|
| |
|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
| |
|
|
Základní typy výzdobných technik středověkých iluminací
Velgáňová, Daniela ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
1 Anotace Cílem bakalářské práce je shrnutí a porovnaní základných písemných pramenů a literatury k technologickým postupům výzdoby středověkých knih. Kromě pérové, lavírované kresby, tempery a kvašové malby je též věnovaná pozornost různým způsobům zlacení a využití zlatých doplňků (od přidávaní zlatého prachu do některých barev, přes puncovaní zlacených detailů, až po malbu na vyzlacený podklad). U jednotlivých technik a postupů je naznačen jejich vývoj v rámci knižní malby ilustrativně dokumentovaný i konkrétními příklady děl. Součástí práce je rovněž syntéza a přehled rukopisné tvorby v Čechách.
|
|
|
The Pyramid Complex of Djedkare-Isesi at South Saqqara and Its Decorative Program
Megahed, Mohamed Abdel Moneim ; Bárta, Miroslav (vedoucí práce) ; Verner, Miroslav (oponent) ; Jánosi, Peter (oponent)
1 Pyramidový komplex Djedkarea Isesiho v jižní Sakkáře a jeho výzdobný program Mohamed Megahed Abstrakt Předložená práce si klade za cíl poprvé uceleně publikovat pyramidový komplex panovníka Džedkarea a jeho výzdobný program. Džedkareova vláda byla dosti významná a během ní došlo v egyptském státu k mnoha důležitým změnám. Podle dokladů Džedkare reorganizoval královské zádušní kulty svých předchůdců v Abúsíru a do jeho vlády se datuje většina dochovaných fragmentů papyrů, jež se podařilo objevit v abúsírských pyramidových komplexech. Vedle různých dalších dokladů z období jeho vlády byla v králově pyramidovém komplexu objevena řada nálezů, jež dosud nebyly publikovány. Patří k nim i fragmenty reliéfní výzdoby, a předložená práce tak přispívá k hlubšímu porozumění a interpretaci vývoje královských reliéfů v závěru 5. dynastie. Práce je rozčleněna do pěti kapitol, z nichž první přínáší úvod k tématu a katalogu a předkládá přehled o stavu bádání ohledně výzdoby zádušních komplexů Staré říše. Další část kapitoly objasňuje metody, jež autor práce užil během k dokumentaci fragmentů reliéfů z Džedkareova pyramidového komplexu. Džedkareova vláda v kontextu 5. dynastie je předmětem druhé kapitoly, kde je nejprve prezentován přehled panovníků 5. dynastie a stručná charakteristika jejich vlád. Poté jsou podrobněji...
|
|
|
Výroba a zdobení kostěných a parohových nástrojů v raném středověku
Bílková, Tereza ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Práce mapuje výskyt luxusních předmětů kostěné a parohové industrie v raném středověku na našem území. Součástí je katalog a charakteristika těchto předmětů. Další kapitoly práce se zabývají technologií výroby a zdobení kostěné a parohové industrie, možností sociální interpretace na základě nalezených předmětů a některými speciálními otázkami jako je existence dílen na českém území, nástin analogií v Polsku a neobvyklé zdobení figurálními motivy.
|
|
|
Kostel sv. Václava v Žamberku
Kreuselová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce "Kostel sv. Václava v Žamberku" pojednává o kostele monograficky. Nejprve se stručně věnuje městu, jeho vzniku, majitelům panství a následně chronologicky z umělecko-historického hlediska nejvýznamnějším fundacím Bubnů z Litic. Poté přechází pozornost k samotnému kostelu, jeho historii a výstavbě, farní budově, popisu a především k hodnotnému mobiliáři. V této části se práce zabývá barokními oltáři a zejména hlavním oltářním plátnem Zavraždění sv. Václava od Francesca Trevisaniho. Pozornost je zaměřena na přípravný obraz, možné předlohy a analogie se starší autorovou tvorbou. Dále se práce pro úplnost stručně věnuje malířské výzdobě kostela. Následně hřbitovní kapli, jejímu stavebně historickému vývoji, barokním oltářům a taktéž malířské výzdobě. V poslední řadě práce v kontextu představí stavitele kostela a malíře, kteří v něm vytvořili kvalitní oltářní plátna.
|
|
|
Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách
Kreuselová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách" se nejprve stručně věnuje historickému vymezení a kolonizaci Orlických hor a Podorlicka s přihlédnutím na horní tok Divoké Orlice, kde se nacházejí Bartošovice v Orlických horách. Následně se práce zabývá vznikem a dějinami obce se zaměřením na majitele panství. V další části pozornost přechází k historickému a stavebnímu vývoji kostela a poté na jeho vnitřní výzdobu, kde práce podrobněji popisuje barokní inventář, zejména postranní rámové oltáře s medailóny. Dále se zabývá barokním sochařstvím v Podorlicku a jeho nejvýznamnějšími představiteli, jejichž díla mají charakteristický rys pro uměleckou tvorbu této oblasti. Poslední část pro srovnání uvádí a popisuje další nalezené příklady barokních rámových oltářů s medailóny, zabývá se jejich chronologickým uspořádáním a začleněním do vytvořených tematických skupin.
|
|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
|
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
|
host ::
RSS.