|
|
Water bugs (Heteroptera: Gerromorpha, Nepomorpha) of the Novohradské Mountains
Papáček, Miroslav ; Džisová, D. ; Hodinová, V. ; Jandová, L. ; Janochová, K. ; Kment, P. ; Smejkalová, R. ; Škrna, P. ; Valtr, J. ; Ziková, L. ; Zíková, P.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium "stagnujících" výskytů skapové a kondenzované vody v jeskyních: Chemické složení a poznámky ke korozi krápníkové výzdoby
Zeman, Ondřej ; Bruthans, J. ; Filippi, Michal ; Vysoká, H.
Drobné výskyty stagnující vody (malé nepohyblivé kapky) na stěnách a stropech byly studovány ve čtyřech jeskyních v Česku a na Slovensku. Byly v nich stanoveny koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+, SO42-, Cl-, NO3-) a in situ měřeno pH, konduktivita a teplota. Výsledky shrnuje tabulka 1. Kondenzační vody se od skapových liší vyššími koncentracemi síranů a některých dalších komponent.
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zavádění Rámcové směrnice o vodě v ČR - její záměry a dopady
Lechnerová, Galina ; Slavíková, Lenka (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku vody jako veřejného statku a představuje tři významné přístupy nakládání se statky životního prostředí (konkrétně voda). Jde o přístupy státní politiky životního prostředí, tržní přístup a komunitní přístup. Dále se soustřeďuje na politiku vodního hospodářství v České republice a na současný proces implementace Rámcové směrnice. Na základě zmíněných přístupů konfrontuje systém v České republice a dále porovnává zamýšlené dopady s reálnými účinky při zavádění Rámcové směrnice. Porovnání je prováděno ve třech oblastech institucionálního uspořádání -- jde o kompetentní orgány, které zajišťují implementaci směrnice, účast veřejnosti, která může významně ovlivnit celý proces implementace a způsob zpoplatnění nakládání s vodami. V těchto oblastech je porovnán stav před zaváděním Rámcové směrnice o vodě a stav současný, tedy během procesu zavádění Rámcové směrnice a na základě institucionálního porovnání změn vyvozuje závěry o dopadech této směrnice v České republice.
|
|
|
Globální problém ekologický
Klusáková, Michaela ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Tato práce pojednává o globálním ekologickém problému, ve kterém se zaměřuje především na problém vodních zdrojů, a navrhuje možná řešení nedostatku sladké vody pro lidstvo. První kapitola charakterizuje globální problém ekologický a jeho rozdělení. Druhá kapitola se zabývá současným stavem vodních zdrojů, rozdělených na povrchovou, podzemní a odsolovanou vodu. Třetí část pojednává o příčinách nedostatku sladké vody. Čtvrtá kapitola se věnuje válkám o vodu a lokalitám, v kterých konflikty hrozí. V páté kapitole zvažuji možná řešení nedostatku sladké vody.
|
host ::
RSS.