|
|
Automatizované měření ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad plodu
Szpyrc, Bogdan ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazením a měřením ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad (VVV) plodu v prvním trimestru těhotenství. Provedená rešerše UZ markerů se opírá o studie prof. Kyprose Nicolaidese (Velká Británie), předsedy nadace fetální mediciny (FMF – Fetal Medicine Foundation). Dále je uveden stručný průběh vyšetření v každém trimestru gravidity, rozebrány vrozené vývojové vady diagnostikovatelné již v 1. trimestru a je popsán výpočet individuálního rizika pro chromozomální aberace. Práce se dále zabývá metodami zpřesnění měření nuchální translucence (NT) – nejsilnějšího markeru Downova syndromu v 1. trimestu. Je proveden test zobrazovacích možností UZ přístrojů. Z nasnímaných dat je stanoveno rozlišení v závislosti na nastavených parametrech zobrazení. Dále jsou navrženy a aplikovány algoritmy respektující doporučení FMF pro nastavení vhodného řezu plodem a automatické měření NT. Je rovněž navržena programová aplikace umožňující testování těchto algoritmů na reálných datech a výpočet rizika chromozomální aberace vycházejícího z věku matky, temeno-kostrční délky (CRL) a hodnoty NT. Navržené algoritmy byly testovány na reálných obrazových datech. Byl rovněž vytvořen program pro aplikaci navržených algo-ritmů pro měření NT přímo na UZ přístroji.
|
|
|
Prenatální screening vrozených vývojových vad plodu
VLKOJANOVÁ, Lucie
Diplomová práce popisuje cíle prenatálního screeningu a jednotlivé screeningy, které se provádí v různém stádiu gravidity. Jaký je jeho význam a jeho důležitost. Dále jsou zde popsány příčiny vzniku vrozených vad a jejich dělení. Podrobně jsou popsány jednotlivé biochemické markery, které jsou součástí biochemického screeningu. Práce se zabývá invazivními a neinvazivními metodami v prenatální diagnostice. Cílem práce bylo také seznámit čtenáře s psychologickými aspekty prenatální diagnostiky a perinatální paliativní péčí. V této části se práce zaměřuje na ošetřující zdravotnický personál a poskytuje rady či vodítka, jak se v takových situacích zachovat, a jak být správnou oporou a pomocí pro rodiny dítěte s VVV neslučitelnou se životem.
|
|
|
Prevalence asymetrických stranových postižení na pohybovém aparátu v novorozeneckém a kojeneckém věku.
Hanzlová, Andrea ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název práce: Prevalence asymetrických stranových postižení na pohybovém aparátu v novorozeneckém a kojeneckém věku. Cíle práce: Cílem této rešeršní práce bylo zpracování problematiky o možných typech asymetrických postižení pohybového aparátu pozorovatelných u novorozenců a kojenců, zjištění možných příčin těchto asymetrií a zjištění stranové predilekce u uváděných typů asymetrií. Hlavním předmětem diskuze jsou právě zjištěné stranové predilekce jednotlivých asymetrií a souvislost jejich příčin s obdobím prenatálním, perinatálním či postnatálním. Metody: Tato práce byla zpracována formou literární rešerše a má deskriptivně - analytický charakter. Výsledky: Na základě zpracování dostupných zdrojů o asymetrických postiženích pohybového aparátu u novorozenců a kojenců byl vytvořen ucelený přehled o možných typech těchto postižení, o jejich příčinách a stranových predilekcích. Naprostá většina uváděných asymetrických postižení jeví souvislost s prenatálním či perinatálním obdobím. Klíčová slova: asymetrie v dětství, porodní poranění, vrozené vývojové vady, polohová preference
|
|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Dědičnost kardiovaskulárních onemocnění
Košatová, Andrea ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Cílem tohoto textu je přinést souhrn poznatků o vlivu dědičnosti na vznik kardiovaskulárních onemocnění. Je určen široké veřejnosti, ale i těm, kteří se do větší hloubky zajímají o medicínu, civilizační choroby a faktory, které tato onemocnění způsobují. Choroby srdce a cév jsou nejčastější příčinou nemocnosti a úmrtnosti v zemích tzv. západní civilizace. Dědičnost je jedním z tzv. rizikových faktorů, které ovlivňují pravděpodobnost jejich vzniku. Čerpáno je z literatury psané našimi předními odborníky, kteří se těmito onemocněními zabývají, ale i z odborných časopisů pro lékaře. Nezbytností jsou zahraniční zdroje, a to především databáze OMIM na stránkách amerického Národního centra pro biotechnologické informace, která je katalogem lidských genů a genetických onemocnění. Klíčová slova: kardiovaskulární, ateroskleróza, hypertenze, lipidémie, trombofilie, myokard
|
|
|
Preventivní účinky kyseliny listové ve výživě
Chalánková, Veronika ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyselinou listovou a jejími preventivními účinky pro zdraví člověka. Kyselina listová má v lidském organismu mnoho důležitých funkcí a obzvláště velký význam má v období těhotenství. Je nepostradatelná pro správný vývoj plodu a její dostatečný příjem je prevencí vzniku závažných vrozených vývojových vad, jako jsou defekty neurální trubice, předčasného porodu, potratu a dalších těhotenských patologií. Zvýšenou potřebu tohoto vitaminu není snadné naplnit běžnou stravou. Je tedy doporučeno užívat kyselinu listovou ve formě doplňků stravy (v dávce 400-600 µg/den) v průběhu těhotenství a alespoň měsíc před plánovaným početím. Z těchto důvodů je nezbytné zaměřit se na podporu primární prevence ohledně užívání kyseliny listové, a to nejlépe u všech fertilních žen. Kyselina listová má také zásadní roli v krvetvorbě a hlavním projevem jejího deficitu je megaloblastická anémie. Kyselina listová bývá dále spojována s prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění a ovlivnění vývoje kognitivních funkcí. Praktická část práce byla zaměřena na sledování saturace těhotných žen tímto vitaminem. Práce obsahuje laboratorní analýzu obsahu metabolitu kyseliny listové 5-methyltetrahydrofolátu (5-MTHF) v moči těhotných žen s cílem zjistit jeho obsah a zhodnotit, zda jsou dostatečně...
|
|
|
Význam a potřeba kyseliny listové v těhotenství
Mádle, Zuzana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Karbanová, Miroslava (oponent)
Těhotenství je období, které klade zvýšené nároky na ženu. Ke zdárnému průběhu těhotenství přispívají správné stravovací návyky, zdravý životní styl, přiměřená tělesná aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, psychická pohoda. Ženám se doporučuje ještě před otěhotněním začít užívat suplement obsahující kyselinu listovou. Kyselina listová, neboli folát, je vitamín, řadící se do skupiny vitamínů B. Její potřeba v těhotenství je zvýšená, zejména na počátku, kdy se její relativní či absolutní nedostatek může projevit různými těhotenskými patologiemi, mnohdy i fatálními. Přesné souvislosti nejsou zatím úplně známy. Řadou studií však byl prokázán protektivní účinek zvýšeného příjmu kyseliny listové v prekoncepčním období a během prvních týdnů těhotenství, a to zejména v prevenci výskytu vrozených vývojových vad neurální trubice. Příjem kyseliny listové před a během těhotenství je často deficitní, ani příjem v běžné populaci neodpovídá doporučeným referenčním hodnotám. Zlepšit ho lze zvýšeným příjmem potravin bohatých na folát, cíleným obohacováním potravin o tento vitamín či suplementací ve formě vitamínových preparátů. V době, kdy v ČR není povinnost obohacovat potraviny tímto vitamínem, je vhodné již před otěhotněním přijímat kyselinou listovou ve formě suplementu. Výzkumným šetřením pomocí tištěných...
|
|
| |
|
|
Primární a sekundární prevence vývojových vad a jejich sociální dopad
POUZAROVÁ, Klára
Bakalářská práce na téma "Primární a sekundární prevence vývojových vad a jejich sociální dopad" se zabývá prevencí před početím a v době prenatálního období. Dále se zabývá různými typy screeningů, které se využívají k detekci vrozených vývojových vad. Tato bakalářská práce pojednává také o sociálním dopadu vrozených vývojových vad v ohledu sociálního začlenění osob s vývojovou vadou a o možnosti pracovního uplatnění mladých dospělých. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na vznik vývojových vad, vývojové vady jako takové, genetiku a primární a sekundární prevenci vývojových vad. Cílem praktické části je zjistit frekvenci vývojových vad u dětí v České republice, dále současné možnosti primární a sekundární prevence u vývojových vad a jejich sociální dopad. Dalším cílem této práce je zjistit kvalitu života rodin, dětí a mladých dospělých s vývojovou vadou a posledním cílem je zjišťování možnosti pracovního uplatnění mladých dospělých s vývojovou vadou. Z výzkumu ohledně kvality života (dotazníku PedsQL) vyplývá, že nejkvalitnější život v oblasti zdraví mají osoby s orofaciálním rozštěpem. Z rozhovoru s těmito informanty vyplynulo, že nejnáročnější byla pro ně fáze po porodu, kdy museli navštěvovat specializované kliniky kvůli operacím rozštěpů. Hned za nimi se dle zjištěných hodnot HRQOL umístily dívky s Downovým syndromem, které jsou schopné socializace mezi ostatní děti, ale z výpovědí matek vyplývá, že z důvodu přidružené mentální retardace nikdy nebudou schopny samostatného života. Na dalším místě se umístil informant s fokomelií a nejhorší hodnoty HRQOL vyšly u informantů s rozštěpem páteře. Nutno podotknout, že každý informant má jiný typ rozštěpu páteře. Jeden je plně odkázán na péči matky ze zdravotních důvodů, kdežto mladá dospělá má sice zdravotní obtíže, ale je schopna se sama o sebe postarat a převážně si zařídit vše potřebné. Posledním cílem práce bylo zjistit možnost zapojení těchto osob do pracovního procesu. Vzhledem k nízkému věku informantů nelze zcela posoudit, na kolik procent budou informanti tohoto schopni. Z výzkumu vyplývá, že velkou roli hraje celkový fyzický a psychický stav. V případě přidružené mentální retardace se matky dívek s vrozenou vývojovou vadou usnesly, že dívky nikdy nebudou schopny v budoucnu chodit do práce jako zdravý člověk.
|
|
|
Péče o ženu při ukončení těhotenství pro vrozenou vývojovou vadu plodu
Bukáčková, Daniela ; Školoudová, Markéta (vedoucí práce) ; Žižka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prenatální diagnostikou, vrozenými vývojovými vadami, jejich screeningem a následnou ošetřovatelskou péčí o pacientku, u které byla zjištěna vývojová vada plodu. Práce je rozdělena do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá poznatky o prenatální diagnostice, její důležitosti a následnými screeningovými vyšetřeními, které jsou její součástí. V práci jsou popsány součásti ultrazvukových vyšetření, biochemických vyšetření a vyšetření invazivních i neinvazivních. Práce informuje o vrozených vývojových vadách jak na úrovních chromozomálních, tak na úrovních morfologických. Jsou zde popsány příčiny výskytu těchto vad, jejich dělení, ale i jejich projevy. Na konci teoretické části jsou zmíněné možnosti ukončení těhotenství. Případovou studií se zabývá druhá, praktická, část práce, do které byla vybrána pacientka na Gynekologicko-porodnické klinice, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je zde popsán vývoj ošetřovatelské péče, která byla pacientce poskytnuta. Cílem práce bylo sledovat, jak probíhá ošetřovatelská péče u ženy při ukončení těhotenství z důvodu vrozené vývojové vady plodu, ošetřovatelskou péči popsat a vyhodnotit. Následně vytvořit doporučení pro praxi, jak se v těchto situacích chovat a jak s pacientkou komunikovat. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.