|
| |
|
|
Italské renesanční truhly v českých sbírkách
Horáček, Jaroslav ; Mergl, Jan (vedoucí práce) ; Karasová, Daniela (oponent)
Práce se zabývá tématem italských renesančních truhel (cassone) v českých sbírkách, mapováním tuzemského fondu a jejich kritickým zhodnocením. Výběrově byly zpracovávány nejvýznamnější kolekce v Moravské galerii v Brně, Severočeském muzeu v Liberci, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Národním muzeu v Praze, Národní galerii v Praze a ve Slezském zemském muzeu v Opavě. Dále je pozornost věnována užitým zdobným technikám, materiálům, typologii a konstrukčním řešením. Nastíněna je i problematika odlišností v produkcích různých italských oblastí. Součástí práce je zárodek katalogu italských renesančních truhel v českých sbírkách.
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
|
| |
|
|
Sociální sítě jako nástroj k propagaci umělecké řemeslné výroby
Kašová, Jana ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním role sociálních sítí v propagaci vybraných umělecko-řemeslných dílen. V dané problematice jsme na základě polo-strukturovaných kvalitativních rozhovorů s majiteli dílen analyzovali, jaká je role propagace uměleckých řemesel na sociálních sítích v jejich konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Také jsme se zaměřili na to, jak hodnotí roli sociálních sítí v propagaci uměleckých řemesel vlastníci umělecko-řemeslných dílen a které konkrétní postupy nebo formy obsahu dle vlastníků umělecko-řemeslných dílen fungují nejlépe izolovaně i v kontextu dalších propagačních technik a kanálů. Cílem výzkumu bylo pochopit práci umělecko-řemeslných dílen se sociálními sítěmi při jejich propagaci. Hlavní sociální sítě, které se ve výzkumu objevily byli nejčastěji užívané, Facebook a Instagram, ale okrajově i další. Během výzkumu jsme došli k dalším zajímavým zjištěním ohledně funkce komunity fanoušků na sociálních sítích, konceptů WOM, direct marketingu a podařilo se nám i zachytit reakce majitelů malých umělecko-řemeslných dílen na nedávnou změnu algoritmů Facebooku a její praktické dopady na ně.
|
|
| |
|
|
Sociální sítě jako nástroj k propagaci umělecké řemeslné výroby
Kašová, Jana ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním role sociálních sítí v propagaci vybraných umělecko-řemeslných dílen. V dané problematice jsme na základě polo-strukturovaných kvalitativních rozhovorů s majiteli dílen analyzovali, jaká je role propagace uměleckých řemesel na sociálních sítích v jejich konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Také jsme se zaměřili na to, jak hodnotí roli sociálních sítí v propagaci uměleckých řemesel vlastníci umělecko-řemeslných dílen a které konkrétní postupy nebo formy obsahu dle vlastníků umělecko-řemeslných dílen fungují nejlépe izolovaně i v kontextu dalších propagačních technik a kanálů. Cílem výzkumu bylo pochopit práci umělecko-řemeslných dílen se sociálními sítěmi při jejich propagaci. Hlavní sociální sítě, které se ve výzkumu objevily byli nejčastěji užívané, Facebook a Instagram, ale okrajově i další. Během výzkumu jsme došli k dalším zajímavým zjištěním ohledně funkce komunity fanoušků na sociálních sítích, konceptů WOM, direct marketingu a podařilo se nám i zachytit reakce majitelů malých umělecko-řemeslných dílen na nedávnou změnu algoritmů Facebooku a její praktické dopady na ně.
|
|
|
Ancient Jewellery of Central Asia and its relations to the Jewellers' art of Ancient Mediterranean.
Belaňová, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, křižovatky dávných obchodních cest známých jako Hedvábná stezka, staletí vstřebávala impulzy příchozích kulturních vlivů a vytvářela tak prostředí pro existenci originálního uměleckého projevu, který je možné pozorovat i u šperkařské tvorby. Disertační práce věnuje prostor analýze nálezových celků a nálezů jednotlivých kusů honosného šperku, ve většině případů vyrobeného ze zlata, které byly mnohdy ve značné míře inspirovány kulturou antického Středomoří. Z historicko - geografického hlediska je těžištěm práce především území starověké Baktrie a Gandháry, spadajících dnes přibližně na území jižní části bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Tádžikistánu, území severního a východního Afganistánu a severního Pákistánu. Právě tyto oblasti byly v minulosti centry vojenských aktivit a politických útvarů, odkazujících se v mnohých aspektech ke středomořským tradicím, a přispěly tak k šíření a zachování některých prvků antického kulturního dědictví v architektuře, skulptuře, ale i drobném uměleckém řemeslu. Většina nálezů šperku pochází z poměrně turbulentního období 1. stol. n. l., kdy bylo území Střední Asie dějištěm postupného formování Kušánské říše. Hlavní část práce tvoří přehled nálezů středoasijského šperku, rozdělující šperky na několik skupin podle místa jejich nošení na...
|
|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
host ::
RSS.