|
|
Gesto. Význam objektu v šedé zóně veřejného prostoru
Sedlák, Michal ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent) ; Hlaváček, Ludvík (oponent)
Disertační práce pojednává o vztahu člověka k fyzickému veřejnému prostoru z pozice umělce - učitele v akademickém prostředí. Často diskutované téma veřejného prostoru se neomezuje na čistě uměleckou sféru nebo na umělecké gesto. Naznačuje také prostý přesah do každodenního života, týkajícího se výchovy a vzdělávání. Podstatnou částí výzkumu je případová studie na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která zkoumá, jak vnímají budoucí pedagogové fyzický veřejný prostor a jak jej výtvarným jazykem uchopují. Základní motivace zkoumání leží v předpokladu, že budoucí učitelé skrze prisma jejich pohledu na svět budou vlastním povoláním ovlivňovat výchovu mladé generace. Tento fakt přesahu je dán existencí předmětu Výtvarná výchova zařazeného do oblasti všeobecného vzdělávání, v němž samotná prostorová tvorba hraje určitou úlohu. Zkoumání je zaměřeno na to, co se skrývá za jevy v procesu tvorby a zrodu "něčeho nového" ve fyzickém veřejném prostoru. Pojem gesta je metaforou hmotného vložení do prostoru, který se v určitém okamžiku do něj včleňuje. Včlenění je nazváno aktualizací a výzkumným problémem je právě vztah procesu vložení a aktualizace v časovém dynamismu. Šedá zóna je pak metaforou pro jakousi skrytost, nemusí nutně znamenat jen konkrétní prostor. Do této oblasti patří jevy,...
|
|
|
Galerie MXM
Lahodová, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ludvík (oponent)
Práce je zaměřená na zmapování pražské galerie MXM, jedné z prvních soukromých galerií, které u nás vznikly po sametové revoluci v roce 1989. Snaží se tak nabídnout pohled na tuto významnou instituci, která byla jednou z nejdůležitějších soukromých galerií 90. let, jež zažívaly v této svobodné atmosféře svůj velký "boom". Úvodní kapitola nabízí přehled a srovnání s několika prvními soukromými galeriemi, které v Čechách vznikaly těsně po revoluci. Následuje stručné historické pozadí vzniku a fungování galerie MXM. Větší pozornost je věnovaná důležitým osobnostem, které utvářely umělecký program či teoretické pozadí galerie, jež bylo její významnou součástí. Důležitá část práce je věnována zejména vybraným kmenovým i hostujícím umělcům, jež jsou zde představeni především skrze své samostatné výstavy, konané v MXM. Jelikož se MXM neomezovala pouze na své vlastní výstavní prostory na Kampě, mapuji zde také její aktivity na jiných místech v Čechách, ale i v zahraničí. Právě zahraničním kontaktům, díky kterým představila galerie ve svých prostorách celou řadu autorů z různých zemí, je zde věnován důležitý prostor. Text uzavírá kapitola věnující se prodeji děl a sběratelské klientele MXM, která poodkrývá situaci na uměleckém trhu v 90. letech a zároveň to, jakým způsobem fungovala tato galerie po finanční...
|
host ::
RSS.