|
| |
|
|
Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů‚ návrh revitalizačního managementu (řešení pro modelové povodí)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, České Budějovice ; Pokorný, Jan ; Vácha, Aleš ; Brom, Jakub ; Procházka, Jan ; Hais, Martin
Cílem výzkumu je vyhodnocení vlivu antropického narušení vodního režimu na funkční schopnosti lesních ekosystémů, kvantifikace funkčních schopností a účinků lesních porostů a determinace jejich změn. V letech 2005-2007 byly řešeny tyto úlohy: 1) Hodnocení teplotního režimu na povrchu korun lesních porostů v subpovodích Bonarova a Ferdinandova potoka v letech 2005-2007, 2) Srovnání teplot krajinného krytu v subpovodích Bonarova a Ferdinandova potoka z družicových dat v letech 2005-2007, 3) Případová studie hodnocení povrchového odtoku vody a látek ze srovnávacích povodí v roce 2006.
|
|
| |
|
|
Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů‚ návrh revitalizačního managementu (řešení pro modelové povodí)
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny, Brno ; Neruda, Jindřich ; Ulrich, Radomír ; Ševelová, Lenka ; Špičáková, Hana ; Schneider, Jiří ; Kozumplíková, Alice ; Kotásková, Pavla ; Kupec, Petr ; Synková, Jana ; Hrůza, Petr ; Vyskot, Ilja
Stěžejním úkolem pro obnovení rovnováhy a revitalizaci území lesních ekosystémů je posouzení míry narušení sekundární hydrickou a lesní dopravní sítí a ekosystémová optimalizace vodního režimu, parametrizace cestních komunikací v synergii s vysokou polyfunkční efektivitou účinností lesních ekosystémů a jejich celospolečenských funkcí. Řešení projektu bylo věcně diferencováno mezi nositelem a spolunositelem projektu. Dílčí závěrečná zpráva dokumentuje rezultáty cílů ve zpracovatelské kompetenci spolunositele, Ústavu tvorby a ochrany krajiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Specifikace cílů a adekvátních vědeckých metodických postupů byla směrována do reprezentativních modelových území, která tvoří záměrově charakteristická povodí Hučinky a Lesního potoka o rozloze cca 6 km čtverečních. Metodické postupy řešení jsou vyděleny do samostatných tvůrčích celků, specifikovaných pro hydriku území, lesní dopravní síť a celospolečenské funkce lesa. Návrhová část projektu podává věcná doporučení.
|
|
|
Inventarizace zásahů do vodního režimu rašelinišť na území NP Šumava a vyhodnocení úspěšnosti prováděných revitalizačních opatření
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Ve druhém roce řešení pokračovala inventarizace rašelinišť v oblastech Křemelná, Srní, Kvildské pláně a Knížecí pláně. Byla upravena detailní verze metodiky mapování rašelinišť. Inventarizace zásahů do vodního režimu byla prováděna v oblastech Křemelná, v části Modravských slatí a Kvildské pláně. byly zpracovány revitalizační projekty a provedena revitalizace na lokalitách JV Cikánské slatě, Luzenské údolí a Hučina. byly provedeny vegetační záznamy na dalších lokalitách (Schachtenfilz, nad Rybárnou, Blatenské slatě a Biskupská slať).
|
|
| |
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. V roce 2007 pokračoval monitoring na sledovaných lokalitách - byly zjištěny vyšší hladiny podzemní vody na rašeliništích v porovnání s předchozími roky, což koresponduje s výrazně vyšším množstvím srážek v letním období 2007. Výsledky: 1. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v oblasti Modravských slatí, 2. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v kotlině Křemelné.
|
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Zelenková, Eva ; Mikulášková, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. Je uveden přehled monitorovaných ploch včetně abiotických parametrů, které byly sledovány. Výsledky projektu bude využívat správa NP a CHKO Šumava jako zpětnou vazbu při realizaci revitalizačních projektů.
|
|
|
Návrh revitalizace PR Rašeliniště Kapličky a průběžný monitoring vodních a vegetačních poměrů
PAVELCOVÁ, Lenka
PR Rašeliniště Kapličky leží ve východní části Šumavy. Tuto rezervaci tvoří několik rozdílných rašeliništních vegetačních typů {--} ombrogenní a přechodové části. Místy došlo k odvodnění kvůli extensivní těžbě, pastvě a lesnictví, dnes jsou zde různě staré meliorační kanály. Práce obsahuje (i) zhodnocení změn hladiny podzemní vody ve vztahu ke srážkám a stupni odvodnění a (ii) zhodnocení druhového složení různě odvodněných částí rašeliniště. Ukazuje se zde silná závislost mezi aktuální hladinou podzemní vody a srážkami, zvláště v odvodněných částech, diverzita a výskyt expanzivních druhů jsou také spjaty s podzemní vodou. Byla vytvořena mapa melioračních kanálů (1 : 3 500) a vegetační mapa (1 : 4 000) pomocí programu ArcMap v prostředí GIS. V části území nejvíce zasaženém odvodněním byl navržen revitalizační zásah pomocí dřevěných hrázek, kterými se přehradí meliorační kanály.
|
|
| |
host ::
RSS.