|
| |
|
|
Rozvoj komunitního turismu u shuarského etnika v Ekvádoru
Homolová, Anna
Bakalářská práce pojednává o rozvoji komunitního turismu v Ekvádoru u etnika Shuarů v regionu Morona Santiago. Použité metody zjišťování jsou literární rešerše, rozhovory s místními podnikateli a jejich následná obsahová analýza. Práce se zabývá rozvojem komunitního turismu, produkty a nápady, které místní nabízejí, a dále je zaměřena na to, jak tento typ podnikání vnímá místní komunita. Pojednává o financování, legislativě a organizacích, které jsou do turismu zapojeny, a celkově o jeho fungování. Zohledňuje výtěžek z podnikání, to, co se s ním děje a na co jej místní lidé využívají. V neposlední řadě pojednává o sebepropagaci a marketingu, udržitelném rozvoji a udržitelném turismu. Výsledky výzkumu ukazují, že právní normy aplikované v oblasti komunitního turismu se někdy rozchází s realitou, která je reflektována skrze odpovědi místních podnikatelů.
|
|
|
Udržitelný turismus v zemích Střední Ameriky
Horáková, Eliška
Bakalářská práce „Udržitelný turismus ve Střední Americe“ je zaměřena na hodnocení přístupu jednotlivých zemí Střední Ameriky k rozvoji udržitelného turismu. Cílem práce je popsat udržitelný turismus z hlediska vývoje a vyhodnotit jeho současný stav na národní úrovni zkoumaných zemí. Práce je zpracována na základě navržení vlastní sady indikátorů udržitelného turismu, které pokrývají ekonomický, sociální a environmentální pilíř udržitelnosti. Jednotlivé výsledky indikátorů jsou prezentovány prostřednictvím tabulek, grafů a doplněny o komentář. Přístupy zemí Střední Ameriky jsou následně ohodnoceny a porovnány.
|
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
|
|
Udržitelný turismus a rezidentský management v centrální části KRNAP
Brožková, Hana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Jelínková, Jindřiška (oponent)
Klíčová slova: udržitelný turismus, chráněná území, management, monitoring, Krkonošský národní park, místní obyvatelé, Špindlerův Mlýn Cestovní ruch nabízí všem svým účastníkům různorodé služby. Neustále zvyšující se touha po poznávání nových krajin, kultur, vzdělávání a ekonomickém zisku představuje tlak na sociální a environmentální prostředí, který se výrazněji projevuje ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ). Státní i soukromá sféra se proto snaží usměrnit návštěvnický tok udržitelným managementem, pro který je hlavní cíl podpora a koordinace všech zúčastněných a zájmových skupin turismu. Návštěvnické monitoringy, jako nezbytné nástroje managementu v ZCHÚ, vedou k řešení konfliktů a snížení dopadů na přírodu i společnost. Univerzita Karlova v Praze byla první institucí v České republice, která se pravidelnými návštěvnickými průzkumy v ZCHÚ začala systematicky zabývat. Práce sleduje a porovnává názory obyvatel krkonošského rekreačního střediska Špindlerův Mlýn (ŠM) v roce 1999, 2004 a 2009. V roce 2009 uváděli respondenti ŠM rozvoj výstavby jako nejčastější ekologický problém, který způsobuje kromě změny krajinného rázu také změny v sociální a ekonomické sféře obce. Navzdory tomuto vnímání převažovaly kladné postoje sledované skupiny respondentů v ŠM na vývoj ŽP Krkonoš. Jako nástroje výzkumů...
|
|
|
Udržitelný turismus a ochrana přírody v NP se zaměřením na NP Šumava
Fiedlerová, Jana ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Kompilační část bakalářské práce se zaměřuje na udržitelný rozvoj a turismus. Nedílnou součástí je management ochrany přírody se zaměřením na NP Šumava. Pozornost je upřena na zhodnocení vlivů turismu na životní prostředí, zvláštní kapitola je věnována zimní turistické sezóně v horských oblastech. Experimentální část se zabývá vlastním monitoringem turismu v NP Šumava, ke kterému byla použita metoda dotazníkového šetření. Důraz byl kladen na zimní sportovní turismus. Výsledky výzkumu jsou srovnány s letními průzkumy, mezi nová zjištění patří např. relativní nárůst automobilové dopravy o 5 %, nedostatek parkovacích míst a některé rozdílné názory a postoje zimních a letních návštěvníků. Na základě výsledků jsou navrhována příslušná managementová opatření.
|
|
|
Geocaching pohledem trvale udržitelného rozvoje
Dolejšková, Adéla ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Hušek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem geocachingu a trvale udržitelného rozvoje, který zkoumá na základě přístupu kačerů k vytváření keší a na základě stavu keší v různých oblastech. Přístup kačerů k vytváření keší testuje pomocí polostrukturovaných rozhovorů analyzovaných metodou zakotvené teorie a dále pomocí analýzy internetových podkladů. Stav keší v různých oblastech zjišťuje pomocí analýzy mapových podkladů. Výsledky ukazují, že vztah geocachingu a trvale udržitelného rozvoje je spíše pozitivní. Mezi silné stránky hry patří pozitivní vliv na uchovávání a posun paměti míst, zvyšování atraktivity míst a částečně environmentální vzdělávání. Praktický přínos má práce např. pro správy zvláště chráněných území, příslušníky veřejné správy či tvůrce destinačního managementu oblastí. Vědecký přínos práce spočívá ve zmapování této oblasti a ve vytvoření základu pro další výzkum. Klíčová slova: geocaching, "trvale" udržitelný rozvoj, udržitelný turismus, destinační management, environmentální vzdělávání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Analysis of ecotourism in the central region of the Republic of Ghana
Pazderová, Barbora
Cílem této bakalářské práce je zachytit, analyzovat a také prezentovat současný vývoj ekoturismu a turismu v Ghanské republice. Analytický výzkum se bude zaměřovat na vývoj ekoturismu a turismu v centrálním regionu Ghanské republiky. Nadále se bude zaměřovat na jeho podíl v hrubém domácím produktu a na vliv rozvoje cestovního ruchu na zaměstnanost obyvatel. První část bakalářské práce je literární rešerše, která popisuje cestovní ruch I v celosvětovém měřítku a definice a popis ekoturismu. Druhou částí práce je praktická část, hodnotí současný stav a potenciál ekoturismu v centrálním regionu v národním parku Kakum. V závěru práce budou následně vyhodnoceny a popsány výsledky analytických prezkoumání a budou navržena různá doporučení.
|
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
|
| |
host ::
RSS.