délky, které s daným indexem korelovaly více a které méně. Druhá část se soustředila na hodnocení vodního stresu na úrovni povodí IV. Řádu, konkrétně na Dehtářském povodí nedaleko Pelhřimova, kde byly hodnoceny tři největší plochy pole pšenice ozimé, pole kukuřice seté a TTP.
|
|
|
Mikroklima a ukazatele energetické bilance různě obhospodařovaných ploch
ERBEN, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá mikroklimatem a ukazateli energetické bilance dvou stanovišť s různými typy porostů (mokřad, pastvina) v průběhu vegetační sezóny. Byl sledován hlavně vlhkostní a teplotní režim a energetické toky v období - 1.4 30.9. 2014. Všechny hodnoty byly závislé na druhu vegetačního pokryvu a na typu a lokalizaci prostředí. Analýza mikroklimatu byla prováděna na dvou lokalitách - na pastvině v povodí Mlýnského potoka a na mokřadním stanovišti v povodí Horského potoka. Obě lokality se nachází na pravobřeží lipenské nádrže. Všechny potřebné meteorologické charakteristiky byly měřeny pomocí automatických meteorologických stanic. Hodnoceny byly ukazatele teplot a vlhkostí vzduchu a půdy, přijaté, odražené a celkové množství slunečního záření a charakteristiky tepelné bilance - albedo, Bowenův poměr, evaporativní frakce a tepelné toky. Největší rozdíly byly znatelné mezi výškami 0,2 m a 2 m. Z hlediska relativní vlhkosti se hodnoty nejvíce lišily v 0,2 m tedy při povrchu porostu, kde byly rozdíly nejmarkantnější. Nejvyšší průměrná relativní vlhkost byla naměřena jak ve výšce 0,2 m tak ve 2 m na mokřadu. Stejně jako relativní vlhkost tak i teplota vzduchu je závislá na výšce, ve které bylo měřeno. Zatímco ve výšce 2 m se hodnoty na obou stanovištích téměř nelišily, při povrchu porostu jsou rozdíly průkazné. Průměrné hodnoty teplot závisí na ročním období, ovšem největší amplitudy teplot dosahovaly lokality v červnu. Teplota povrchu půdy se na mokřadu téměř neměnila, naopak na pastvině se její průběh velice podobal teplotám vzduchu při povrchu porostu. Teplota půdy ve 20 cm byla téměř stejná na obou stanovištích. Z hlediska energetických toků bylo zjištěno, že nejvyšší tok latentního tepla výparu je na mokřadu. Zjevné (pocitové) teplo je zase vyšší na pastvině. Tok tepla do půdy je během ranních a nočních hodin větší na mokřadu a v průběhu dne zase na pastvině.
|
host ::
RSS.