|
|
Aula
Žilinský, Michal ; Cenek, Filip (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Pomalými kamerovými jazdami v dvadsiatich minútach piatich scén videa, kompletne CGI renderovaného prostredia, nazvaného Areál univerzálnej latencie, mapujem alternatívny časopriestor zóny lokalizovanej na severozápadnom Slovensku. Minimalistická narácia autonómnej jednokanálovej videoprojekcie konfrontuje subjektivizmus s univerzálnosťou antropocénu, vanitas a spiritualitu s vierou konzumizmu v nekonečnú akumuláciu a simulakrá virtuality s absolútnou pravdou. Príbeh celej videopoémy je komunikovaný virtuálnym prostredím, hudbou a zvukovými ruchmi. Táto diplomová práca prezentuje fragment mojej snahy o zaznamenanie morfológie špecifického miesta, prostredníctvom ktorého, ako zo samotného názvu vyplýva, nedopovedane alebo nevyslovene poukazujem na prežívanú skutočnosť a jej následky.
|
|
|
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.
|
|
|
Srovnání zátiší typu vanitas v italském, francouzském a holandském prostředí 17. století a dohledání případných vlivů na českou školu
Pourová, Kristina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje zobrazování zátiší, konkrétně typu vanitas, tedy malbám specializujícím se na marnost a pomíjivost lidského života. Zaměřuji se na vybrané umělce působící v 17. století v Itálii, Francii a Nizozemí a jejich konkrétní díla. Z uměleckých počinů Salvatora Rosi, Simona Renarda de Saint Andrei, Jana Davidsze de Heema a Nicolaese van Verendaela následně dohledávám vlivy na české umělce, kteří reagovali na tuto tvorbu a určitým způsobem toto téma ztvárnili. Těmito umělci jsou Johann Adalbert Angermeyer, Jan Kašpar Hirschely a Václav Vavřinec Reiner.
|
|
|
Vývoj etiky umírání s příklady dobových uměleckých děl a s důrazem na křesťanský pohled.
Stuchlá, Vladimíra ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Vývoj etiky umírání s příklady dobových uměleckých děl a s důrazem na křesťanský pohled. (Rozmezí 14.-16. století). Východiskem této práce je stručný popis eschatologie, rozvíjející se v rámci křesťanské etiky v průběhu morové apokalypsy pozdního středověku. Stěžejní část práce je zaměřena na změny individuálního i společenského vnímání smrti během velmi náročného období výrazné vlny morové epidemie pozdního středověku až raného novověku. Jsou sledovány záměny v přístupu a vyrovnávání se s atributem smrti. Cílem práce je shromáždit, analyzovat změny pojetí smrti během sledovaného období, zhodnotit jejich vliv na chování člověka prostřednictvím potvrzení či zamítnutí nastolených hypotéz. Dostupné materiály jsou doplněny náhledy dobové umělecké tvorby ztvárňující postoje člověka dané doby ke vnímání vlastní konečnosti. Klíčová slova Ars moriendi, Bible, carpe diem, černá smrt, eschatologie, flagelanti, macabrózní umění, memento mori, tance smrti, vanitas.
|
|
|
Aula
Žilinský, Michal ; Cenek, Filip (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Pomalými kamerovými jazdami v dvadsiatich minútach piatich scén videa, kompletne CGI renderovaného prostredia, nazvaného Areál univerzálnej latencie, mapujem alternatívny časopriestor zóny lokalizovanej na severozápadnom Slovensku. Minimalistická narácia autonómnej jednokanálovej videoprojekcie konfrontuje subjektivizmus s univerzálnosťou antropocénu, vanitas a spiritualitu s vierou konzumizmu v nekonečnú akumuláciu a simulakrá virtuality s absolútnou pravdou. Príbeh celej videopoémy je komunikovaný virtuálnym prostredím, hudbou a zvukovými ruchmi. Táto diplomová práca prezentuje fragment mojej snahy o zaznamenanie morfológie špecifického miesta, prostredníctvom ktorého, ako zo samotného názvu vyplýva, nedopovedane alebo nevyslovene poukazujem na prežívanú skutočnosť a jej následky.
|
|
|
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
|
|
|
Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918
Richterová, Helena ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.
|
host ::
RSS.