|
|
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
|
host ::
RSS.