|
|
Gesto. Význam objektu v šedé zóně veřejného prostoru
Sedlák, Michal ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent) ; Hlaváček, Ludvík (oponent)
Disertační práce pojednává o vztahu člověka k fyzickému veřejnému prostoru z pozice umělce - učitele v akademickém prostředí. Často diskutované téma veřejného prostoru se neomezuje na čistě uměleckou sféru nebo na umělecké gesto. Naznačuje také prostý přesah do každodenního života, týkajícího se výchovy a vzdělávání. Podstatnou částí výzkumu je případová studie na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která zkoumá, jak vnímají budoucí pedagogové fyzický veřejný prostor a jak jej výtvarným jazykem uchopují. Základní motivace zkoumání leží v předpokladu, že budoucí učitelé skrze prisma jejich pohledu na svět budou vlastním povoláním ovlivňovat výchovu mladé generace. Tento fakt přesahu je dán existencí předmětu Výtvarná výchova zařazeného do oblasti všeobecného vzdělávání, v němž samotná prostorová tvorba hraje určitou úlohu. Zkoumání je zaměřeno na to, co se skrývá za jevy v procesu tvorby a zrodu "něčeho nového" ve fyzickém veřejném prostoru. Pojem gesta je metaforou hmotného vložení do prostoru, který se v určitém okamžiku do něj včleňuje. Včlenění je nazváno aktualizací a výzkumným problémem je právě vztah procesu vložení a aktualizace v časovém dynamismu. Šedá zóna je pak metaforou pro jakousi skrytost, nemusí nutně znamenat jen konkrétní prostor. Do této oblasti patří jevy,...
|
|
|
Detail v architektuře. Výtvarné aspekty moderní architektury a jejich aplikace do současných kontextů výtvarné výchovy
Hanuš, Jiří ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Sedláková, Radomíra (oponent)
Architektura je nedílnou součástí (nejen) vizuálního světa a lidské existence. Její pozice se rozpíná mezi oblastí utilitární a umělecké funkce. Jaké však jsou její specifické vlastnosti, které jí spojují s výtvarnou kulturou? Je současná architektura vizuálně a prožitkově inspirativní? Disertační práce rozvíjí úvahu nad tím, jak prostřednictvím práce s architektonickým detailem zprostředkovat moderní architekturu studentům na školách a trvale ji začlenit do vzdělávání. Propojení teoretického základu s autorovým individuálním pohledem na estetické kvality architektonického detailu je cílem, jehož účelem je nalezení didaktického východiska. Za prostředek k přiblížení a uchopení tohoto fenoménu je použita fotografie, která je zde chápána jako plynulý přechod mezi trojrozměrným a dvojrozměrným světem. Současně však funguje zcela autonomně. Výzkumná metoda vychází z principu interpretativní fenomenologické analýzy, ve které se prostřednictvím interpretace výtvarných prací respondentů a komparace autorovy individuální výtvarné tvorby, hledají styčné body a nové možnosti pro výtvarnou výchovu. S architektonickým detailem je zacházeno jako s výtvarným jazykem a současně médiem, jež skýtá řadu alternativ, ale který doposud nenalezl své plné využití. Proto vyústění práce tvoří návrh kurikulární koncepce,...
|
host ::
RSS.