|
| |
|
|
Důvody vyhlášení drogové války v Mexiku: dva úhly pohledu.
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Důvody vyhlášení drogové války v Mexiku: dva úhly pohledu se zabývá důvody drogové války v Mexiku, kterou mexický prezident Felipe Calderón Hinojosa vyhlásil v roce 2006. Práce popisuje dva odlišné úhly pohledu na tuto válku. První z nich zastává mexická vláda a je založen na těchto argumentech: Mexiko se stalo zemí - konzumentem; došlo k nárůstu násilí v zemi, a tudíž se bezpečnostní situace v zemi výrazně zhoršila; došlo k proniknutí drogových kartelů do politické sféry. Druhý pohled vychází ze situace, která v zemi nastala po prezidentských volbách v roce 2006. Ne zcela transparentní volby a Calderónovo velmi těsné vítězství vedly k tomu, aby se jeho prioritou stalo silné téma, které by mělo podporu obyvatelstva a zároveň odvedlo pozornost od nestabilní politické situace v zemi. Práce tyto dva odlišné přístupy analyzuje a v závěru odpovídá na otázku, proč vůbec k vyhlášení války drogovým kartelům došlo a co stálo za tímto razantním odklonem od dosavadního přístupu vlády.
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
|
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
|
|
|
Media Portrait of Enrique Peña Nieto in The New York Times and Los Angeles Times
Vicková, Tereza ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Perutka, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mediální obraz Enriqua Peña Niety ve dvou amerických novinách - The New York Times a Los Angeles Times. V této práci naleznete kvantitativní a kvalitativní mediální analýzu obrazu mexického prezidenta v období od jeho zvolení v roce 2012 až do konce roku 2017. Peña Nieto je člen Institucionální Revoluční Strany (PRI), která byla u moci od roku 1929 do roku 2000. Peña Nieto je první president, který přivedl PRI zpátky k moci po dvanáctileté pauze. Během jeho volebního období došlo také k volbám nového prezidenta ve Spojených státech a Barack Obama byl vystřídán Donaldem Trumpem. Tato práce se věnuje třem tématům, které již několik let jsou hlavními předměty vztahu mezi USA a Mexikem: ilegální imigrace, válka s drogami a NAFTA. Analýza ukazuje, že Peña Nieto je v médiích zobrazován dvěma naprosto odlišnými způsoby v závislosti na probíraném tématu. V případě ilegální imigrace a znovu projednávání NAFTY je zobrazován jako kompetentní vůdce. Na druhé straně však v otázce boje s drogami se média zaměřují na jeho neschopnost vyřešit tuto otázku. Peña Nietův obraz se navíc proměňuje po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Rozdílnost toho, jak Peña Nietu zobrazují NY Times a LA Times, spočívá zejména v intenzitě, se kterou ho jednotlivé noviny popisují.
|
|
|
Plán Kolumbie v kontextu americké War on Drugs a War on Terror
Kvačková, Karolína ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Plánem Kolumbie, iniciativou Spojených států na pomoc Kolumbii na boj proti pašerákům drog. Nicméně v průběhu let se z něj stala iniciativa zasahující i proti ozbrojeným skupinám jako FARC, ELN nebo AUC. Hlavním cílem je dokázat, že Plán Kolumbie je součástí politiky War on Drugs a zároveň politiky War on Terror. Tato hypotéza je podpořena třemi argumenty. Prvním je americká legislativa, která se změnila a byl tak pozměněn i cíl Plánu Kolumbie samotného. Druhým argumentem je financování Plánu a jeho jasná afilace k více vojenskému rozpočtu než nevojenskému. Třetím je očividná neefektivnost eradikace a malá podpora alternativních zdrojů, které jsou pro protidrogové plány velmi důležité. Protiargumentem slouží fakt, že War on Drugs se v průběhu 90. let militarizovala i bez vlivu atmosféry po 11. zářím 2001, a Plán Kolumbie tedy není nutně plodem War on Terror. V bakalářské práci jsou tyto argumenty jednotlivě popsány a základě nich také soudím, že se má hypotéza z velké části potvrdila. Musíme ale vzít v potaz, že Plán Kolumbie běžící do roku 2001 do tohoto závěru nezapadá. A to protože se o politice War on Terror dá hovoři až na konci 2001, tedy až po naplánování a prvotní investici.
|
|
|
Válka proti drogám za Reaganovy administrativy
Krupičková, Kristýna ; Divišová, Kristýna (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma války proti drogám za Reaganovy administrativy. Cílem práce je porovnat vytyčené cíle Reaganovy války proti drogám aplikované v 80. letech 20. století s jejich důsledky a analyzovat prostředky, které byly použity pro naplnění těchto cílů Reaganovy vnitřní války proti drogám v USA, a představit jejich vedlejší efekty na socio- ekonomickém poli a zároveň posoudit úspěšnost Reaganovy administrativy v naplnění vytyčených cílů. Pro posouzení úspěšnosti této války proti drogám byla použita komparace cílů stanovených v roce 1986 a výsledků války, které bylo možné pozorovat na konci Reaganova prezidentství. Komparací byla zjištěna úspěšnost Reaganovy administrativy ve vztahu k určeným cílům, avšak aplikovaná řešení měla jednoznačně negativní dopad na rasové menšiny. Klíčová slova: Reagan, drogy, americká společnost, 80. léta 20. století, domácí politika, válka proti drogám
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
| |
|
|
Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna
Hrušková, Daniela ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Čapinská, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Role USA v eskalaci války proti drogám v Mexiku za prezidenta Felipe Calderóna se zabývá vlivem USA na eskalaci boje proti obchodu s ilegálními drogami v Mexiku. Práce popisuje historii a vývoj války proti drogám od jejích počátků, tento širší historický kontext je klíčový pro interpretaci zintenzivnění protidrogových opatření přijatých v Mexiku po roce 2006. Dále práce prezentuje eskalaci boje a jeho dopady mezi léty 2006 a 2012 za mexického prezidenta Felipe Calderóna a analyzuje jím deklarované důvody pro vyhlášení války proti drogám. Následně práce analyzuje vliv USA na rozhodnutí Mexika válku proti drogám eskalovat a představuje podporu mexické války proti drogám ze strany USA. Práce shrnuje vývoj války proti drogám a analyzuje vliv USA na formování mexické protidrogové strategie po roce 2006 v rámci širšího historického kontextu a asymetrického vztahu USA a Mexika.
|
host ::
RSS.