|
|
Metylovická hůrka – na pomezí vesnic
Domčíková, Radka ; Štěpán, Marek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zprostupňování krajiny, která se proměňuje v čase. Znovuvytvoření vztahu obyvatel k místu, rekonstrukce bývalé turistické útulny. Analýza vazeb a prostorových vztahů v krajině a jednotlivých specifik jejich částí. Problematika přístupu k rekonstrukci architektonicky nesourodých, nepříliš historicky cenných budov. Opuštěný rekreační objekt na vrcholu kopce. Vytvoření stezky podporující propustnost území. Zprostupňování krajiny. Vytvoření sítě míst s potenciálem. Ověření možnosti využití místa a stávající budovy s ohledem na současné požadavky moderní architektury. Reminiscence chátrajícího objektu a jeho fragmentace v rozsahu krajiny.
|
|
|
Sochy z období 70.-80. let 20. století ve veřejném prostoru sídliště Prosek a jejich současná podoba. Reflexe vybraných děl v rámci výuky výtvarné výchovy na ZŠ.
Komárková, Adéla ; Fremlová, Vendula (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Tématem práce je normalizační umění ve veřejném prostoru. Charakterizuje panelová sídliště jako specifický veřejný prostor a umělecká díla jako nástroje kultivace tohoto prostoru. Hledá příčiny vysokého počtu uměleckých děl z období normalizace ve veřejném prostoru, přibližuje umělecké směry a tendence v československém sochařství od 50. do 80. let., přináší přehled databází, které se specializují na dokumentaci normalizačních plastik. Předkládá přehled plastik na sídlišti Prosek, shrnuje jejich současný stav a charakterizuje je z různých hledisek. Pro didaktickou část vybírá 3 plastiky, které reprezentují různé tendence a styly normalizačního sochařství. Plastiky interpretuje, dává je do kontextu doby a tvorby jejich autorů. Cílem práce je, aby žáci skrze různé činnosti poznávali a vnímali umělecká díla, reflektovali je v dialozích (se spolužáky a vyučujícím) a ve vlastní tvorbě. Díky poznávání a vnímání uměleckých děl ve svém okolí si žáci vytvářejí vztah k umělecké tvorbě a místu, kde žijí.
|
|
| |
|
|
Hory prádla
Gogolová, Eliška ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Vačkář, Adam (oponent)
Bakalářská práce Hory prádla si bere za cíl detailněji prozkoumat trojí vztah člověka, krajiny a textilu, jejich významy a vzájemné ovlivňování. Prostřednictvím jednotlivých kapitol věnovaných textilnímu umění, respektu k tradici jako kulturnímu odkazu minulosti a přetrvávajících hodnot pro současnou společnost, působení krajiny na konání člověka a vlastní výtvarné interpretaci Hor prádla se mimo jiné snaží o vykreslení osobního vztahu k suknu. Práce sleduje fenomén postupného návratu textilního média do současného českého umění a prostřednictvím tvorby konkrétních umělců hledá v měkkém materiálu jejich společného jmenovatele i rozdílné uchopení tohoto oboru. Rozhovory s designérkou Terezou Rosalii Kladošovou a výtvarnicí Danielou Mikuláškovou poodkrývají motivace osobností tvořících s textilním médiem v užitém i volném umění a zároveň odkazují k otázce nutnosti hranice mezi těmito dvěma uměleckými formami. Způsob uchopení tradice navázané na konkrétní kraj nebo krajinu se v praktické části obrací k osobnímu prožitku z daného místa. Vzhledem k použití modrotiskové techniky ve výtvarné části této práce je její nedílnou součástí také podrobnější představení tohoto negativního indigového tisku od jeho historie po současné využití modrotisku v umění a designu. Ve spolupráci s modrotiskovou dílnou ve...
|
|
| |
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
| |
|
|
Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí
Veselý, Martin ; Haluzík, Radovan (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Vašát, Petr (oponent)
Martin Veselý Doma na sídlišti? Lokální identita a identifikace s místem v odlišných typech městského prostředí Práce se zabývá otázkou identity místa a identifikace s místem v městském prostředí na příkladu Jižního Města reprezentujícího velké, centrálně plánované sídliště, a "starých" Vršovic jako příkladu tradiční městské čtvrti. Autor rozlišuje dva teoreticko-metodologické přístupy k analýze městského prostředí. První je přístup ontologicko-historický, etická perspektiva popisující prostor a místo s využitím teoretického aparátu urbanismu a fenomenologie architektury. Druhý přístup - antropologický - je přístupem emickým zkoumajícím porozumění místu sociálními aktéry. Autor na četných příkladech ukazuje, jak se lidé identifikují s místem a jakou roli v procesu identifikace s místem hraje fyzická podoba a paměť místa. Vztah ontologicko-historické a antropologické perspektivy považuje za dialogický a hledá jejich průsečíky. Cílem práce je na empirickém materiálu ověřit možnosti a limity obou analytických přístupů. Zároveň ukazuje, že jednostranný způsob interpretace má za následek nedostatečné porozumění identitě místa. Jinými slovy, nedokáže přesvědčivě odpovědět na otázku, v čem spočívá genius loci.
|
|
|
Metylovická hůrka – na pomezí vesnic
Domčíková, Radka ; Štěpán, Marek (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Zprostupňování krajiny, která se proměňuje v čase. Znovuvytvoření vztahu obyvatel k místu, rekonstrukce bývalé turistické útulny. Analýza vazeb a prostorových vztahů v krajině a jednotlivých specifik jejich částí. Problematika přístupu k rekonstrukci architektonicky nesourodých, nepříliš historicky cenných budov. Opuštěný rekreační objekt na vrcholu kopce. Vytvoření stezky podporující propustnost území. Zprostupňování krajiny. Vytvoření sítě míst s potenciálem. Ověření možnosti využití místa a stávající budovy s ohledem na současné požadavky moderní architektury. Reminiscence chátrajícího objektu a jeho fragmentace v rozsahu krajiny.
|
host ::
RSS.